Novinky | MFDF Ji.hlava

K radosti z objevování vybízí filmová novinka Jana Švankmajera Kunstkamera, jejíž dvouhodinovou režisérskou verzi uvede letošní Ji.hlava ve světové premiéře. Film představuje výjimečnou uměleckou sbírku, kterou známý surrealista, výtvarník, filmař, ale i literát Švankmajer shromáždil na svém zámku v Horním Staňkově. „Historická zkušenost říká, že všechny kunstkamery, které byly do těchto dnů vytvořeny, byly po smrti svých tvůrců rozkulačeny a rozprodány, anebo zničeny,“ říká letos osmaosmdesátiletý Švankmajer. „Například sbírka Rudolfa II. a naposledy kunstkamera Andrého Bretona. Přitom jde o unikátní dokumenty stavu imaginace v té které době. Oficiální muzea nemohou takové sbírky nahradit, protože jim chybí osobní nasazení. Uvědomil jsem si, že stejný osud v budoucnosti čeká bezpochyby i moji sbírku, a proto jsem se rozhodl stav imaginace této doby (zbytky magického světa) aspoň touto cestou dokumentovat,“ dodává režisér. „Nechtěli jsme natočit jenom popisný katalog artefaktů,“ pokračuje producent Jaromír Kallista, „ale film s přidanou hodnotou Švankmajerova imaginativního pohledu v ‚řazení objektů a výkladu, a to nikoli jenom slovního‘ jeho kunstkamery. Film by měl sdílet i magickou atmosféru sbírek a staňkovského zámku. Kunstkamera po Alchymické peci logicky uzavře celou naši filmovou tvorbu. V našem věku už nic dalšího nenatočíme,“ dodává Kallista. 23. 6. 2022 23.06.2022

