Tudy cesta vede

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Arhuakové jsou indiánským kmenem, který odolával nepřízni osudu více než čtyři sta let, ale dnes kvůli vyspělé technice důlních společností, aroganci politické moci a stále více se rozmáhajícímu turismu je jejich existence ohrožena. Jejich domy jsou srovnávány se zemí obřími bagry. Během července 2017 bylo z domovů vyhnáno na sto osmdesát rodin, které nyní živoří v parku města Puerto Bello ve špatných podmínkách. Jejich posvátná místa jsou vypalována. V České republice proto vznikla organizace, která se snaží pomoci indiánům tohoto kmene výkupem původních indiánských pozemků, na něž se posléze mají indiáni navrátit… 

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Stále častěji se jako o ideálu mluví o životě s minimální ekologickou stopou. Jak by ale takový život mohl vypadat? A je v současnosti vůbec možné, aby s ním člověk v moderní civilizaci obstál? Mira Ahimsa se o to pokouší už devět let. Žije bez peněz i výdobytků moderní civilizace, nestříhá si vlasy, vousy ani nehty, dokonce ani nerozdělává oheň.

Proč si Rusko klade historické nároky na části Ukrajiny a proč se Ukrajinci cítí dědici středověkého Ruska? Snímek neřeší přímo současnou politickou situaci na Ukrajině, ale snaží se vysvětlit, v čem česká veřejnost většinou tápe: historické a náboženské kořeny současného konfliktu. Film je inspirovaný oceňovanou a široce diskutovanou knihou známého literárního historika M. C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity.

Filmový dokument přibližuje na téměř neznámém příběhu třiceti terezínských vězňů události lidické tragédie. Až dosud byl příběh Lidic připomínán převážně prostřednictvím svědectví lidických žen, které se po skončení druhé světové války vrátily zpět do vypleněného a vypáleného domova. Vyvražděním lidických mužů jako by jednou provždy skončil jejich příběh. Od té hrůzné noci, kdy byli zastřeleni a uloženi do společného hrobu, se o nich mlčelo a jen pietně vzpomínalo.

V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva“. Držitel osmnácti světových rekordů se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů.

Cestovatel Dan Přibáň a jeho netradiční posádka na dosud nejnáročnější expedici, tentokrát napříč Austrálií přes Východní Timor, Indonésii, Malajsii a Thajsko. Posádky žlutých dvoutaktů vyrazily na půlroční dobrodružnou výpravu, která prověří kromě zručnosti i mezilidské vztahy a sílu přátelství v extrémních zátěžových podmínkách.

Snad každý zná záběry ze zásahu proti demonstrantům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Jan Slezák, Milan Danišovič a Jiří Laňka se podíleli na potlačování demonstrace dne 17. listopadu 1989, byť každý v jiné míře. Jan Slezák byl velitelem roty Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a v době zákroku čekal v pohotovosti jako záloha. Milan Danišovič celému zásahu velel. Jiří Laňka byl řadovým příslušníkem speciální jednotky ministerstva vnitra, tzv. červených baretů.

Věra Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě. Na pódiu stála naposledy před deseti lety. Pak dala přednost „výherním“ automatům v Rokycanech před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall. Po smrti syna a manžela se Věra topí v depresích. Má existenční starosti, bydlí na sociální ubytovně. Před dvěma lety jí nabídl účinkování ve skupině Džino Rom-Rock kapelník Dušan „Džino“ Čonka. Ten se pokouší o propojení romského folklóru a tvrdého rocku. Věra je náhle plná pokory. Po dvou letech úmorných zkoušek mají Džino s Věrou hrát poprvé na veřejnosti. Míří na koncerty do Norska. Do generálky ale vstupuje nečekaná šokující zápletka...