Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
ZAHO ZAY
play
ZAHO ZAY
ZAHO ZAY
ZAHO ZAY

ZAHO ZAY

režie: Maéva Ranaivojaona, Georg Tiller
originální název: ZAHO ZAY
země: Rakousko, Francie, Madagaskar
rok: 2020
délka filmu: 78 min.

synopse

Nekonečná třtinová pole „červeného ostrova“ – Madagaskaru. Zneklidňující komentář strážkyně přelidněné věznice slouží jako podklad k psychoanalytickému pátrání po zmizelém otci. Hypnotizující fragmenty obrazů madagaskarské společnosti, zmítané válkou, chudobou, korupcí a kriminalitou. Mobilizované davy rezignovaných muklů, nucené domácí práce vězenkyň, šamanské rituály zchudlých venkovanů. Hra v kostky – obsedantní rituál tušeného otce, sériového vraha –podněcuje mystérium touhy mladé ženy. Literární putování s prvky odcizené detektivky nás provází mezi reálnými i symbolickými vězni historií decimovaného ostrova.
 
 
„Tumáš mou malou, krásný cizí ptáčku (madagaskarská ukolébavka)
Bílý ptáčku daleký,
odnes mou malou pryč
Odleť s ní vysoko,
a když se ztiší, přines ji zpět.
O o o o o, ooooooo.“
G. Tiller, M. Ranaivojaona 
 
 
Q&A - Maéva Ranaïvojaona, Georg Tiller:
 

biografie

Georg Tiller (1982) opustil studia filozofie a divadelní vědy, aby se věnoval studiu na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Haruna Farockého a studiu režie na Filmové akademii u Michaela Hanekeho a Christiana Bergera. Jako režisér působí na volné noze i v uměleckém kolektivu naivsuper. Ve vlastní společnosti Subobscura Films natočil několik hraných, dokumentárních i experimentálních filmů. 
 
Ranaïvojaona Maéva (1983) se narodila v Toulouse, vystudovala na Národní akademii výtvarných umění v Dijonu a Bourges. Jako asistentka spolupracovala s Ernestem Netem nebo Kristinou Solomoukha, později natočila dva krátké filmy oceněné na MFF v Cannes a MFF v Rotterdamu. V současnosti působí jako režisérka a producentka ve společnosti Subobscura Films, žije v Paříži a Vídni.
 
www.subobscurafilms.com
www.naivsuper.de
 

více o filmu

režie: Maéva Ranaivojaona, Georg Tiller
hrají: Eugène Ranaïvojaona, Eva Ranaïvojaona , Nabiha Akkari
producent: Thomas Lambert, Georg Tiller, Maéva Ranaivojaona
kamera: Georg Tiller
střih: Barbara Bossuet
hudba: André Fèvre, GAHMS
zvuk: Térence Meunier, Herimandresy Randriambololona

další filmy v sekci

Poloviny
Hlavní protagonista filmu Alexandr Zarchikov pracuje na nákladních lodích, jež přepravují napůl rozřezaná japonská auta do ruského přístavního města Vladivostok. Zde jsou auta znovu smontována a dopravci je odtud odvážejí na místo určení. Zarchikov se rozhodl, že si vyzkouší práci na pevnině, a proto se jedním z aut vydává na cestu Sibiří. Svou zkušenost přetavil v meditativní filmovou esej, symbolicky rozdělenou na dvě poloviny (moře a země), ve které rozvažuje o svém vztahu k rodné zemi, náboženství a přírodě a pokouší se překonat pocit vykořeněnosti.DETAIL:„Když jsem pracoval na lodi, jako je tahle, vždycky jsme se v pořádku vrátili. Teď už se ale na moři necítím doma. Ani na Sachalinu, kde jsem se narodil, už mě to netěší. Možná, že pomocí tohohle filmu zjistím, kam vlastně patřím.”

