Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Vznášení
Vznášení

Vznášení

režie: Patrick Bokanowski
originální název: L'envol
země: Francie
rok: 2018
délka filmu: 8 min.

synopse

Digitální miniatura, v níž způsob rozkladu obrazu zdůrazňuje, co zanecháváme za sebou – trajektorie pohybů, činů, rozhodnutí, gest. Původce stop se rozpouští ve zviditelňování toho, co zůstává; jednoduchý vizuální princip spouští imperativ ohledu na důsledky a pozůstatky pohybů myslí, těl i věcí.

"Choreografie imaginární cesty 
Barva / 7 minut 40" P. Bokanowski

biografie

Optika Patricka Bokanowského (1943) rozmazává předpoklady o podstatě filmového média. Vizuální hrou kontrastů, kompozic, rytmů a perspektivy neúprosně tříští dokumentární čočku dojmu objektivnosti a útočí na spolehlivost diváckých smyslů. Jeho experimenty pak mají podobu smyslového zábavního parku, jež mu umožňuje rozemlít pitvornost všední reality a povznést přihlížejícího intimní zkušeností.

 

více o filmu

režie: Patrick Bokanowski
producent: Patrick Bokanowski
hudba: Bokanowski Michèle

další filmy v sekci

Lidé lodí
Esejistická úvaha nad přemisťováním lidí od konce druhé světové války po současné masové útěky před válkami, ohrožením života nebo environmentálními katastrofami po celé zemi. Obrazy živlů a převzaté výjevy z filmů Humphreyho Jenningse či Dereka Jarmana zkoumají i vztah mezi reprezentací pohybů a myšlenek. „Zápisky ze země, jež se znenadání ocitla v politické izolaci. Snímek Lidé lodí se zamýšlí nad významem přijetí a odpradávna existujícím rámcem pohostinnosti.“ S. Woodová

Lidé lodí

Sarah Wood
Velká Británie / 2016 / 22 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ
Remake slavného filmu Mana Raye Emak Bakia (1926) metodou bezkamerového vytváření filmových obrazů v kontrastní černobílé vizualitě, dosažené při ručním vyvolávání, odkazuje na původní film i obsahově: v návaznosti na motivy smrti pracuje s artefakty a dokumenty z útoků amerických dronů na pákistánské území v roce 2015. Kathryn Rameyová (1967) je americká filmař- ka, antropoložka a pedagožka na Emerson College v Bostonu. Manipulacemi s celuloidem a ručním vyvoláváním filmového pásu vytváří nové audiovizuální formy, které hledají průsečíky mezi antropologickou studií a experimentálním filmem. Její díla získala řadu ocenění na mezinárodních festivalech. „Kombinováním experimentálních postupů filmové avantgardy s antropologickou metodikou a teorií se mé filmy a instalace snaží odejmout dokumentárním filmům aureolu ,reálnosti‘ a vzbudit v divákovi touhu po hledání příběhů utlačovaných dominantní kulturou médií.“  

JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ

Kathryn Ramey
Spojené státy / 2016 / 7 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Requiem
Pomalý film vytváří intenzivní zážitek průběžně téměř nerozeznatelnými, ale v trvání celku výraznými proměnami stínů, ploch a tvarů, které vyřezávají tmavá rozvětvení do světlé mlhy, jež zavaluje a vzápětí opouští sošnou statičnost houstnoucího lesa.  „Psal jsem básně na ulicích, s ostražitostí vůči nepodloženým přirovnáním s přírodou. Představa ulice byla bolestná a já ji zbožňoval. Ale pořád si myslím, že nejvýraznější spodní proudy člověk nalezne v přírodě.“ M. Yi
osobní program

Requiem

Myun Yi
Jižní Korea / 2019 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Nemísta: Za horizontem nekonečna
Esejistická koláž vizuálně rozvíjí subjektivizaci pojmu francouzského antropologa Marca Augého, označujícího pomíjivé prostory pří- značné anonymitou či rozostřenou identitou, převrací obrazy dálnic a odpočívadel v jejich okolí a zdůrazňuje tak unikavé motivy těchto nemíst. „Esej Marca Augého (Nemísta: Úvod do antropologie a supermodernosti) se střetává s dílem 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka na různých odpočívadlech podél maďarských dálnic. “

Nemísta: Za horizontem nekonečna

Péter Lichter
Maďarsko / 2016 / 6 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Dvojí osmička
Setkání s Lindou Christanellovou, umělkyní rakouské feministické  avantgardy 70. let 20. století, zachytila autorka na dvojitý 8mm film, který pak paralelní projekcí utváří spojení obrazů vzájemného pohledu, aby zpřítomněním natáčejícího a natáčeného uvažovala nad viděním a býti viděnou. „Jakákoli interakce s obrazem si hledá vlastní formu. Filmuji-li někoho, nejde o jednostranné setkání, je to způsob seznámení se s tím druhým. Já se na vás jen nedívám. Já vidím, že mě vidíte.“ Ch. Perschonová

Dvojí osmička

Christiana Perschon
Rakousko / 2016 / 3 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
nízko
Plocha rytmizovaná zjevujícími se výseky obrazu lesa se za chůze, evokované také zvukem, promítá do prostoru, v němž se v černobílém i barevném záznamu objevují monochromatická místa. Ta vytvářejí efekt třetího rozměru a pohled stahují do hloubky, čímž se důmyslný rozklad celku stává kognitivní hrou s 3D zobrazením.,,Nízko není tolik o utrpení nebo o historii pamětního místa. Promlouvá o vztahu času-hloubky a prostoru-trvání propletených v jednotlivých momentech obrazu." B. Spiegel
osobní program

nízko

Björn Speidel
Německo / 2019 / 7 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Radost z toulání, iterace 1
Čtyřiašedesát stromů v údolí je nahlíženo v 3D zobrazení, kde jsou objekt i prostor pro každé oko ztvárněny na základě různých principů. Autor filmem pokračuje ve svém průzkumu možných přístupů k prostorovému zobrazení a vytváří důmyslné strhující toulky mezi obrazy. "Stereo3D filmy nechť jsou natáčeny takovým způsobem, aby neměly žádný – případně jiný – smysl, než kdyby byly natáčeny ve formátu mono2D. To, co známe z konvenčního filmařství, nám nepomůže." B. Speidel  

Radost z toulání, iterace 1

Björn Speidel
Německo / 2018 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
ani nicota není bez stínů
Film vzniklý bez kamery, vytvořený algoritmy naprogramovanými k práci s rytmem světla, prozkoumává topologii temného prostoru a zároveň divákovo vnímání vibrujícími světelnými kompozicemi, které díky tempu svého zjevování a zanikání zanechávají stopu v jeho mysli i po opuštění tmy promítacího sálu.Vizuální umělec Rainer Kohlberger (1982) pochází z Rakouska a žije v Berlíně. Vytváří experimentální filmy, instalace a videa s algoritmicky generovanými animacemi, kterými doplňuje živé performance. Obdržel cenu ZKM AppArtAward za umělecké inovace. Jeho díla zkoumají hranice divákova vnímání a hrají si s nedokonalostí a subjektivitou lidské percepce.„Ve svém filmu z „ničeho“ odhaluje neustálá pulzace pomocí algoritmů materiálnost ve stavu mezi bytím a nebytím, vždyť hmota je pouhá fluktuace vakua.“

ani nicota není bez stínů

Rainer Kohlberger
Rakousko, Německo / 2016 / 11 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Konec časů
Vnoření se do krátkého okamžiku všedního výjevu pozorujeme v analytickém rozrůznění rychlostí pohybů i prožití mikropříběhů v běhu běžnosti ulice. Již klasická technika nestejného zpomalení částí zobrazení je zde využita k zachycení jinak téměř neviditelného jevu. „Někdy přijde okamžik, a vy si uvědomíte, že na čase nezáleží.“ M. Manchevski

Konec časů

Milcho Manchevski
Kuba, Spojené státy / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Dušanbe
Pomocí animátorské techniky se podsvícené fotografie prošívají do vzpomínek režisérovy tety na hory, výhledy a uspořádání věcí v bytě, odkud odjela do nuceného exilu. Kousky vzpomínek aktualizují diasporickou perspektivu skrze architektonické projekty, jimiž zpřítomňovala rodný Tádžikistán ve svém bytě v Darmstadtu.   "Film vychází z nalezeného materiálu a prostřednictvím fotografií vytváří montáž fragmentů z exilu. Zaměřil jsem se na barvy, textury a materii v obrazu i zvuku a pomocí zpomalené animace." K. Friesen  

Dušanbe

Kandis Friesen
Kanada, Spojené státy / 2018 / 5 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Vůle
Meditativní evokace tzv. svíčkové revoluce v zimě let 2016/17 v Jižní Koreji. Hybridní mozaikou, kde jsou archivní i současné dokumentace narušovány zásahy do obrazu i performativními momenty, zobrazuje artefakty, situace a gesta nesoucí étos touhy po politické obměně.  "Pocit křehkosti tváří v tvář nepředstavitelné změně vedl výhradně k výpůjčkám citátů z doby minulé a budoucí." S. Kim, J. Cho  

Vůle

Jenny Cho, Sungeun Kim
Jižní Korea / 2018 / 20 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Slepá trať, obrat vzad
Důmyslný experiment se stereoskopickým 3D obrazem sleduje vlakovou trať končící na rozbořeném mostě a pak se vrací lesem nazpět. Přitom se zaměřuje na prostorový vjem různých zobrazení jízdy položených vedle sebe, zachycených filmovou kamerou a matoucích oči diváka různými převráceními a překryvy časových rovin. „3D stereoskopické filmy by měly být dělány tak, aby v 2D formě nedávaly žádný nebo dávaly jiný smysl. Zkušenosti, které máme s tvorbou klasických filmů, jsou nám k ničemu. Jak filmaři, tak diváci musejí začít od nuly.“

Slepá trať, obrat vzad

Björn Speidel
Německo / 2016 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt