24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Těžká víčka (remasterovaná verze)
režie: Siegfried Alexander Fruhauf
originální název: Schwere Augen (Remastered)
země: Rakousko
rok: 2017
délka filmu: 9 min.
synopse
Důsledná manipulace nalezeného materiálu s obrazy tváří a postav v městských kulisách rozpouští pohyby do obrazových ozvěn, aby tak melancholické pozůstatky původního filmu podlehly digitální básnivosti rozostření, až rozpadu významu a rozeznatelnosti věcí, gest a mimiky.
„Produkce filmu zahrnuje i výrobu kopií. Duplikace je do tohoto média přímo vtělená. Ač na obsahu se nic nemění, změna vnější formy je novou zkušeností.“ S. A. Fruhauf
biografie
Rakouský filmař Siegfried A. Fruhauf (1976) se seznámil s filmovou avantgardou při studiu průmyslového designu. Od konce 90. let vytváří esteticky precizní, strukturální a sebereflexivní díla, používá metodu found footage, pracuje s fotografií a digitálním i analogovým filmem. Jeho díla se pravidelně objevují na MFDF Ji.hlava. Za snímek Rozšíření vnějšku (2013) získal ocenění nejlepší experimentální dokumentární film 2013.
více o filmu
| režie: | Siegfried Alexander Fruhauf |
| producent: | Siegfried Alexander Fruhauf |
| hudba: | Jürgen Gruber |
další filmy v sekci
Vizuální kompozice vycházející ze studie rytmu spánkových cyklů během fází rychlého pohybu očí. Plynoucí obrazy se roztékají do překrývajících se barevných skvrn a formulují tvarosloví unikavých sněných výjevů střídajících se v proměnlivých rychlostech a nemožnostech zachycení konkrétních motivů.
"Kombinuji vlastní pozorování s intuitivním způsobem natáčení. Snažím se dokumentovat jevy v přírodě s cílem odhalit sugestivní vizuální rytmus za pomoci extatického střetu barvy a tvaru." M. Szlam
Morfologie snu
Malena Szlam
Spojené státy, Kanada / 2018 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Kubánský domov jako nemísto zrcadlící se v artefaktech zpřístupněných vzpomínkami, materiály či texturami. Jemná filmová báseň je sbírkou aberací nejintimnější paměti, v níž výjevy a činnosti, odkazující k stavbám, bourání, místům anebo událostem, asociativně promýšlejí pojem domova.
„Od portrétu, jeho základů a zkoumání jeho vyjadřovacích schopností přecházím k rekonstrukci osob a míst, která jsem nikdy nepoznal ani nenavštívil.“ A. Alonso Estrella
Domov
Alejandro Alonso Estrella
Kuba / 2019 / 12 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Trpělivé trvání mlhy překrývající stromy v údolí řeky Eden na severozápadu Anglie v neklidném záběru upoutává pozornost diváka na viditelné pole obrazu, zatímco jeho rám zdů- razňuje hranici neviděného ve fenomenologickém klidu tušené krajiny. John Woodman (1948) se věnuje experimentálnímu filmu a videoartu, o kterých napsal i několik knih (Structure of Chance, In Search of the Sacred, Sequences). Jedním z hlavních témat jeho tvorby je krajina a proměny jejího vnímá- ní v závislosti na čase, ročním období a světle. Jeho díla byla představena na mnoha meziná- rodních festivalech.„Film Pole v mlze zkoumá světlo, trvání, odkrývání, zjevování i mizení. Byl natáčen v mlze, z níž obraz postupně vystupuje a zase v ní mizí a umožňuje nám reflexivní a kontemplativní vizuální zážitek.“
Pole v mlze
John Woodman
Velká Británie / 2015 / 8 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Citlivě působivá koláž intimních úvah, detailních pozorování, kousků vzpomínek, obrazových a hudebních aluzí přemýšlí v imaginárním dialogu s otcem, který před rokem umřel, nad fungováním paměti a konstrukcí identity. „Co je film, když ne kolektivní snění vědomých myslí? Symbolismus a mýty jsou přítomné ve snech i filmech, a pokud jde o vztah k vytvářeným obrazům, spoléhají na naši paměť a představivost.“ M. Lizides
Vosk a peří
Marios Lizides
Velká Británie, Kypr / 2018 / 15 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Digitálně rozrušovaná mořská krajina nechává vyniknout obzoru, který spolu s valícími se vlnami proplouvá vizuálně hypnotizující abstraktní skladbou horizontálních ploch a svými pohyby odpovídá na minimalistickou hudbu piana a elektronicky manipulovaných ruchů moře, ve zdánlivě kontinuálním pozorování pobřeží.
„Každá z lini í svou vlastní ‚intuicí‘ přetváří mé vnímání, zkoumající, jak se tyto osobní, vnitřní, jak iluzorní, tak hmatatelné zkušenosti přesouvají a mění ve vizuální báseň.“
Skrytost, Rozjímání 1
Seoungho Cho
Spojené státy, Jižní Korea / 2016 / 6 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Mizení unikavých textur tekutých i skalných krajin je střídáno vkládáním vzorů do mřížek stejnorodých obzorů v prosté lyrice hypnotických obrazivých a ruchových skládaček a výhledů nečekaných rytmů v montážích plynutí běžnosti a znejasňovaných řádků přírodních kompozic.
"Neustálé zkoumání kolísání mezi mými vnitřními vizemi a vnějším světem má svou vlastní vnitřní intuici a proměňuje moje vnímání." S. Cho
Skrytost Rozjímání
Seoungho Cho
Spojené státy, Jižní Korea / 2018 / 10 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Kompilace dokumentací zachycených při natáčení různých filipínských snímků, včetně filmů režisérů Lava Diaze či Erika Mattiho, vytváří tiché napětí a ve stylu pomalých narací a zevrubného pozorovatelství buduje dystopické sci-fi vyprávění o lidských avatarech ovládaných aplikací, přičemž je také poznámkou o různých podobách současné filipínské kinematografie.
„Říká se, že když se filmař stane rodičem, přestane točit filmy. The Remote Daddy Framework je pro mě způsob, jak se čas od času dostat z domu a zachytit v bleskovém tempu tři hodiny záznamu, které pak zpracovávám k jiném účelu.“ J. Torres
Pořád musíme zavírat oči
John Torres
Filipíny / 2019 / 13 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Pomocí animátorské techniky se podsvícené fotografie prošívají do vzpomínek režisérovy tety na hory, výhledy a uspořádání věcí v bytě, odkud odjela do nuceného exilu. Kousky vzpomínek aktualizují diasporickou perspektivu skrze architektonické projekty, jimiž zpřítomňovala rodný Tádžikistán ve svém bytě v Darmstadtu.
"Film vychází z nalezeného materiálu a prostřednictvím fotografií vytváří montáž fragmentů z exilu. Zaměřil jsem se na barvy, textury a materii v obrazu i zvuku a pomocí zpomalené animace." K. Friesen
Dušanbe
Kandis Friesen
Kanada, Spojené státy / 2018 / 5 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Název označuje poměr ostrosti lidského zraku oproti jestřábímu. Deformace a neostrost zobrazení, závislé na hustotě fotoreceptorů, zastírají konkrétnost. Aluze na mýtus o Ikarovi tematizuje vzdálenost a jasnost vyhodnocení výhledu, precizně rytmizované vyprávění rozvíjí motiv pohledu a pádu z výšky.
„Tento film se zaměřuje na svět existující vně příběhu. Zničením ústředního příběhu člověka jsem chtěla objevit vše, co je z něj vyškrtnuté či lapené mimo něj.“ R. Hajamaová
1/8
Rei Hayama
Japonsko / 2017 / 13 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Vycházeje z dvouleté studie a hromadění obrazů vytvářených nestejnorodými mokrými procesy vyvolávání 16mm filmu zkoumá autorka podoby vizuality materiální tekutosti, aby tak komponovala oslavu neviditelných mikro a makrostruktur, jejichž chiméry se obnažují v pohyblivých vzorech.„Často mě inspiruje krása chyb na analogových filmech a využívám nežádoucí analogový vizuální šum a obrazy, například prach či stopy po vodě, abych tvořila imaginární filmové krajiny.“ N. Wang
Tekutá krajina
Nan Wang
Nizozemsko / 2017 / 12 min.
sekce: Fascinace
Středoevropská premiéra
Pomalý film vytváří intenzivní zážitek průběžně téměř nerozeznatelnými, ale v trvání celku výraznými proměnami stínů, ploch a tvarů, které vyřezávají tmavá rozvětvení do světlé mlhy, jež zavaluje a vzápětí opouští sošnou statičnost houstnoucího lesa.
„Psal jsem básně na ulicích, s ostražitostí vůči nepodloženým přirovnáním s přírodou. Představa ulice byla bolestná a já ji zbožňoval. Ale pořád si myslím, že nejvýraznější spodní proudy člověk nalezne v přírodě.“ M. Yi
Requiem
Myun Yi
Jižní Korea / 2019 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Vzpomínky stařičkých lidí v pečovatelském ústavu zaznívají v přetržitých výpovědích doprovázených fotografiemi jich samých a jejich blízkých, míst a událostí, které v paměti zůstaly, ale efemérnost vzpomínek na ně zviditelňují zásahy malbou do obrazů zachycujících uplynulý čas. Belgická výtvarnice Charlotte Dunkerová (1987) ve svých filmech využívá malířské techniky a experimentuje s materiály citlivými na světlo. Tematizuje ticho jako příležitost k sebereflexi a proměnlivost pravdy v závislosti na kulturním kontextu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její film Jupiter Lolopop (2014), v němž mozaikou 3 564 maleb nechává ožívat mikropříběhy všedních dní.„Na tvorbě tohoto díla se formou série workshopů podíleli obyvatelé pečovatelského ústavu. Hlavním tématem je zde po cit plynutí času, jenž navozují rodinné fotografie.“
Čas, proč o něm přemýšlíte?
Charlotte Dunker
Belgie / 2015 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
