28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

25. 10.–3. 11. 2024
Přihlásit seČeštinaEnglish

Alena Sojková: Co řeší studenti, když se řekne etika a dokument

V rámci industry programu letošního 27. ročníku Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě proběhla již podruhé Konference o etice v dokumentárním filmu. Novinkou letošního ročníku se stala ranní sekce věnovaná studentům převážně mediálních oborů, kteří dostali prostor společně diskutovat nad morálními otázkami, týkajícími se (nejen) dokumentární tvorby. V daném čase se tak sešla skupina studentů z různých vysokoškolských koutů republiky, aby se v safe space prostředí s přívětivou atmosférou u kávy a čaje podělili o své názory, poznatky, obavy, ale i zkušenosti týkající se etické korektnosti.

Vedoucím debaty se stal Jan Motal, docent Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy Univerzity v Brně. Studentskou vstupenkou na „Ranní kafe o etice v dokumentárním filmu“ pak bylo několik otázek, které měli studenti před návštěvou festivalu anonymně zaslat formou online dotazníku. Diskuze započala vylosováním jedné z nich, čímž se rozvinula poměrně vášnivá a rozsáhlá debata na téma etiky v dokumentu.

Mezi studenty záhy překvapivě došlo k vzájemném konsenzu ohledně přístupu, jaký k etice v dokumentu zastávají. Zatímco zbytek programu konference, sestávající z řady inspirativních přednášek vedených špičkami z oboru, neustále kroužil okolo problému etiky ve smyslu nakládání s materiály a jejich, pokud možno co nejkorektnějším využitím během práce na dokumentech, studenti tento problém odsunuli do pozadí. Místo toho zaměřili svou pozornost právě na ty aspekty etiky, které bývají neustále upozaďovány a přehlíženy.

Jako generace, kterou silně ovlivňuje současná celosvětová krize, spojená mimo jiné se špatnou finanční situací, úzce propojenou s přepracovaností a rostoucím počtem syndromů vyhoření, otevřeli studenti téma etiky uvnitř tvůrčího procesu vytváření dokumentárního projektu. Ať už se jedná o dokumentární počin v oblasti filmu, rozhlasu či divadla, vždy jde o výsledek vzájemné spolupráce v kolektivním prostředí. Studenti jako ti, kdož se teprve chystají na práci v mediálním prostoru a mají za sebou nanejvýš praxi získanou v rámci svých studií, jsou nuceni přemýšlet nad svým možným budoucím uplatněním. Ve světě, který však zažil skoro tříleté karanténní období, jež zastavilo převážnou většinu kulturních akcí, v zemi vedené společností dovolující podfinancování nejen kulturní sféry, nýbrž i onoho domněle bezpečného uměleckého univerzitního prostředí, jež navíc v posledních letech čelilo kauzám jako #MeToo či „Nemusíš to vydržet“, volá mladá generace tvůrců a tvůrkyň zejména po zdravých pracovních podmínkách. Udělují bezprecedentní váhu etickému zacházení s autory, k němuž hodlají přistupovat se stejnou intenzitou, jaká byla doposud věnována práci s respondenty a natočenými materiály.

Neznamená to ale, že by studenti zapomněli být sebekritičtí, ba právě naopak. Zástupci pražské FAMU například přispěli do diskuse vlastní zkušeností z tvorby studentského filmu. Popisovali jeden z projektů, při kterém údajně velmi dbali na to, aby se všichni ve štábu cítili co nejlépe. Přesto ale nakonec došli do bodu, kdy se rozhodli, že v něm nadále nebudou pokračovat. Projekt, do kterého společně vložili mnoho času a úsilí, se tak rozpadl jako domeček z karet, což v samotných tvůrcích vyvolalo řadu eticky problematických otázek. Rozhodnutí, že film nedokončí mělo totiž najednou dopad nejen na ně, ale i na sociální aktéry, kteří se uvolili na projektu spolupracovat. Respondenti se do natáčení zapojili s důvěrou, že bude projekt dokončen. Tvůrci jim dali možnost veřejně se vyjádřit s nadějí, že to někam povede, a nyní je o ni připraví pouze kvůli své neschopnosti dotáhnout projekt do konce. Mohou to vůbec udělat? Mají z hlediska etiky právo na to ukončit svůj vlastní projekt? Společně s kolegy se v rámci diskuse pokusili zamyslet nad tím, jakou roli hraje etika právě v těchto fázích dokumentární tvorby.

Reakce na obavy z nedokončených projektů pak vedly k dalšímu silnému tématu diskuse – etice při natáčení v souvislosti s egem a sobectvím tvůrců. Zazněly například obavy ze zneužívání respondentů za účelem vlastní potřeby zpracovat nějaké téma a „vykřičet ho“ do světa. S otázkou manipulace a sebeuvědomění se pak pozoruhodně vypořádala jedna ze studentek, která do diskuse přispěla svými poznatky z oblasti sociálních a humanitních věd.

Už po prvních dvaceti minutách bylo jasné, že studenti nestihnou rozebrat ani polovinu předem připravených otázek. Ukázalo se, že jejich potřeba mluvit otevřeně s kolegy své generace a vytvářet mezioborový dialog na téma etiky, je mnohem větší, než se patrně zdálo. S postupem debaty začalo nejen účastníkům, ale i samotným organizátorům docházet, že pokud se v příštích letech podobné setkání na Ji.hlavě opět uskuteční, bude pro něj nutné vymezit mnohem větší prostor v programu. Nevyřčených témat zůstalo mnoho a studentský ranní pokec skončil prakticky ve chvíli, kdy se teprve začal rozvíjet.

KONFERENCE O ETICE V DOKUMENTÁRNÍM FILMU

2. ročník

26. října 2023 / DKO 3
Tolstého 1455

PRACOVNÍ JAZYKY
čeština a angličtina

Organizační výbor:

Veronika Verešová / Centrum pro mediální etiku a dialog, MUNI – koordinace konference, etika@ji-hlava.cz

Tereza Swadoschová / Jihlava IDFF – program a řízení konference

Jan Motal / Centrum pro mediální etiku a dialog, MUNI – garant akademické části konference

Rada konference: Iveta Jansová (MUNI), Jan Motal (MUNI), Andrea Slováková (FAMU), Tereza Swadoschová (JIDFF)

Partneři festivalu

Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Creative Europe Media
GEMO
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt
Dafilms

Newsletter

Souhlasím s poskytnutím osobních informací v rámci zásad zpracování osobních údajů. Více zde.

Dní do festivalu

0