Poloviny

Alexandr Zarchikov
Francie, Rusko / 2015 / 95 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Dopamin
Rodina autorky filmu upadne do krize, když je jejímu otci diagnostikována Parkinsonova choroba, při níž mozek přestane produkovat dopamin – hormon zodpovědný za pohyb svalstva a pocit štěstí. Natalia svým rodičům, bývalým levicovým sociálním aktivistům, zároveň odhalí svou homosexuální orientaci, pro kterou nemají pochopení. Režisérka ve svém důvěrném a kontemplativním snímku zpovídá své příbuzné ohledně jejich životních příběhů a snaží se v mezigeneračním dialogu dospět k vzájemnému respektu a rodinné harmonii, která by mohla pomoct nemocnému otci. „Točit filmy je pro mě způsob, jak prožívat svět. Cítím, že to je ta nejorganičtější forma, která mi umožňuje jej obývat. Můj první celovečerní film, Dopamin, vznikl z potřeby a představuje nádherný exorcismus.“ N. Imery Almario 

Dopamin

Natalia Imery Almario
Kolumbie, Uruguay, Argentina / 2019 / 87 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Dům
Observační dokument se zaměřuje na asociaci Tentative, která pomáhá mladým autistům s osamostatněním a socializací. Ve velkém domě žije sedm autistů a spolu s pomocníky naplňují dny domácími pracemi. Komunitní soužití představuje způsob, jak obyvatelé domu dosahují kýžených cílů, a sdílení každodenní práce se stává hlavním vyprávěcím prostředkem. Film je pečlivým pozorováním života v tomto domě. Akce a chování promlouvají samy za sebe, čímž je dán prostor aktérům, a nikoliv těm, kteří o jejich životě rozhodují.   „Díky kameře se mi podařilo dostat se blízko k obyvatelům domu. Fungovala jako jakási clona mezi námi, vyhýbala se přímému kontaktu – což je pro některé autisty problematické. Když jsem se dívala na LCD obrazovku nebo přímo do optického hledáčku, byla jsem schopná se k nim skutečně přiblížit, což by s přímým pohledem bylo nemožné.“ J. Auffray, rozhovor FID
osobní program

Dům

Judith Auffray
Francie, Švýcarsko / 2019 / 81 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Ming z Harlemu: Jednadvacet pater ve vzduchu
Bez ohledu na nevoli a pobouření spoluobčanů žil Newyorčan Antoine Yates se svými zvířecími přáteli – dvousetpadesátikilovým bengálským tygrem a dvoumetrovým aligátorem – několik let ve svém harlemském bytě. Warnellova investigativní filmová esej o vztazích lidskosti a animality konfrontuje Yatesovy výpovědi z doby, kdy se o jeho soužití s nebezpečnými zvířaty dozvěděla veřejnost, s poetickými záběry predátorů volně se pohybujících v jeho bytě. Spíše než skandální případ z roku 2003 režiséra zajímají obecnější a intimní aspekty komunikace mezi člověkem a zvířaty a jejich chování v domestikovaném prostředí.DETAIL:„Lidi to nechápou. Když mi ho vzali, bylo to, jako by s sebou odnesli kus mého já. Je to jako rána na duši. Kus mého já je navždy pryč.“

Ming z Harlemu: Jednadvacet pater ve vzduchu

Phillip Warnell
Velká Británie, Spojené státy, Belgie / 2014 / 71 min.
sekce: První světla
Východoevropská premiéra
Kupředu smrtelně pomalu
Nákladní loď pluje pustou krajinou. Zdánlivě bez cíle. Zdánlivě? Vrcholně enigmatické podobenství osamělosti člověka i stroje v postindustriálním kapitalismu je blízké stejnou měrou technopesimistickému sci-fi jako romantickému malířství. Příběh, tvořený téměř výhradně pohyby dělníků, strojů, krajiny a samotné lodě, sugeruje výsostně estetickým způsobem dojem naprosté opuštěnosti a vykolejenosti. Sedativní rytmus vtahuje do úplně nového, neznámého světa. Pomalu se vynořuje otázka: Nejde snad o úplně poslední loď lidstva, obtíženou šíleným úkolem udržet v chodu to, co už dávno nedává smysl?DETAIL:„Poslouchá mě vůbec někdo? V kýlu je díra jak vrata. Valí se dovnitř voda a sahá už k cisternám. Rogere! Rogere! Pozor! Už to sákne do obilí. Do obilí. Pane, tohle je katastrofa!“

Kupředu smrtelně pomalu

Mauro Herce
Španělsko, Francie / 2015 / 74 min.
sekce: První světla
Středoevropská premiéra
Felvidék - Horní země (anglická verze)
Svůj dokument o maďarsko-slovenských vztazích soustředila Vladislava Plančíková  kolem slova Felvidék, které označovalo severní část dnes již neexistujícího Uherska. V osobité koláži složené z vyprávění členů režisérčiny slovensko-maďarské rodiny a vizuálních odkazů k historickým událostem sleduje pohnuté a dnes často tabuizované dějiny poválečných osudů Maďarů na slovenském území. Abstraktní téma uchopuje nejen skrze výpovědi svědků, ale také pomocí neotřelé techniky animace reálných objektů, do níž zapojuje i řadu dobových a současných fotografií.DETAIL:„Pojem Felvidék je však dodnes živý a vyvolává negativní emoce, někdy dokonce i bitky. Ale pro mě je to magické místo, jakési Makondo, kde jsem se narodila a vyrostla. Můj domov.“

Felvidék - Horní země (anglická verze)

Vladislava Plančíková
Česká republika, Slovensko / 2014 / 75 min.
sekce: První světla
Česká premiéra
FREM
Film je reakcí na současnou vlnu posthumanistického uvažování způsobeného rozvojem technologií a umělé inteligence stejně jako klimatickou krizí. Lidský druh si začíná uvědomovat svou nedůležitost a pomíjivost a lidská identita se ocitá v krizi. Snímek FREM se pokouší tento pocit reflektovat a vytváří odlidštěný a odcizený pohled na krajinu a přírodu za hranicemi lidského vnímání skutečnosti. Kusé myšlenky a útržky dialogů, různorodá hudba přerušovaná ruchy a glitchy a zdánlivě zmatená, neukotvená kamera vytvářejí znepokojivou filozofickou úvahu nad limity antropocentrického myšlení. „Natáčení tohoto filmu byla v každém ohledu extrémní zkušenost, a to nejen fyzická, protože jsme točili na Antarktidě. Musela jsem myslet nemyslitelné. Nechat za sebou vězení antropomorfismu. Přestat být člověkem.“ V. Čákanyová     

FREM

Viera Čákanyová
Česká republika, Slovensko / 2019 / 73 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Tvýma očima
Italský dokument pojednávající o každodenních životech pětice slabozrakých osob je zároveň experimentem založeným na analogii filmové kamery a lidského oka. Tvůrci se pokoušejí technickými prostředky filmového obrazu přiblížit divákům způsob, jakým vidí okolní svět lidé trpící slabozrakostí. Všechny záběry filmu využívají různě silnou míru rozostření, která má odpovídat tomu, jak nezřetelně slabozrací protagonisté vnímají předměty kolem sebe.DETAIL: „Chápu to jako věc, která přímo souvisí s mým problémem s očima. Jsem slabozraká a úplnou slepotu by mi mohl přivodit i porod nebo kojení.“

Tvýma očima

Pietro Albino Di Pasquale
Itálie / 2014 / 78 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
(T)ERROR
Bývalý člen Černých panterů Saeed „Shariff“ Torres pracuje pro FBI.  Má za úkol odhalovat projevy terorismu v amerických muslimských komunitách. Reportážní dokument zachycuje paranoidní rozměr bezpečnostní politiky USA v nejlepší tradici americké investigativní žurnalistiky. Režisérka odkrývá nedemokratické principy zaštiťující fungování americké demokracie. Z odhalování zločinu předtím, než k němu dojde, se stává hon na duchy, pokřivování skutečnosti a šíření pocitu strachu mezi často nevinnými lidmi.DETAIL:„Myslíte si, že je vaše současnost nějak spojena s vaší minulostí?“ „Já vlastně žádnou minulost nemám. Nechci se k ní vracet. Vážně, ani trochu.“

(T)ERROR

David Felix Sutcliffe, Lyric R. Cabral
Spojené státy / 2015 / 84 min.
sekce: První světla
Středoevropská premiéra
V MÉM TĚLE
Téma domácího násilí se ve veřejném prostoru objevuje častěji než dříve, stále však zůstává palčivým problémem, o němž se jeho oběti často bojí mluvit. Režisérka k němu ve svém stylizovaném dokumentárním filmu přistupuje z netradičního úhlu, neboť problém pouze nepopisuje, ale umožňuje jej pomocí subjektivizujících postupů procítit spolu se třemi ženskými postavami, vytvořenými na základě výpovědí skutečných obětí domácího násilí. Jejich vnitřní hlas popisuje, jak těžké je se bránit či vztah s násilníkem ukončit. Jejich činy pak naznačí možná řešení.„Pro ženy je domov tím nejnebezpečnějším místem. Tento film vycházel z touhy nechat ženy vyprávět své příběhy osvobozené od hanby. Divák zažil jejich cestu.“ A.-S. Richard

V MÉM TĚLE

Anna-Sophia Richard
Německo / 2019 / 72 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Nic si nepamatuji
Zatímco Tunisko zakouší revoluční nepokoje, Diane se vyrovnává s intenzivními projevy maniodepresivní psychózy, které ji zasáhnou natolik, že téměř ztrácí paměť. Po pěti letech však nachází pestrou směs záznamů, jež v krizové době pořídila, od fotografií přes deníky až po domácí videa. Tyto dokumenty se proměňují v nástroje, s jejichž pomocí zachytává domněle ztracené střípky vzpomínek. Jejím cílem nicméně není splést fragmenty v celistvé vyprávění, nýbrž zachovat jejich tekuté hemžení a zprostředkovat tak chaotický vír událostí, které učinily propast mezi veřejným a soukromým nemyslitelnou. „Je to příběh poničené paměti, zachycené na pevném disku. Chtěla jsem si prohlédnout kousky skládačky – obrazové a zvukové záznamy, postavit se těm černým dírám, vzpomenout si. Ukázat lidem ten běs mé vnitřní bouře.“ D. S. Bouzgarrouová  

Nic si nepamatuji

Diane Sara Bouzgarrou
Francie / 2017 / 59 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Nagastyle
Radikální introspekce a filmový deník v jednom nás přivádí nejen do hluku jednoho indického města, ale především doprostřed života, který ustrnul na mělčině. Talentovaný umělec Nagnath, řečený Nagastyle, na základě svých deníkových záznamů rekapituluje, kam až se dostal při cestě za svým snem. Místo vytoužené filmové tvorby přišla nekonečná rutina brzkého vstávání, dlouhých cest v přeplněném autobuse a vysedávání ve sterilní kanceláři. Z krize se tak stává téma, z filmu možná i terapeutický prostředek, ale hlavně studie odcizení, podávaná bez zkreslujících filtrů a s naprostou otevřeností a všedností.   „Točil jsem během pracovní doby s pomocí dvou přátel a někdy i sám. Natáčení trvalo čtyři měsíce a střih osm a celý film je pro mě něco jako selfie...“ N. Kharat   Q&A - Nagnath Kharat:  
osobní program

Nagastyle

Nagnath Kharat
Indie / 2020 / 93 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt