Téměř nic

Filmový teoretik André Bazin toužil realizovat snímek zabývající se kostely francouzské provincie Saintonge. O několik desítek let později přichází Pierre Hébert s rekonstrukcí Bazinova snu pomocí dokumentárně-animovaného filmu, jenž je zároveň filozofickou úvahou o vztahu architektury a filmového média. 

Vandana Verma dennodenně cestuje po Marsu a pořizuje fotografie jeho povrchu. Neopouští při tom laboratoř NASA v kalifornské Pasadeně, odkud řídí mobilní robotické vozítko Curiosity. Pohlcující esejistický dokument se společně s ní a dalšími odborníky na vesmírný výzkum a média zamýšlí nad záběry z planety vzdálené desítky milionů kilometrů. Mars se tak stává ideálním místem pro průzkum našeho paradoxního vztahu k fotografii a úvahu nad tím, zda nám snímky z vesmíru, ale také z různých míst planety, zprostředkovávají realitu, nebo ve skutečnosti vytvářejí její alternativní verzi, k níž bychom měli přistupovat mnohem obezřetněji. „Obraznost související s planetou Mars odhalje mnohé o našem vztahu k obrazům i o samotné planetě. Cílem tohoto filmu je zhmotnit před námi spektrální kvalitu definice obrazu.“ M. Långström

Tisíce dětí dnes přicházejí na svět za účasti třetí strany v laboratorních podmínkách. Dokumentární analýza sleduje motivaci klientů reprodukčních klinik, ambice lékařů a nenasycený trh metod početí. Nad otevřenými tématy zůstává viset otázka, kde končí reprodukční svoboda jedince.

Skupina patnácti vědců odjíždí na Antarktidu, kde na výzkumné stanici stráví 13 měsíců, během nichž pozorují nebe z nejlepšího místa na naší planetě. Zářivé pláně sněhu, černé noci plné hvězd, ale také izolace, frustrace a touha utéct zpět do civilizace, o tom všem vypovídá filmový deník jednoho člena týmu.

Narůstající rychlost života v moderní společnosti ústí mimo jiné ve zvýšený výskyt panických záchvatů a úzkostných poruch. Skladba detailů vytržených z běhu věcí doplněná komentáři bezprostředně zasažených obětí demonstruje různé projevy vychýleného vnímání a vyvozuje z nich znepokojivé závěry.

Camorra je italská zločinecká organizace, která působí v Neapoli, potažmo v celé Kampánii. Její rozmach, od počátečního drobného pašování až k mocným organizovaným klanům, které obchodují s drogami, zbraněmi i lidmi, ovlivnil i to, jak se vyvíjelo celé město a kraj. Střihový snímek využívá dobové filmové záběry, zpravodajské televizní reportáže, policejní fotografie a novinové titulky k vykreslení života tamějších obyvatel, praktik zločineckých bossů a celkové atmosféry ve městě. Tím podává výjimečnou, vyčerpávající filmovou zprávu o jedné z nejmocnějších organizací mafie.  „Film Camorra se odehrává v určitém historickém období, od konce 60. do začátku 90. let, nejen aby nedidaktickým způsobem zprostředkoval emoce a informace, ale použil minulost jako zrcadlo současnosti.“ F. Patierno     

Utopickou budoucnost jako cizí území nám ve vložených hraných pasážích ukazuje dokument věnovaný ekonomickým, společenským a politickým hlediskům možného příštího vývoje. Šest osobností z různých sfér kultury a společnosti tu v promluvách reflektuje budoucnost jako otázku času, člověka i světa.

Hlasem Samuela L. Jacksona doprovázená audiovizuální ilustrace rukopisu, který význačný americký spisovatel a aktivista James Baldwin nikdy nedopsal. Strhující historie boje Afroameričanů proti bílé nadřazenosti podávaná z perspektivy nevěřícího údivu, že se něco takového vůbec dělo a stále ještě děje.

Vybavena starodávným mikroskopem, vynalezeným v 17. století obchodníkem s textiliemi Antonim Van Leeuwenhoekem, podniká autorka cestu rodným Bruselem a zkoumá vše, co jí přijde pod ruku. Dlouhá série subjektivních makrodetailů roztodivných tvarů je provázena citáty z Van Leeuwenhoekových dopisů.

Film je esejistickou studií o možnostech propojování sportu a filmového média. Pomocí tradice francouzské filmové teorie a filozofie režisér analyzuje sportovní výkony americké tenisové legendy Johna McEnroe zachycené na 16mm filmu. Film nabízí kontemplaci nad vztahem trvání (durée), plynutí času a pohybu.  

Snímek na pomezí dokumentárního a hraného filmu je mnohovrstevnatým portrétem objevitele bitové jednotky Clauda Shannona, jehož vědecké práce položily základy IT a umělé inteligenci. V rozhovorech s osobnostmi vědecké komunity, v archivních záběrech a hraných scénách se vyjevuje životní a profesní příběh opomíjeného génia, jenž se kromě přelomových objevů věnoval rovněž podivným a neužitečným vynálezům, žonglování a podvádění v hazardních hrách. Shannonovy teorie a technologické principy navíc film zobrazuje didaktickými animacemi ve formě srozumitelné i laikům. „Claude Shannon by měl být příkladem pro všechny v jakékoli tvůrčí oblasti. Nikdy neztratil dětskou zvídavost. Ta někdy revolučním způsobem změnila svět; někdy ho rozpálila doběla.“ M. Levinson 

Alain Badiou, narozený roku 1937 v Maroku, prokázal své výjimečné schopnosti v mnoha vědních oborech, ale proslul především jako filozof. Režisérské duo bratří Kalyanů natočilo o Badiouovi první celovečerní film, ve kterém sám filozof vypráví o své práci i osobním životě a představuje své myšlenky.