Tudy cesta vede

Životní příběh žokejky Martiny Růžičkové je bohatý na ztráty, bolesti a překážky. Uměla se ale vždycky problémům vzepřít s novou odvahou a silou. Jaký je její současný život, jak dopadla její snaha zúčastnit se v 50 letech Velké pardubické a jaká překvapení jí do života přinesla Folie d´Ocean, klisna, kterou pro ni koupil slavný finský závodník Formule 1 Mika Häkkinen?

Vladimír Mišík je rocková legenda, která má vlastní planetku. Objevili ji v roce 1995 čeští astronomové z Hvězdárny Kleť a pojmenovali ji na jeho počest. Převážně na planetce Mišík se také odehrává nový dokumentární film režisérky Jitky Němcové o Vláďovi Mišíkovi, o jeho nádherných písních, o vzpomínkách na největší životní bizarnosti a také o jednom napínavém pátrání.

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Všechny chtěly jen normálně žít. To, co následovalo po svatbě, si neuměly vůbec představit. Dokumentární film sleduje příběhy pěti žen, které prošly psychickým i fyzickým týráním ze strany partnera/manžela a našly sílu o svých otřesných zážitcích promluvit.

Architekta Josefa Pleskota lze charakterizovat jako jednoho z nejznámějších a nejrespektovanějších českých architektů současnosti. Jako muže, který od devadesátých let minulého století sbírá ocenění a jehož stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách.

Pro tvorbu Pavla Brázdy je typická dokonalá řemeslná zručnost, svébytná grotesknost i černý humor. Pro jeho současná díla je kromě zjednodušení forem a pestrých barev charakteristické i to, že vznikají ve velkém množství jako digitální tisky. Portrét výrazného solitéra české výtvarné scény zaměřený na přesahy jeho díla do pop-artu, který byl natočen jako pocta k Brázdovým devadesátinám.

Po úspěšném dokumentárním filmu, který zaznamenal zpovědi pětice týraných žen, přichází Česká televize s dokumentem, který se věnuje dalšímu fenoménu domácího násilí. Příběhy čtyř mužů dokazují, že i když jsou metody násilí obdobné, postavení obětí je zcela odlišné. Násilí na mužích je totiž obecně spíše zpochybňováno a partnerky mají v roli manipulativních agresorek výhodnější postavení, neboť mužům, kteří jsou vnímáni jako zástupci silnějšího pohlaví, se obecně nevěří. Jde vůbec o první větší dokument zabývající se tímto společensky tabuizovaným tématem. 

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Tříletý dialog dokumentaristy Pavla Štingla se sochařem Jaroslavem Rónou během realizace jedné z největších bronzových jezdeckých soch na světě. Dokument je zároveň cestou k poznání mimořádné tvůrčí osobnosti, člena umělecké skupiny TVRDOHLAVÍ.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.