Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Western, rodina a komunismus
play
Western, rodina a komunismus
Western, rodina a komunismus
Western, rodina a komunismus
Western, rodina a komunismus

Western, rodina a komunismus

režie: Laurent Krief
originální název: Western, famille et communisme
země: Francie
rok: 2018
délka filmu: 83 min.

synopse

První záběry filmu ukazují demonstrace a protesty Pařížanů, které střídají výkřiky politických hesel íránských aktivistů. Zatímco v Paříži je situace velmi vyostřená, ve stejné době v Íránu panuje klidná atmosféra. Francouzská rodinka zde cestuje v karavanu a poznává tak místní zemi. Otec natáčí záběry z cest i svou ženu a dcery. První třetina filmu naznačuje, že tématem je národnostní otázka, konkrétně pak íránských občanů, zbylé dvě třetiny však ukazují Francouze na dovolené. Z formálního hlediska jsou zajímavé záběry pořízené ruční kamerou, dále velmi přesvícené, až bílé záběry a dvojexpozice. 

„Možná je politika násobkem experimentů a vynálezů v rovnici se dvěma neznámými: ‚já‘ a ‚my‘. Nejde o to tuto rovnici jednou provždy vyřešit, ale spíš se o to snažit. Znovu. (Nejistá jara národů, Maria Kakogianni, 2017)“ L. Krief

biografie

Laurent Krief se narodil v roce 1978 ve městě Aubenas ve Francii. Věnuje se natáčení filmů a také učí matematiku na střední škole. Debutoval dokumentem Instructions pour une prise d'armes (2011–2013), který prezentoval na festivalech FIDMarseille, États généraux du film documentaire v Lussasu a na Doclisboa. Film Western, rodina a komunismus je jeho druhým počinem.

více o filmu

režie: Laurent Krief
producent: Laurent Krief, Marie-Odile Gazin
kamera: Laurent Krief
střih: Laurent Krief
zvuk: Laurent Krief

další filmy v sekci

Přelétavý příběh
Nečekané narození mláďat rámuje Přelétavý příběh ptačí kolonie pozorované dennodenně z oken jednoho římského bytu. Na minimalistické scéně o několika šikmých střechách se odehrává poetická paralela ptačího a lidského, hledání boha i touhy po dokonalosti. Záběry městských racků, pořízené roztřesenou ruční kamerou a prokládané momentkami jeptišek ze sousedního kláštera, se mísí s verši, citacemi z románů i tematickou hudbou klasiků. Jen tu a tam se v odlesku oken nebo ze zdánlivě banální konverzace na pozadí dozvídáme něco o lidech za kamerou.„Ubíhá snad život lineárně? Proč by měl být lineární příběh. Naše těkavé oči dávají myšlenkám podněty. Následujme je. Přelétavý příběh se rozvíjí asociacemi a popisuje nikoli realitu, nýbrž zkušenosti.“ C. Vestroniová

Přelétavý příběh

Carla Vestroni
Itálie / 2017 / 44 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Hledáme Korejce ze severu
Dvojjedinost Severní a Jižní Koreje, násilně rozdělené mocenským zásahem Sovětského svazu, zasahuje osudově do životů obyvatel obou zemí dodnes. Emigrantů z totalitní země neustále přibývá, stejně jako rozpolcených rodin a osudů. Na denním pořádku jsou únosy, vydírání, překupnictví, vyhrožování likvidací i stovky nezvěstných. Temný stín se vznáší i nad sousední Čínou, kde většina stop překupníků a jejich obětí končí. Film pátrá po zmizelých Severokorejcích, zpovídá oběti i překupníky a mapuje šedou zónu politických dvojčat.  

Hledáme Korejce ze severu

Jero Yun
Francie / 2012 / 73 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
29 26
Film 29 26 je audiovizuálním záznamem myšlenek a pocitů dvou šestnáctiletých a dvou devatenáctiletých dívek, které v monolozích odkrývají své obavy i představy o životě, jaký povedou za deset let. Režisér jejich promluvy podkládá stylizovanými i realistickými obrazy jich samotných, pořízenými za různých okolností a na různý materiál, čímž vzniká originální dílo propojující prvky několika uměleckých odvětví, která jsou autorovi blízká. Dlouhé záběry tváří aktérek, snímaných ve velkých detailech, ozvláštňuje expresivním svícením a prokládá poetickými, experimentálně pojatými pasážemi.„‚Ve světě blízko nás roste strach‘ – film 29 26 se snaží být intimním a upřímným holdem či portrétem dospívání. Společně vytvoříme nový prostor někde mezi performancí a filmem v naději, že si jednou budeme pamatovat, kdo jsme byli.“ P. Velho

29 26

Pedro Velho
Portugalsko / 2018 / 40 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Země barbarů
V každém období existuje jistý druh fašismu. V současnosti potřebujeme film o fašismu a kolonialismu… Autoři se pomocí své „analytické kamery“ probrali privátními a anonymními filmovými archivy z Etiopie v období italského kolonialismu (1935–1936). Koloniální erotismus. Nahá těla žen a „tělo“ filmu. Záběry duceho v Africe. Záběry Mussoliniho těla a „mas“ v roce 1945 po osvobození.

Země barbarů

Yervant Gianikian, Angela Ricci Lucchi
Francie / 2013 / 65 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Voda pro Tabato
Uprostřed léta 2011 vyrazil Paulo Carneiro s filmovým štábem pracovat jako asistent režie na jistém projektu na západoafrické pobřeží. Nakonec tam neplánovaně natočil film vlastní – dokumentární reportáž z potápějící se lodi u pobřeží Guinea-Bissau, jejímž byl pasažérem. Digitální kamerou zaznamenal vzrůstající paniku na plavidle, jež v tísnivé noční atmosféře uvízlo uprostřed oceánu. Roztřesené záběry zachycují rozhovory pasažérů, jež z počáteční netečnosti přechází v úzkostlivou nervozitu plynoucí ze strachu o holý život. Vzrůstající napětí na lodi se odráží v plynulé gradaci tempa snímku.DETAIL:Sežeňte někoho, ať nás odsud dostane. Prosím, dostaňte nás odsud. – Co se děje? – Dostaňte nás odsud, prosím. – Není tu nikdo, kdo by nás odsud dostal. Jsme všichni jen pasažéři.

Voda pro Tabato

Paulo Carneiro
Guinea-Bissau, Portugalsko / 2014 / 45 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Nezvěstný
Divadelní spolek Nature Theatre of Oklahoma se vydává na transatlantickou plavbu, jejímž hlavním cílem je natočit film o bývalém členovi souboru, který záhadně zmizel. Jejich tvůrčí experiment uvádí do chodu režim kontroly, jenž prostupuje všemi složkami lodi a je mnohoznačnější a nepostižitelnější než tradiční hierarchické formy moci. Esej navazující na Kafkovu Ameriku a Guattariho Projekt filmu podle Kafky žene filmovou řeč k bodu, v němž se rozkládá na vzájemně se proplétající gesta, afekty, pohledy, hlasy, zvuky či fragmenty příběhů, a naznačuje možný únik z mocenského programu do světa nejistoty, otevřenosti a změny.DETAIL:„Našel jsem místnost plnou monitorů, které kontrolovali vedoucí spolku Theatre... Byly tam záznamy toho, co se právě dělo, toho, co už se stalo, i toho, co se ještě nestalo. Nevědí prý ale, který je který.“

Nezvěstný

Silvia Maglioni, Graeme Thomson
Francie, Velká Británie, Itálie / 2015 / 117 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Průnik
Italský voják Romano Ismani je v 1941 kvůli svému ruskému původu povolán do Sovětského svazu jako válečný vyšetřovatel a tlumočník pro fašistické pohlaváry a místní obyvatelstvo. Ismaniho vyprávění mísí detailní popis válečných hrůz a historické svědectví s lyrickou deziluzivní kontemplací o bezvýznamnosti jedince uprostřed války. Autoři snímku vytvářejí kontrast mezi historizovanými ilustrativními záběry doprovázejícími vyprávění hlavního hrdiny a obrazy současné Ukrajiny a Ruska, v nichž až do dnešních dnů přežívá beznaděj a zmar způsobený událostmi 20. století. „Film Průnik kombinuje nalezené záběry různého původu. Jde o fiktivní příběh plný přítomností: duchů putujících ukrajinskou stepí, ozvěn krvavé minulosti a stále probíhajících válek.“ M. Manzolini, F. Ferrone
osobní program

Průnik

Michele Manzolini, Federico Ferrone
Itálie / 2019 / 70 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Příběh Šeherezády
Herečka, režisérka, tanečnice a básnířka Kobra Amin-Sa'idi, vystupující pod uměleckým jménem Šeherezáda, byla v šedesátých a sedmdesátých letech výraznou tváří íránské nové vlny jakož i symbolem boje za sociální změny. Po revoluci v roce 1979 však nedobrovolně odešla do ústraní a v dnešní době sotva přežívá. Parhamiho snímek není klasický dokumentární portrét, nýbrž působivé sebereflexivní dílo, v němž tvůrce upozorňuje na své zásahy do reality a nechává prostor mladým protagonistkám, které se slavnou umělkyní samy vedou rozhovory. Emocionální výpovědi Šeherezády neznačí rezignaci, naopak vyzývají k angažovanosti.DETAIL:„A tak se stala sama sebouJejí bývalé já stalo se jí těsnýmPrach usedá na její tvářjako by sedal na kus kameneDo nějž je vytesána legenda,a lidská srdce ten příběh sdílejí...“

Příběh Šeherezády

Shahin Parhami
Kanada / 2015 / 129 min.
sekce: Opus Bonum
Evropská premiéra
Čas pádí jako řvoucí lev
76,5 roků – průměrný věk německého muže. 76,5 minut – délka tohoto filmového eseje o povaze času. Autor trpí chronofobií a s bolestným plynutím let se vyrovnává pomocí koláže obrazů a historek, kladoucí důraz na konkrétní věci. Ve filmu je přitom zjevný, až obsesivní řád: co minuta, to rok života.Obskurní plechový stroj se zábleskem mizí proti proudu času jako legendární DeLorean. V tomto návratu do budoucnosti ale nejde jen o filmovou magii. Z privátního se stává fantastické, ze vzpomínky sci-fi.

Čas pádí jako řvoucí lev

Philipp Hartmann
Německo / 2013 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Východoevropská premiéra
Povstání
Sedm dní vzpoury zachycených zevnitř předkládá dokument poskládaný z amatérských videí z arabského jara umístěných na YouTube. Rozmazané, bezprostřední obrazy demonstrantů, brutálních policejních zásahů a poničených měst ukazují, že nejlepší způsob, jak pochopit chaos, je stát se jeho součástí. Když kameraman požádá muže stojícího na ulici, aby mu popsal situaci posledních dní, odpověď zní: „Tohle je skutečný Egypt. Předtím jsme žili někde jinde. Všichni jsme poutníci, emigranti, vystěhovalci.“

Povstání

Peter Snowdon
Belgie, Velká Británie / 2013 / 78 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Fonja
Deset mladistvých delikventů z největšího převýchovného zařízení na Madagaskaru se zapojilo do čtyřměsíčního workshopu, v němž se učili pracovat s filmovou kamerou, stříhat, vytvářet jednoduché filmové triky a vyprávět vlastní příběhy. Kamera se pro ně stala nástrojem k novému uchopení reality, umožňujícímu jim vyjádřit se svobodně navzdory izolaci, ve které žijí. Film podává upřímné svědectví o životě v přísně hierarchizované uzavřené komunitě tak, jak jej vnímají sami mladí filmaři, kteří dostali příležitost nejen objevit a rozvinout svůj kreativní potenciál, ale také navázat nová přátelství.  „Chci oslovit diváky a šířit velkého ducha a kreativitu této silné skupiny slibných mladých filmařů z věznice Antanimora na Madagaskaru, inspirovat a vytvořit mimo jiné.“ L. Zacher    
osobní program

Fonja

Ravo Henintsoa Andrianatoandro, Lovatiana Desire Santatra, Sitraka Hermann Ramanamokatra, Jean Chrisostome Rakotondrabe, Erick Edwin Andrianamelona, Elani Eric Rakotondrasoa, Todisoa Niaina Sylvano Randrialalaina, Sitrakaniaina Raharisoa, Adriano Raharison Nantenaina, Alpha Adrimamy Fenotoky, Lina Zacher
Madagaskar, Německo / 2019 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Volný pokoj
Kamera pohlíží na americký motel u hlavní silnice. Je přesně takový jako stereotyp uložený v našich představách. Dokument sleduje čtyři protagonisty v útrobách pokojů na jednu noc, kde už několik let prožívají svůj osobní očistec. Drogy, kriminalita a špatná rozhodnutí jsou jejich neřestmi. Pomalý tok jednotlivých sekvencí a místy rozmazaný obraz nastolují atmosféru bezčasí a neurčeného prostoru. Stejně tak se pravděpodobně cítí kvarteto neschopné vyjít z bludného kruhu každodenní apatie. Čtyři dokumentární portréty skládají obraz neútěšného života jednotlivců bdících nad malým plamínkem naděje. „,Byla jsem v pekle a vrátila se / zpátky. / A řeknu / vám: / bylo to / báječné‘ (z díla Louise Bourgeoise)“ A. Kandy Longuet

Volný pokoj

Alexandra Kandy Longuet
Belgie / 2018 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt