Through the Masks of Luzia

Drásavé dokumentární svědectví o moderním otroctví na indonéských rybářských lodích spojuje unikátní záběry natočené přímo na lodích s příběhem Thajce Tun Lina, který byl ve 14 letech unesen a na lodi otročil 14 let, než ho zachránila humanitární organizace.

Obrazivá rekonstrukce 40 tisíc kilometrů dlouhého běhu kolem světa, v níž je vodovými barvami namalovaná soustava mostů obklopená ozvěnami figur putujících přes lesy, ropná pole, oceány, přes proměnlivé přírodní a industriální krajiny.

Hybridní dokument o klimatické změně, znečištění plasty a dopadu na oceány. Divák sleduje vodní cyklus v Benátkách, kde stoupá hladina moře. Nejde však pouze o průzkumnou či poučnou zkušenost – uživatel může v tomto světě měnit prostředí k lepšímu. 

Strhující podívaná na Bajkal, nejstarší a největší jezero na světě, ale také na krajinu Sibiře kolem něj, neúprosnou přírodu a každodennost lidí žijících na jeho březích. Uvidíme i práci vědců v oblasti či reakci různých náboženství na tamní ekologické hrozby.

Epizoda z trilogie zkoumající významná díla výtvarného umění skrze jejich příběh a rozbor s důrazem na pocity a působení na smysly diváka. Dílo věnované Monetovu obrazu Lekníny vypráví o malbě, která byla dlouhá léta skryta před širokou veřejností, díky historickému výzkumu a novým metodám analýzy může ukázat nové poznatky o jeho původu a vzniku.

Dílo inspirované posledním ptákem moho hnědým, jehož druh ze země vymizel v roce 1987. K vytvoření animovaného světa autor naprogramoval obrazy reálné fauny a flóry tak, aby kolonizovaly ostrov a vytvořily jedinečný ekosystém, k čemuž použil i simulační modely předpovídající budoucí klimatické scénáře. Rostliny, mech a hmyz reagují na puls hudby generované v reálném čase a dech a hlas publika ovlivňují virtuální atmosféru. Výsledkem je jedinečný VR zážitek pro každého uživatele.

První část trilogie Kulturní revoluce se zabývá událostmi roku 1912 v Rusku. Malířská díla vystupují z rámů a stávají se součástí dobových výjevů. Skrze výrazné momenty kulturního dění předrevolučního Ruska ukazuje i významné dějinné momenty. 

Metaforická cesta až fyzického uvědomování si vlastního těla a prostředí. V postapokalypticky vyhlížejícím světě se antropomorfní úlomky a shluky molekul pohybují po fyzické krajině, v níž se struktury mohou replikovat a vrací se existenciální otázka, co z „já“ zůstává.    Instalace probíhá za podpory Swiss Art Council Pro Helvetia.

Ohromující ztvárnění situace, člověka připoutaného nemocí na lůžko, vychází z dokumentace neurosenzorické reakce na bolest či mdloby. Divák prochází obtížně představitelnou situací a zároveň prožívá pohyblivou svobodu krajiny vnitřní. 

Jeden z nejvýznamnějších expresionistických obrazů Výkřik, který vytvořil norský malíř Edvard Munch ve třech verzích mezi lety 1893 a 1910, se stává východiskem pro sugestivní prostorovou a interaktivní úvahu nad temnotou, inspiracemi a interpretacemi tohoto ztvárnění vnitřní i vnější hrůzy.

Blízké pozorování dramatických situací i každodenních činností izraelských vojáků je režisérovým apelem na nutnost dialogu, vzájemného pochopení a soucitu jakožto možné cesty k ukončení politického konfliktu.

Časoprostorová smyčka, v níž se divák noří do potenciálního nekonečna. Ozvěna básně Charlese Baudelaira Propast vybízí k průletu imaginativně ztvárněným putováním, jemuž se však přibližují pouze náznaky obrazů v hloubce tmy.