Nejlepší dokumentární kniha 2022: nominované tituly

Také letos bude během Ji.hlavy vyhlášena Cena za nejlepší dokumentární knihu. V loňském prvním ročníku byl oceněn titul Miroslava Nevrlého Zašlá chuť morušek / Cestovní zpráva čarodějova učně. „Literatura má silný dokumentární náboj, přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti,“ navazuje ředitel Hovorka. „Mezi téměř třemi stovkami přihlášených titulů byly nejen knižní rozhovory a cestopisy, ale také odborné studie, básnické sbírky, fotografické publikace a současná próza.“ V červnu byly představeny výsledky prvního kola, kam bylo nominováno třicet knih. V září odborná porota zúžila tento výběr na deset knih. Nejlepší dokumentární kniha roku bude vyhlášena v den zahájení festivalu. Vítěz získá odměnu 30.000 Kč jako podporu vydávání dalších titulů kvalitní dokumentární literatury. [galerie169] Cena za nejlepší dokumentární knihu: finální nominace 2022 Břehy nejsou na dohled (Jitka Kosíková, Marek Uhlíř, Universum, 2021) Jaké zoufalství musí pronásledovat lidi, kteří se v přecpaném podpalubí vydají na širé moře i s malými dětmi v náručí? Kniha Břehy nejsou na dohled jsou deníkové záznamy Jitky Kosíkové, dětské zdravotní sestry, z práce na misích Lékařů bez hranic. Jejím úkolem je postarat se o lidi ztracené na útěku. Neví, jestli zítřek přinese v gumových člunech zraněné děti, poleptané, nemocné, jestli budou na palubě rodit, jestli bude resuscitovat, neví, kolik dětí povezou na italskou pevninu v kontejneru vyhrazeném pro zemřelé. Byli jsme tu vždycky (Filip Titlbach, N media, 2022) Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti. Každý z nás je v něčem trochu jiný než ostatní. Všichni máme zájmy, preference vlastnosti, které by někdo mohl označit za menšinové. U některých je originalita ceněna a vyzdvihována, u jiných je odlišnost naopak zdrojem nepochopení, nepřijetí, občas až nenávisti. F.K. Slib (Zuzana Válková, Michaela Rozov, Tomáš Pospěch/PositiF, Český osvětimský výbor, z.s., 2021) –⁠ speciální výběr poroty Hořím (Simona Bagarová, Pavel Jungmann Archa, 2021) Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicích a nemocnicích. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty. Kniha rozhovorů s lidmi, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidkost a empatii jako její podstatu. Kráva Říčanová (Tereza Říčanová, BAOBAB, 2021) Jaké je to žít s krávou? Dojit ji každý den, chodit na pastvu, starat se o ni? Má to nějaký smysl, když v supermarketech na vás čekají hory jogurtů, tvarohů a mlék v dokonalých baleních? Tereza Říčanová žije život, do kterého se většině z nás nechce. Je nepohodlný a náročný, vstává se v něm za úsvitu, a když je to třeba, pracuje se do úmoru, dny získávají rytmus podle ročních období a krmení... Soužití se zvířetem, každodenní pozorování a fyzická práce v autorce probouzejí citlivost pro skutečný smysl věcí, obnovují zapomenutý vztah se zvířaty, nastolují vnitřní řád a zjitřují představivost. Samet blues (Sbírka romských autorů, KHER, 2021) Povídková sbírka dvanácti romských autorů s podtitulem Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňuje v třicetileté perspektivě nahlédnout, jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do jejich životů a ovlivnily celé rodiny a tehdejší romskou společnost. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny. Tichá dřina: dělnictví a třída v továrně Baťa (Kateřina Nedbálková, Display, 2021) Na základě etnografického výzkumu postaveného na vlastní práci u továrního pásu autorka navrací důstojnost dělnictví v dnešním Česku. Jádro knihy se v pěti kapitolách věnuje klíčovým sférám současného dělnictví. Pojmenovává pnutí mezi historicky etablovanou místní firmou a jejím současným fungováním jako velké mezinárodní korporace, popisuje továrnu z hlediska organizace času a prostorového uspořádání pracoviště, všímá si finančního ohodnocení vykonávané práce. Kniha je určena nejen sociologickému publiku, ale i širší veřejnosti. Je doprovozena fotografiemi, které autorka v továrně pořídila. Tundra a smrt (Martin Ryšavý, Revolver Revue, 2021) Autobiografický hrdina knihy Martina Ryšavého se vydává na dobrodružnou a nesnadnou výpravu k doposud neprobádaným