Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Světlo / zlato, Hawick, květen 2018
Světlo / zlato, Hawick, květen 2018
Světlo / zlato, Hawick, květen 2018
Světlo / zlato, Hawick, květen 2018

Světlo / zlato, Hawick, květen 2018

režie: Jacques Perconte
originální název: Or / Or, Hawick, may 18
země: Francie
rok: 2018
délka filmu: 9 min.

synopse

Uprostřed toku skotské řeky Teviot zahlédl autor na obloze barvu jako z Klimtových obrazů a úžas nad tím momentem převádí do tekutých soustav ploch digitálně rozloženého výjevu, a to až do radikálního konce, kdy se různobarevné mřížky plynoucí na plátně jako klidné horizonty rozpouštějí opět do Klimtovy zlaté.

"Točit filmy znamená otevřít srdce a magické síly života nechat proudit do svých představ, kde splynou s obrazy. Snažím se nadchnout ty, kteří v mých filmech sledují proud barev a času." J. Perconte

 

biografie

Jacques Perconte (1974) je přední osobností francouzské experimentální scény a průkopníkem internet artu. Pracuje s rozkladem digitálního obrazu kompresními algoritmy a kodeky; pohybuje se mezi filmem a výtvarným uměním. MFDF Ji.hlava uvedl ve světové premiéře jeho filmy Patrias (2017) a Dvacet devět minut na moři (2017). 

 

více o filmu

režie: Jacques Perconte
producent: Jacques Perconte
kamera: Jacques Perconte

další filmy v sekci

Hypnodrom
Jednoduchá kombinace pohybů kamery a pozorovatele vytváří hypnotickou jízdu, kde rotující předměty a světla, navzdory komentáři podtrhujícímu uvolnění a klid, způsobují znepokojivý fyzický zážitek a zavrtávají představivost diváka do hloubky a vratkosti výhledů. „Hypnodrom je pohybem navozené delirium. Filmový pohled skrze ‚egocentrickou kameru‘ a hold biografu coby místu kontemplace a hypnotického stavu.“ R. Wilhelmer

Hypnodrom

Richard Wilhelmer
Rakousko / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Řeka mizí
Zamyšlení nad vykořistěním domova původního obyvatelstva a jednáním kolonizátorů přerůstá v antikapitalistický politický pamflet, který v rozbíhavých horizontálních a vertikálních motivech kriticky analyzuje postoj liberálních kosmopolitních elit k životnímu prostoru jako jednorázové a vyměnitelné komoditě a rozporuje jeho nahraditelnost. „K vytvoření jiných světů se člověk nepotřebuje ani tak zbavit západního myšlení, jako jej spíš přepsat za pomoci místních, konkrétních a starodávných představ. Tento film představuje začátek cesty vstříc tomuto snažení.“ E. Makoszay Mayén  
osobní program

Řeka mizí

Eduardo Makoszay Mayén
Mexiko, Brazílie / 2019 / 9 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Za rámem zrcadla
Koláž odrazů na různorodých umělých i pří- rodních plochách utváří unikavé konkrétní i proměnlivé abstraktní vizuální kompozice, zatímco slova uvažují nad způsoby percepce ve vztahu k získávání a prohlubování vědomostí od antických časů po dnešní technické a sociální parametry ovlivňující naše vnímání světa. Německý režisér, fotograf, kameraman a univerzitní pedagog Thomas Kutschker (1963) ve svých filmech experimentuje se zvukem, mixuje nahrávky ze sociálních sítí z celého světa s útržky starých filmových záznamů a tematizuje lidský strach a touhu po poznání. MFDF Ji.hlava uvedl jeho filmy Světy stínů (2008), Já, já sám a moje já v době downloadů (2010) a Finanční místa (Globální všehochuť) (2015).„Slova, zvuky a obrazy spolu zdánlivě nesouvisejí, tak jako se nezávisle na sobě objevuje samo světlo, stíny i odrazy… Ve skutečnosti jsou však propleteny, propojeny podle lo giky své struktury.“

Za rámem zrcadla

Thomas Kutschker
Německo / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Domus
Portrét architekta Carla Mollina je vystavěn jako úvaha nad vizí uspořádání prostoru, budov či soch. Obrysy a povrchy, ale i chybění v proškrtaných poznámkách, zmačkaných nákresech, tvarech a texturách materiálů a poškrábaných obrázcích domů konstruují rytmické koláže výrazů, jimiž promlouval do krajiny. „Odvíjí se zde příběh C. Mollina, jenž se upsal svému řemeslu a předznamenal brilantní epochu architektury. Úmysly tvůrkyněse nakonec samy přizpůsobují jejímu dílu, přenesenému na pole architektury a zakotvenému v kinematografii.“ R. Vermetteová

Domus

Rhayne Vermette
Kanada / 2017 / 15 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Les Moutiers
Svou typickou metodou rozkladu obrazu do digitálních prvočástic a následným postupným skládáním tentokrát autor vymazává a zas vyjevuje stromy pozorované v západofrancouzské vesničce Les Moutiers. Původně sytě zelené i zářivě žluté, v pozvolných proměnách se barvy rozpohybovávají a diváka znejišťují, kdy je obraz reálný a kdy už jej napadl parazit jeho digitálního otisku. Koruny stromů prosvětluje jas bezoblačna, líce listů odráží světlo, ale již po pár vteřinách se obraz zadrhne a rozpadne do mřížky barevných ploch, napovídající opadávání listů v začínajícím podzimu.

