Ten okamžik: Spolužáci mezi tanky

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Probouzí se v nich síly, které neumíme ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají, ani proč na ně má takový vliv Měsíc. Žijí mezi námi a prožívají každodenní peklo na Zemi – rodiny a děti s diagnózou nejtěžšího autismu. Této formě autismu se odborně říká „nízkofunkční“. Patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. Ti, kteří jím trpí, mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Dokument zachycuje situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. 

Ukrajinský filmový režisér a sceénárista ruského původu Oleg Sencov se jako občanský aktivista jasně postavil proti anexi Krymu. Ruská bezpečnostní služba ho následně zatkla a obvinila mimo jiné z přípravy teroristických útoků. Předložené důkazy a průběh procesu vyvolaly vlnu pochybností a řadu mezinárodních protestů. Současné Rusko a mrazivá sonda do fungování jeho právního systému.

Filmový portrét tří sourozenců a společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Prolínání často protichůdných vizí trojice bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž zprávou o stavu současného společenského mínění, jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům.

V roce 1978 byla Ieva Lesinska obyčejnou vysokoškolskou studentkou, která žila se svou matkou v tehdy ještě sovětském Lotyšsku. Její otec pracoval oficiálně jako překladatel v OSN v New Yorku, byl však zároveň zaměstnancem KGB. Když Ieva získala povolení otce v USA navštívit, sdělil jí, že se chystá společně se svou druhou ženou „přeběhnout“. Ieva se rozhodla s otcem zůstat. Nová rodina se oficiálně stala východoněmeckými emigranty s novými identitami: Petr a Linda Dornovi s dcerou Evelyn. Dnes se Ieva pokouší v celovečerním dokumentu rozkrýt neuvěřitelný život a podivnou smrt svého otce, agenta KGB, který přeběhl k CIA.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Tak jako zažíváme unifikaci kultury a společnosti, tak se unifikuje i příroda. Zažíváme největší kolaps druhů v zaznamenané historii. Mizí ptáci, rostliny a snad největší propad zažívají motýli. Tento hmyz je natolik náročný, že i malá změna prostředí se může projevit na velikosti populací. Následkem scelování polí a upouštění od tradičního hospodaření se dříve běžné druhy začaly vyskytovat v krajině čím dál tím méně, až doslova zbyly jen na malých ostrůvcích. U některých druhů to zašlo tak daleko, že poslední mohykány najdeme jen na jediném kopci. Co potřebují motýli k životu a jak by měla jejich krajina vypadat? 

Šoková terapie reportáží z válečné fronty. Dokumentaristka Jana Andert strávila osm měsíců s elitní jednotkou irácké armády v prvních liniích bitvy o Mosul, od roku 2014 do června 2017 okupovaný bojovníky Islámského státu. Nebojácné svědectví o městu v ruinách, které jedna z největších katastrof dnešní doby obrala o duši.

Paní Vlasta Šrůtková zažila vzestupy a pády nejen své, ale i své země. Na svůj věk je mimořádně vitální, žije na pražské Kampě, místě jako stvořeném k zamyšlení nad českou historií, identitou, národem. Její osud je mimořádně silný příběh, v němž jsou zlomové okamžiky našeho státu zároveň zlomovými okamžiky jejího života. 

Je jedním z nejdéle sloužících psychiatrů a psychoterapeutů na světě. V osmdesáti letech stále aktivně pracuje na třech klinikách, píše čtený blog a vydává popularizující knižní bestselery. Jeho snem bylo stát se obvodním lékařem na Šumavě, místo toho skončil v blázinci. Stál za spoustou modrých knížek pro české disidenty. Jako jeden z prvních u nás se začal veřejně věnovat psychosomatické medicíně. Především je ale člověkem, který miluje lidi a svůj život dal do služby člověku ve všech jeho bizarních podobách.