končinám lidské existence. Cesta se mu stává příležitostí k niterné rekapitulaci bohatých životních zkušeností světoběžníka, spisovatele a filmového dokumentaristy. Na horizontu jeho pouti se neotřelá pozorování a vyprávění prolínají s úvahami o smyslu vysněných, dosažených i nenaplněných životních cílů. Vyhonit ďábla (Zuzana Kašparová, Terézia Ferjančeková, Listen, 2022) Masturbace, orgasmy, porno, tělo, sexismus, ale i rozchody a přátelství. To je jen hrstka ze širokého spektra témat, která ještě donedávna byla – a někde stále jsou – ve veřejném prostoru tabu. Autorky úspěšné podcastové série Vyhonit ďábla přicházejí se stejnojmennou knihou, která se věnuje choulostivým tématům, o kterých se nám těžko mluví. Zuzana a Terezie s upřímností a humorem sobě vlastním bourají stereotypní představy (nejen) o sexu a intimitě a otevřeně sdílejí vlastní zkušenosti, s nimiž se nejeden čtenář*ka bezpochyby ztotožní. Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě (Jan Němec, Petr Vizina, Host, 2021) – speciální výběr poroty --- Cena za nejlepší dokumentární knihu: nominace 2022 Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů (Anna Novotná, Kateřina Sýsová, Nakladatelství Práh, 2021) Co takhle pořídit si zámek? Tato kniha přináší pozoruhodný portrét patnácti svérázných osobností – novodobých „zámeckých pánů“, kteří v sobě našli dost odvahy, touhy a dobrodružné povahy, aby si koupili zámek. Přesněji, většinou jen jeho ruinu. Uskutečnění svého snu od té chvíle věnují veškerý svůj čas, peníze i své fyzické síly. Často zámku podřizují i osobní vztahy. To všechno pod jediným společným jmenovatelem Aby po nás něco zůstalo. B jako běžec (Jindřich Janíček, Nakladatelství Paseka, 2021) Ultramaraton skrze údolí Sierry Nevady startuje před východem slunce a ti nejrychlejší se do cílové rovinky dostanou s jeho západem. Ročník 2010 měl tři favority a zhruba prvních osmdesát mil nebylo jasné, kdo vyhraje. Bostonský maraton v roce 1982 byl bitvou mezi jasným favoritem a farmářským klukem. Říká se, že by outsider vyhrál nebýt doprovodné policejní motorky v poslední zatáčce. Tyto a další kapitoly z dějin běhání přináší výpravná komiksová kniha, která snoubí cit pro zajímavosti i pro ironii. Bruntálsko. Alternativní fotografický průvodce (Ondřej Durczak, Jiří Siostrzonek, FotoD, 2021) Fotografická publikace Bruntálsko. Alternativní fotografický průvodce sleduje místní stavby a krajinu. Nejedná se však o reprezentativní objekty a už vůbec ne o vyčerpávající obraz zdejší architektury. Jde o specifickou selekci motivů, která představuje variantního průvodce. Břehy nejsou na dohled (Jitka Kosíková, Marek Uhlíř, Universum, 2021) Jaké zoufalství musí pronásledovat lidi, kteří se v přecpaném podpalubí vydají na širé moře i s malými dětmi v náručí? Kniha Břehy nejsou na dohled jsou deníkové záznamy Jitky Kosíkové, dětské zdravotní sestry, z práce na misích Lékařů bez hranic. Jejím úkolem je postarat se o lidi ztracené na útěku. Neví, jestli zítřek přinese v gumových člunech zraněné děti, poleptané, nemocné, jestli budou na palubě rodit, jestli bude resuscitovat, neví, kolik dětí povezou na italskou pevninu v kontejneru vyhrazeném pro zemřelé. Byli jsme tu vždycky (Filip Titlbach, N media, 2022) Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti. Každý z nás je v něčem trochu jiný než ostatní. Všichni máme zájmy, preference vlastnosti, které by někdo mohl označit za menšinové. U některých je originalita ceněna a vyzdvihována, u jiných je odlišnost naopak zdrojem nepochopení, nepřijetí, občas až nenávisti. Česká jízda (Vratislav Dostál, CMI News, 2021) Nerozumíte příčinám nástupu Zemana a Babiše? Vydejte se na road trip po českém a moravském venkově a pochopíte to. Jak se tu žije lidem ve srovnání s časy před revolucí? Jak to mají s prací, obchody a hospodou? A co velká politika, mají na ni čas? Cyklus reportáží Vratislava Dostála vychází knižně doplněný o doslov sociologa Daniela Prokopa. Deníky Torst (Josef Koudelka, TORST, 2021) Kniha přináší výběr textů z 68 deníků, které si fotograf Josef Koudelka (* 1938) vedl v průběhu posledních 51 let. Doplněn je přetisky dvojstránek rukopisů deníků a dosud nepublikovanými fotografiemi. Koudelkovy zápisky jsou velkým zdrojem informací o jeho životě a tvorbě i o světové fotografii od konce 60. let do současnosti. Deníky je možné číst též jako příběh exulanta, který hledá svou roli v cizím prostředí a nechce obětovat to jediné, co ztrátou domova získal – svobodu. Ester Krumbachová (Edith Jeřábková, Kateřina Svatoňová, UMPRUM v koedici s ARE, 2021) Tato publikace je věnována Ester Krumbachové (1923–1996), významné filmové a divadelní kostýmní výtvarnici, scénáristce, spisovatelce, režisérce a umělkyni, spolupracovnici divadelníků Miroslava Macháčka, Ladislava Smočka či Ivana Vyskočila a filmařů Otakara Vávry, Věry Chytilové, Jana Němce, Karla Kachyni nebo Petra Václava. Cílem publikace je kritické zpracování zcela neznámé pozůstalosti Ester Krumbachové, jejího díla a témat přesahujících do současnosti... Hlasy žen: Austrálie (Barbora Baronová, Dita Pepe, wo-men, 2021) Publikace Hlasy žen: Austrálie vychází z dokumentárního materiálu natočeného během výzkumného pobytu literární dokumentaristky Barbory Baronové na University of New South Wales v australském Sydney. Během pěti měsíců vedla přes dvacet dokumentárních rozhovorů s tamějšími významnými umělkyněmi, literátkami, filmařkami, aktivistkami, fotografkami, vědkyněmi, političkami a novinářkami, se kterými zkoumala témata vlastní ženám bez ohledu na odlišnost jejich kultur – ptala se na jejich postavení ve společnosti, očekávání na ně kladená nebo možnosti jejich profesního uplatnění. Hořím (Simona Bagarová, Pavel Jungmann Archa, 2021) Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicích a nemocnicích. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty. Kniha rozhovorů s lidmi, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidkost a empatii jako její podstatu. Hranice lásky (Dita Pepe, wo-men, Univerzita Tomáše Bati, 2021) Kniha Hranice lásky je fotograficko-literárním dílem mezinárodně uznávané české fotografky Dity Pepe, která ve třinácti kapitolách zkoumá hranice lásky, trauma jako motivaci k tvorbě a fotografii jako terapii. Kniha obsahuje vedle fotografií desítky textů v řadě podob - rozhovory, reportáže, osobní deníky, dopisy, povídky, eseje, pasáže přednášek i odborné texty, kterými Dita ve spolupráci s přizvanými osobnostmi nahlíží různé podoby lásky. Ty prokládá svou fotografickou prací - autoportréty, archivními rodinnými fotografiemi, stylizovanými portréty, fotokolážemi, dokumentární fotografií, zátišími... Jana bude brzy sbírat lipový květ (Miloš Doležal, Revolver Revue, 2022) Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, nápovědou, zámlkou. Imaginace se tu odvíjí od nenadálého existenciálního zážitku. Zmar a beznaděj ze ztráty nejbližší jsou konfrontovány s mocností básnického slova. Je to jízda (Ondřej Buddeus, ed., Nakladatelství Paseka, 2021) Tohle není soubor esejů. Není to vyznání lásky. Není to ani praktický návod. Je to všechno dohromady. Neboť knížka o jízdě na kole ve městě si zasluhuje rozlet i přístup čerstvý jako svěží vítr v zádech. Tady nejde o kilometry, ale nové horizonty. V týmu se potkalo dvanáct osobností z nejrůznějších oborů. Zabývají se literaturou, výtvarným uměním, sociologií, filmem, architekturou, módou i molekulární biologií. Kolo pro ně znamená radost, svobodu a vášeň. Cestují na něm do práce, čistí si hlavu nebo je pro ně jízda v městském frmolu i za jeho hranicemi vždycky novým dobrodružstvím. Kapka kámen vyhloubí (Hana Kulasová, Nakladatelství Paseka, 2021) Jak se „obyčejná žena v domácnosti“ v šedesátých letech 20. století dovedla poprat s úkoly, které trápí spoustu rodičů i dnes? Hana se nezalekla žádné překážky, vymýšlela metody, jak staršího syna vzdělávat doma, neúnavně s ním obcházela lékaře a oběma svým dětem věnovala svou duši, srdce a čas. Pečlivé zápisky, které si Hana vedla od své svatby do roku 1973, tak poskytují nejen neobyčejné svědectví o životě s autismem ve 20. století, ale především skládají portrét výjimečné ženy. Kráva Říčanová (Tereza Říčanová, BAOBAB, 2021) Jaké je to žít s krávou? Dojit ji každý den, chodit na pastvu, starat se o ni? Má to nějaký smysl, když v supermarketech na vás čekají hory jogurtů, tvarohů a mlék v dokonalých baleních? Tereza Říčanová žije život, do kterého se většině z nás nechce. Je nepohodlný a náročný, vstává se v něm za úsvitu, a když je to třeba, pracuje se do úmoru, dny získávají rytmus podle ročních období a krmení... Soužití se zvířetem, každodenní pozorování a fyzická práce v autorce probouzejí citlivost pro skutečný smysl věcí, obnovují zapomenutý vztah se zvířaty, nastolují vnitřní řád a zjitřují představivost. Na moři, za plotem, na síti (Lenka Vochocová, Jana Rosenfeldová, Tereza Krobová, 2021) Jak jednají lidé v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskuzí? Jak se na internetu vyjadřují k významným společenským a politickým tématům? K jakým komunikačním faulům, stereotypním hodnocením a nenávistným projevům se uchylují? Jak projevují své emoce? Autorský kolektiv z oboru mediálních a komunikačních studií se těmto otázkám věnuje na konkrétních příkladech z veřejných online debat týkajících se evropské migrační krize. NICKY & VĚRA / Příběh Nicholase Wintona a jeho dětí (Petr Sís, Labyrint / Raketa, 2021) Petr Sís vypráví skutečný příběh o holocaustu, který by neměl být zapomenut. Mladý Angličan Nicholas „Nicky“ Winton se v roce 1939 podílel na záchraně dětí a jejich převozu vlaky z Prahy do Londýna. Věra Gissingová je jednou ze zachráněných dívek. Opravdoví hrdinové bývají často nenápadní a skromní. Novinářem v Číně (Tomáš Etzler, Vyšehrad, 2021) Autobiografická kniha Tomáše Etzlera mapuje dekádu jeho života v Asii, kde působil sedm let jako stálý zpravodaj České televize v Číně a pak tři roky na volné noze v Hongkongu. Kniha se nesnaží Čínu vysvětlovat či o ní poučovat, ale je spíše souborem lidských příběhů z každodenního života obyčejných lidí v komunistické zemi očima zahraničního zpravodaje. Svědectvím autora, který se nebojí dokumentovat ani události, jež se vládnoucí komunisté snaží před světem skrýt. Něco, za co byl nesčetněkrát zadržen a obtěžován čínskou policií. Můj syn feťák: skutečný příběh (Eva Hacalová, Petr Hacala, Luboš Hacala, CPress, 2021) Mluvíte se svými dětmi o drogách? Myslíte si, že vás se tahle problematika týkat nemůže? Monika Kolářová si to taky myslela. Věřila, že její syn je bezproblémový kluk, kterému se v životě bude dařit. Až do chvíle, kdy se předávkoval neznámou látkou. Autentické zápisky matky a syna spolu se záznamy z terapeutických deníků ukazují nepříjemnou skutečnost v celé nahotě – závislost jednoho vždy zasáhne celou rodinu. O stromech v ulicích Kateřina Vídenová ed., Arnika - Centrum pro podporu občanů, 2022) Kniha představuje formou osmnácti rozhovorů pohledy různých profesí na roli zeleně a stromů ve městech. V době, kdy pociťujeme negativní dopady klimatických změn, mohou stromy pomoci udržet naše města příjemným místem k životu. Strom to však ve městě nemá vůbec jednoduché. Do cesty se staví někdy výstavba, někdy zastaralé předpisy, někdy touha mít více parkovacích míst. Rozhovory s architekty, dendrology, úředníky, aktivisty, projektanty i umělci se snaží ukázat cestu, jak pomoci posílit roli stromů jako spojenců v boji se zhoršujícím se životním, a v důsledku také společenským prostředím. Poslední zapálí vesnici (Lenka Klicperová, Markéta Kutilová, Universum, 2021) 27. září 2020 zaútočil Ázerbájdžán podpořený Tureckem na oblast Náhorního Karabachu, enklávu, kterou posledních 30 let kontrolovala Arménie. Válka měla být blitzkrieg, přesto se Arméni dokázali bránit 44 dní. Lenka Klicperová a Markéta Kutilová se do Karabachu vypravily v první den útoku, a byly tak prvními českými novinářkami, které se do oblasti bojů dostaly. Samet blues (Sbírka romských autorů, KHER, 2021) Povídková sbírka dvanácti romských autorů s podtitulem Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňuje v třicetileté perspektivě nahlédnout, jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do jejich životů a ovlivnily celé rodiny a tehdejší romskou společnost. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny. Sestry (Kamila Hladká, Dcera sestry, 2021) Jaké je to nemít muže a dítě? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? Odkud rostou kořeny západní vzdělanosti a tradice? Lze zpřetrhat neblahé dědictví komunismu? Je možné vnitřní svobodu svázat a uzavřít do cely? Mají z něčeho strach? Je důležitější krása, nebo služba? Lze porozumět bez naslouchání? Co si myslí o společnosti včera, dnes a zítra? Autorizované rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester sledují každodenní život těchto žen v dobách komunistického Československa i v současnosti a přinášejí autentický vhled do jejich tichých, avšak výjimečných osudů. Svatý Jakub Pozoruhodný příběh kostela v Poličce a jeho lidí (Bob Fliedr, Argo, 2021) Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás. Důkaz toho, že novogotika se nemusí jen trpně ohlížet do minulosti, ale může svou historickou předlohu nápaditě obohacovat. Svědek ojedinělé regionální rebelie, při níž lidé roku 1949 zabránili Státní bezpečnosti zatknout zdejšího oblíbeného děkana Jaroslava Daňka. To všechno patří k charakteristikám kostela svatého Jakuba v Poličce. Táta mi jednou povídal o kohoutech. Ti jsou přece krásní a barevní... a slepice jsou hnědé (Tomáš Pacovský, kniha vznikla jako praktická bakalářská práce na katedře žurnalistiky FSV UK, 2021) Navenek Asiati, uvnitř Evropani. Pro banánové děti, tedy druhou generaci Vietnamců u nás, je sice Česko rodnou zemí, většinová společnost na ně stále pohlíží jako na cizince. Jaké to je, vyrůstat mezi dvěma zcela odlišnými kulturami, a svým způsobem nepatřit ani k jedné, a jak se potom taková mladá identita utváří, ještě když je k tomu queer? Tichá dřina: dělnictví a třída v továrně Baťa (Kateřina Nedbálková, Display, 2021) Na základě etnografického výzkumu postaveného na vlastní práci u továrního pásu autorka navrací důstojnost dělnictví v dnešním Česku. Jádro knihy se v pěti kapitolách věnuje klíčovým sférám současného dělnictví. Pojmenovává pnutí mezi historicky etablovanou místní firmou a jejím současným fungováním jako velké mezinárodní korporace, popisuje továrnu z hlediska organizace času a prostorového uspořádání pracoviště, všímá si finančního ohodnocení vykonávané práce. Kniha je určena nejen sociologickému publiku, ale i širší veřejnosti. Je doprovozena fotografiemi, které autorka v továrně pořídila. Tundra a smrt (Martin Ryšavý, Revolver Revue, 2021) Autobiografický hrdina knihy Martina Ryšavého se vydává na dobrodružnou a nesnadnou výpravu k doposud neprobádaným končinám lidské existence. Cesta se mu stává příležitostí k niterné rekapitulaci bohatých životních zkušeností světoběžníka, spisovatele a filmového dokumentaristy. Na horizontu jeho pouti se neotřelá pozorování a vyprávění prolínají s úvahami o smyslu vysněných, dosažených i nenaplněných životních cílů. Vyhonit ďábla (Zuzana Kašparová, Terézia Ferjančeková, Listen, 2022) Masturbace, orgasmy, porno, tělo, sexismus, ale i rozchody a přátelství. To je jen hrstka ze širokého spektra témat, která ještě donedávna byla – a někde stále jsou – ve veřejném prostoru tabu. Autorky úspěšné podcastové série Vyhonit ďábla přicházejí se stejnojmennou knihou, která se věnuje choulostivým tématům, o kterých se nám těžko mluví. Zuzana a Terezie s upřímností a humorem sobě vlastním bourají stereotypní představy (nejen) o sexu a intimitě a otevřeně sdílejí vlastní zkušenosti, s nimiž se nejeden čtenář*ka bezpochyby ztotožní. Zeď mezi námi (Danuše Siering, Kateřina Černá, Karin Zadrick, Veronika Jonášová, Edika, 2021) „Těm, kteří mají odvahu prorazit zdi.“ Česko-německé vztahy se vyvíjely více než tisíc let, než byly násilně přetrhány tragickými událostmi moderní epochy – vyústily v dlouhodobou nevraživost, konflikt, odcizení, zapomenutí a neochotu diskutovat. Vyrostla mezi námi myšlenková, názorová, komunikační a po nějaký čas i skutečná zeď. Od té doby se snažíme najít novou společnou řeč a zahojit naše staré rány. Jsme schopni znovu nalézt cestu k vzájemnému porozumění? Jakým způsobem ji hledáme? A jsme vůbec ochotni po ní kráčet? Žofi Z-4515 (Sofia Taikonová, KHER, 2021) "Zima 1942. Romské dívence Žofi právě předčasně skončilo bezstarostné dětství. Před válkou s rodiči a sourozenci putovali Polskem a živili se tradičními profesemi jako věštěním a obchodem s koňmi, ale teď jsou nuceni se skrývat před nacisty v lesích kolem Varšavy. Když je někdo z místních udá, nakonec i šestičlenná rodina končí za ostnatým drátem koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. 23.06.2022

Šestadvacátá Ji.hlava má svůj vizuál!

Pobízí k radosti z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Autorem je Juraj Horváth, ceněný knižní grafik a ilustrátor, který za grafickým stylem festivalu stojí víc než dvě dekády. Horváth je taky autorem tradiční „básně k plakátu“, v níž tentokrát pomrkává „levé oko napuštěné indigem“ a „stín pohybující se sondy / doprovázený kamerou“. Šestadvacátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů proběhne 25. až 30. října 2022 v Jihlavě a následně 14 dní bude online. „Těší nás, že patříme k festivalům, které dokážou oslovit diváky jak během samotného festivalu, tak následně online. Není to samozřejmost,“ říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. „Dále chceme rozvíjet fyzickou Ji.hlavu jako zážitek, plný intenzivních podnětů a inspirativních setkání, ale i jeho online část, která umožňuje objevovat dokumentární filmy nejen těm, kteří mohou do Jihlavy přijet.“ A jaká tedy letošní Ji.hlava bude? To předznamenává každoročně právě festivalový vizuál. „Letošní ji.hlavský vizuál zachycuje radost z objevování a tvořivého přístupu ke světu,“ pokračuje Hovorka. „Juraj Horváth ve svém letošním plakátu fyzicky zapisuje život, své každodenní prožitky, setkání, myšlenky. Spíše než oko připomíná sítnici, na kterou se jako na plátno vpisují všechny vjemy. Jejich propojováním a vrstvením pak dochází k myšlení, vytváření emocí, vzpomínek a snů. Zachycuje radost z objevování a tvořivého přístupu ke světu. Jde o vizuální deník nebo třeba pohled do hlav festivalového publika,“ dodává ředitel Hovorka. Grafik Juraj Horváth (a jeho spolupracovníci) získal nedávno za loňský ji.hlavský festivalový katalog třetí místo za nejkrásnější knihu roku právě v kategorii katalog. 23. 6. 2022 [galerie169] Báseň k plakátu Juraj Horváth A Posteriori výbuch světla na sítnici levé oko napuštěné indigem pevně fixované bez mrkání v rozpitém obrazu stín pohybující se sondy doprovázený kamerou s odstupem času kladu pod matrici vlásečnice, semínka obrysy tváří, těl znaky k luštění bez pomoci strojů pouze dotykem bříšky prstů a dlaní vytvářím tlak a tisknu vrstvu po vrstvě nechám se unášet topím v kamnech jsem obklopen vzorky, barvami a nástroji každá věc má svoje místo opakovaně je beru do rukou používám a uklízím dost často nedělám nic ticho čekám vyjdu ven kvetou meruňky je to chvíle, kdy nesleduji zprávy neberu telefony nemyslím na tebe ani na válku 02.06.2022

Ji.hlava New Visions Forum: Europe

Přihlašování projektů spuštěno!17.05.2022

Hledáme posily do Guest Service MFDF Ji.hlava

16.05.2022

EMERGING PRODUCERS 2023 zveřejněni

East West Index 2022

Docu Talents from The East @Sarajevo Film Festival 2022

Screenshot Inspiračního fóra: Sp. 8 / Trouble with Gender, Care and Violence

Švankmajerova Kunstkamera ve světové premiéře na 26. Ji.hlavě

Nejlepší dokumentární kniha 2022: nominované tituly

Šestadvacátá Ji.hlava má svůj vizuál!

Ji.hlava New Visions Forum: Europe

Hledáme posily do Guest Service MFDF Ji.hlava

Ji.hlava New Visions Forum: U.S. Docs – Call for submissions