Les Moutiers

Jacques Perconte
Francie / 2012 / 18 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Je třeba procvičit širší vidění
Nehybný záběr ukazuje jediné gesto, člověka bez ustání plavajícího proti proudu. Navzdory pravidelným tempům stojí pořád na jednom místě. Doprovázený recitovaným věcným rejstříkem osobního odhodlání a autorského mikrosvěta, odkazujícím k autorčině předchozí tvorbě i kurátorské práci.„Pokud nemůžu tancovat, nechci být součástí vaší revoluce,“ zaznívá věta americké spisovatelky a feministky Emmy Goldmanové, která prosazovala svobodu sebevyjádření a nutnost radosti i uprostřed revolučního boje.

Je třeba procvičit širší vidění

Carola Dertnig
Rakousko / 2012 / 3 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Z jejího království
Vzpomínky na zvuky, všední artefakty, úlomky situací, vizuální stopy gest i na drobné projevy vnitřních pohybů křehce evokují mezery a ztráty v deníkové úvaze o svrchovanosti prostoru a chování, trvání ne/štěstí a soustředění se na přítomný okamžik jako obranu proti vyčerpání. „Film o absenci/bolestné ztrátě; snaha vyvolat ‚její‘ gesta a blízkost pomocí roztříštěných úlomků paměti, připomínek zvuků a rozkládajícího se ticha.“ V. Guilbert
osobní program

Z jejího království

Vincent Guilbert
Japonsko / 2019 / 10 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Letištní plocha
Observace sopečného kráteru otevírá vyprá- vění v aluzích a náznacích, které budují prostor imaginárního města po vzoru metropole Brasilia uvnitř kapverdské sopky Fogo. Průmět urbanistického plánu vytváří svět možného příběhu, zatímco průzory modelu jsou procházkou geometrií místa, kde byla spočítána i rozlehlost mraků. Joana Pimenta (1986), původem portugalská filmařka, která žije a tvoří střídavě v USA a Brazílii. Ve svých filmech a videoinstalacích používá postupy vizuální antropologie. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její filmový debut Obrazce vyleptané do čepele mízou z banánovníku (2014), ve kterém ze smyšlených vzpomínek sestavuje snovou korespondenci mezi souostrovím Madeira a bývalou portugalskou kolonií Mosambik.„Ocitla jsem se tam jako cestovatelka časem, archeoložka prostoru, snažící se navrátit troskám a mementům původní exotičnost.“

Letištní plocha

Joana Pimenta
Portugalsko, Spojené státy, Brazílie / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Skrytost, Rozjímání 1
Digitálně rozrušovaná mořská krajina nechává vyniknout obzoru, který spolu s valícími se vlnami proplouvá vizuálně hypnotizující abstraktní skladbou horizontálních ploch a svými pohyby odpovídá na minimalistickou hudbu piana a elektronicky manipulovaných ruchů moře, ve zdánlivě kontinuálním pozorování pobřeží. „Každá z lini í svou vlastní ‚intuicí‘ přetváří mé vnímání, zkoumající, jak se tyto osobní, vnitřní, jak iluzorní, tak hmatatelné zkušenosti přesouvají a mění ve vizuální báseň.“

Skrytost, Rozjímání 1

Seoungho Cho
Spojené státy, Jižní Korea / 2016 / 6 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Rozpad 93–96
Osobní nejistoty a nahromaděné pocity filipínského přistěhovalce v USA se přelévají do politologických úvah a kritických komentářů o kolonizaci mysli interpretací amerického snu. Montáž rodinných filmů z let zmíněných v názvu je také anatomií rodinných vztahů a prožívání vlastní identity. „S každým novým dílem jako bych s filmařinou začínal zas od nuly, ale novým způsobem. A pak si říkám ‚k čertu s tím‘, ať to do té doby bylo cokoli za postup.“ M. Reverza

Rozpad 93–96

Miko Revereza
Spojené státy, Filipíny / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Pohyblivé písky
Filozofické úvahy o Izraeli vplouvají do ztvárnění osobního zápasu o identitu: Otec autorky přijel v roce 1946 do Britský mandát Palestina jako židovský uprchlík. Volání po harmonickém soužití se promítá do přesýpání zrn jednoho obrazu do dalšího, přičemž výjevy čerpá i z dokumentu Izrael, země osudu (1977, r. Jacques Madvo).  "Film vznikl výhradně pomocí optické kopírky, a pohyblivé obrázky a snímky tak přitahuje rytmus a význam. Filozofická slova Martina Bubera evokují reflexi skutečnosti." M. Pillerová  

Pohyblivé písky

Madi Piller
Kanada / 2018 / 9 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Domov
Kubánský domov jako nemísto zrcadlící se v artefaktech zpřístupněných vzpomínkami, materiály či texturami. Jemná filmová báseň je sbírkou aberací nejintimnější paměti, v níž výjevy a činnosti, odkazující k stavbám, bourání, místům anebo událostem, asociativně promýšlejí pojem domova.  „Od portrétu, jeho základů a zkoumání jeho vyjadřovacích schopností přecházím k rekonstrukci osob a míst, která jsem nikdy nepoznal ani nenavštívil.“ A. Alonso Estrella
osobní program

Domov

Alejandro Alonso Estrella
Kuba / 2019 / 12 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt