2minuty40sekund

Slova přicházejí a odcházejí stejně jako voda. Tok mluvené francouzštiny a angličtiny na hranici srozumitelnosti rezonuje ve statických záběrech, naplněných jednoduchými obrazovými symboly. Řeč zde není nositelem významu, ale poetickým prvkem, symbolem cykličnosti, nositelem vykořeněnosti a exilu   „Mají-li být slova vyřčena, měla by být za dělící stěnou. Nevysvětlitelná je vzdálenost, čas, který uplyne od této minuty.“ Theresa Hak Kyung Cha Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Tento film má limit zhlédnutí 500. Ryun-hee se touží vrátit do rodné Severní Koreje, odkud v roce 2011 vycestovala kvůli léčbě. Netušila, že překročením hranic s Jižní Koreou se z ní stane nepřítel státu a ona se na mnoho let ocitne ve vynuceném exilu. Pouští se do nekonečného boje s úřady, které jí brání v návratu domů k manželovi, dceři a stárnoucím rodičům. Podobným problémům jsou vystaveny další rodiny, které roztrhla hranice protínající korejský poloostrov. Seungjun Lee vypráví příběh kafkovského světa úředníků i vysoké politiky, která po desítky let rozbíjí rodinné vazby a zanechává v lidských srdcích prázdnotu a stíny vzpomínek na jejich blízké.   „Chtěl bych, aby diváci zapomněli na stereotypy o uprchlících nebo Severní Koreji. Tento příběh není o tom, který systém je lepší, nebo horší, ale o člověku.“ Seung-jun Lee   Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

V přístavním městě Ulsanu se rybáři kdysi klaněli velrybám jako vznešenému božstvu. Nyní zde stojí ocelárny a loděnice společnosti Hyundai. Uhrančivá esej zachycuje, jak se v mechanických útrobách továren rodí kovové kolosy. Hřídele, ramena a jeřáby nadlidských rozměrů formují ladné křivky mechanických bohů industriálního věku. Ve svém druhém celovečerním filmu, založeném na videoinstalaci, Park rekontextualizuje průmyslové produkty. Levitující masy železa se za zvuku Mahlera, tibetských zpěvů a zvuku velryb proměňují na umělecké a náboženské artefakty.   „Filmy spíše komponuji, než stříhám, je to pro mě, jako bych vytvářel hudební skladbu.“  Kelvin Kyung Kun Park Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Dělnice v asijských textilních továrnách, letušky nebo pracovnice call center zastupují generace matek a dcer, které od sedmdesátých let na vlastní kůži zažívají nástup neoliberalismu. V područí gigantů jako Samsung nebo Daewoo poznávají odvrácenou stranu snu o prosperitě, kterou vystihuje i obraz surrealisty Reného Magritta Polibek milenců. Dvojice má hlavy zamotané do látky podobně jako hrdinky snímku, který líčí globální slepotu a klade otázku, zda jsou slepými jen vykořisťovaní dělníci třetího světa, nebo i zákazníci e-shopů a značkových prodejen na Západě.   „Na počátku své kariéry jsem se cítil jako badatel, aktivista, sociální pracovník nebo pedagog. Nyní se cítím spíš jako pracovník pohřebního ústavu.“ Im Heung-soon  Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Poetická studie ze série snímků o měsících Jupitera zachycuje, jak se pozemský svět koupe ve svitu největší luny naší sluneční soustavy. Světelné paprsky proměňují organické struktury v rozpixelované abstraktní obrazy. Když přimhouříme oči, tak v této rozmlžené krajině spatříme kosmický rozměr našeho vědomí.   „Má tvorba vychází z tradičního korejského malířství a ze zkušenosti s abstraktní malbou.“ Youjin Moon  Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Romance ženy a mrtvého muže z jejího snu promlouvá v náznacích a poetické vizuální zkratce. Okna, zdi, dveře nebo koleje značí nemožnost prolnutí reality a podvědomí. Jedině filmové médium dokáže postavit most mezi říší živých a mrtvých a umožňuje setkání milenců v lyrickém prolnutí jejich obrazů.Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Během příprav na letní olympijské hry roku 1988 korejská vláda vystěhovala sto šedesát rodin na ulici. Zbourala jejich domy v chudinské čtvrti Sanggyedong v Soulu a nechala místo nich postavit luxusní byty. Dongwon Kim žil s vystěhovanými tři roky a natáčel jejich boj proti státním autoritám. Alarmující snímek odhaluje odvrácenou tvář sportovní události, zneužívané k ideologickým účelům. Odstartoval novou éru korejského sociálního dokumentu, jenž odkrývá odvrácenou tvář Jižní Koreje, vnímané jako země pohádkového bohatství, štěstí a ekonomického růstu   „Situace vyžaduje, abychom natáčeli filmy o sociálních tématech.“ Dongwon Kim Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Tento film má limit zhlédnutí 500. Každé středeční poledne demonstruje skupina žen před japonskou ambasádou v Soulu za práva tzv. utěšitelek. Požadují od japonské vlády oficiální omluvu a odškodnění pro korejské ženy, jež byly během druhé světové války zajaty japonskými vojenskými jednotkami, aby jim sloužily jako sexuální otrokyně. Po dlouhých letech života strávených v ústraní a ponížení se tyto ženy rozhodly s režisérčinou pomocí sdílet svůj příběh a vynést na světlo dosud zamlčovanou kapitolu korejské historie. Šeptání je jedním z prvních korejských dokumentárních filmů uvedených v širší kinodistribuci a prvním dílem z režisérčina dokumentárního triptychu o korejských ženách přinucených k sexuálnímu otroctví, na nějž navázala snímky Habitual Sadness (1997) a My Own Breathing (1999).    „Když jsem hledala přátele, s kterými jsem chtěla spolupracovat, dostala jsem příležitost navštívit Dům sdílení, který tehdy sídlil v Hapjeong. Ale protože jsem byla dokumentaristka, babičky se ke mně chovaly vyloženě nepřátelsky. Ohromilo mě, jak hluboké jsou jejich rány a jak si kolem sebe vytvořily neproniknutelný ochranný val. Tak vypadal začátek našeho filmování. Nikdy by mě nenapadlo, že se rozvine v osmileté natáčení dokumentární trilogie.“ Young-Joo Byun Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Nan Lee chtěl původně natočit dokumentární film o korejském jazzu, když ho uchvátily možnosti improvizace a rozhodl se místo toho vytvořit snímek o životě. Příběh o penězích, pornu a animované agónii propojuje dokument a fikci a s nadsázkou a podvratnou energií nahlíží do všednodennosti znuděného mladíka. „Film ukazuje, jak podvědomě improvizujeme při naší cestě životem a pohybujeme se v rytmu těch kolem nás.“ Nan LeeCelý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Klíčové dílo videoartu z předinternetové éry vizionářsky přejímá smyslovými podněty přehlcenou současnost i její globální rozměr. Strhující psychedelický proud protéká mezi avantgardou a masmédii, i mezi kulturami. Na stejné vlně pluje Allen Ginsberg, John Cage nebo navažští, korejští či nigerijští umělci.   „Kdyby televize po celém světě zdarma vysílaly přenosy hudby a tance všech zemí, mělo by to fenomenální dopad na vzdělávání a zábavu.“ Nam June Paik Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Voyeuristická evokace třídenního pohřebního rituálu zpřítomňuje smrt jako poetickou i politickou záležitost. Fantasmagorické detaily mrtvého těla, vlasů či lidské kůže se eroticky protínají s intimitou, tajemstvím a fascinací. Mokrý sen je haptickým „zvnějšněním“ vnitřního umírání v opresivní společnosti. „Film byl natočen bez scénáře, nedodržuji v něm kontinuitu času a prostoru, postav ani příběhu. Výsledkem jsou vnitřní obrazy, které vznikly kombinací fantazie a filmového experimentu.“ Kim Yun-taeCelý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: 

Střihová esej, sestavená z propagandistických filmů a zpráv, se kriticky vyjadřuje k vývoji americko-korejských vztahů po druhé světové válce. Kyungman Kim podvratně vyzdvihuje rétoriku oslavných dokumentů a převrací ji naruby. Plejáda korejských i amerických státníků vytváří mediální obraz Jižní Koreje jako válkou zničené země, která jako bájný pták Fénix vstává z popela a za pomoci svého zachránce USA se proměňuje v ekonomickou velmoc. Oslavné ceremoniály, vojenské přehlídky nebo řečnické výstupy Reagana, Clintona a Bushe jsou však jen loutkovým divadlem pro poslušné občany země zatížené diktátorskými a autokratickými režimy.   „Ironické střetávání mezi vírou a světem, které dělí nepřekonatelná propast.“  Celý blok sekce Průhledná krajina: Jižní Korea představuje Janis Prášil zde: