Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Epicentro
play
Epicentro
Epicentro

Epicentro

režie: Hubert Sauper
originální název: Epicentro
země: Francie, Spojené státy, Rakousko
rok: 2020
délka filmu: 107 min.

synopse

Mezi Severní a Jižní Amerikou, kapitalismem a komunismem, Sovětským svazem a Spojenými státy leží Kuba jako historický, geografický a kulturní průsečík různých utopických vizí. I když žádná z nich dosud nebyla naplněna, tak obyvatelé Havany, které si Hubert Sauper vybral za své průvodce, se k nim přesto dál upírají a nepřestávají věřit příběhům svých předků. Živelná i melancholická cestopisná esej konfrontuje nepřikrášlenou realitu chudnoucího ostrovního státu s mýty, pro které tamější lidé žijí a díky nimž navzdory cizím vlivům, opresím a politickým zvratům neztrácejí svou vnitřní svobodu.
 
 
„V Epicentru jsem se pokusil prozkoumat protikladné termíny ‚utopie‘ a ‚dystopie‘ a jako případovou studii jsem si vybral kubánskou společnost.“ H. Sauper

Q&A s režisérem filmu Epicentro Hubertem Sauperem:

biografie

Dokumentarista a cestovatel Hubert Sauper (1966) studoval filmovou režii nejprve v rodném Rakousku, poté ve Francii, kde v současnosti žije. Opakovaně se vrací do Afriky, kde vznikl také investigativní dokument Darwinova noční můra (2004), nominovaný na Oscara a na Ji.hlavě oceněný Zvláštním uznáním poroty sekce Mezi moři. Na Ji.hlavě, ale také na řadě dalších festivalů byl oceněn i jeho poetický snímek Přicházíme jako přátelé (2014).

více o filmu

režie: Hubert Sauper
hrají: Leonelis Arango Salas, Annielys Pelladito Zaldivar, Oona Chaplin
producent: Martin Marquet, Daniel Marquet, Gabriele Kranzelbinder, Paolo Calamita
střih: Yves Deschamps, Hubert Sauper
hudba: Zsuzsanna Váarkonyi, Maximilian Turnbull

další filmy v sekci

Z psí perspektivy
Babička, vnučka, pes. Trajektorie umírání. Několik bezčasých momentů života nemocné ženy je obohaceno o přítomnost vnučky-filmařky, která skrz filmové médium zachycuje prchavost událostí a něžnost loučení. Za zavřenými dveřmi se odvíjejí prosté hovory, rutinní úkony (večeře) i předávání zkušeností (kuchání prasečí hlavy). Naléhavost pomíjivých chvil je umocněna psím pohledem. Projekce posledních okamžiků života zaznamenaná pohledem kamery a oddaného zvířete. Intimní bilance životních ztrát na půdorysu rodinného trojportrétu.

Z psí perspektivy

Laure Portier
Francie, Belgie / 2019 / 37 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Křišťálový safír
Tři místa a tři chvíle strávené s ženevskou zlatou mládeží. Režisér kvůli svému dokumentu zorganizoval workshop se studenty prestižní ženevské školy umění a designu HEAD, aby blíže poznal mladé muže a ženy zvyklé na luxus, kteří si krátí čas dlouhými debatami v nočním klubu, šňupáním kokainu a pitím šampaňského. Režisér vnímá film jako výsostně subjektivní vizi, jakousi pseudoetnologickou práci, v níž některými formálními prvky dává najevo svou ironii. Zde vystupuje jako pobavený moralista a pozorovatel, který se snaží proniknout do světa plného luxusních večírků, drog a všeprostupující marnivosti.

Křišťálový safír

Virgil Vernier
Francie, Švýcarsko / 2019 / 31 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Předpřítomný. Čas.
Ze streamování se stal v Číně nebývalý hit s komerční hodnotou v řádu miliard. Více než 427 milionů lidí se v roce 2017 už neobešlo bez toho, aby se nepodělilo o detaily ze svého předkamerového soukromí. Ať už jde o neschopného pouličního tanečníka, muže trpícího genetickou poruchou, který i v dospělosti vypadá jako dítě, nebo laxní pracovnici v továrně na výrobu spodků. Režisérka filmu sledovala desítky takovýchto „zprávařů“ a z více než 800 hodin absolutní všednosti sestavila pozoruhodný kolektivní portrét generace, pro kterou jsou off-line a on-line světy neoddělitelně propojeny, fascinující výpověď o honbě za rychlým úspěchem i o boji s osamělostí a pouhém zabíjení času.

Předpřítomný. Čas.

Shengze Zhu
Spojené státy, Hongkong, zvláštní administrativní oblast Číny / 2019 / 124 min.
sekce: Souhvězdí
Východoevropská premiéra
Stavební jáma
Roku 1930 dopsal Andrej Platonov Stavební jámu jako žitou dystopii sovětského režimu, který pro své občany pozbývá smyslu. Stejně jako dělníci v próze přestávají rozumět významu vykonávané činnosti a světu, který se jim pří výkopech ztrácí nad hlavou i dnes řada Rusů v příspěvcích zavěšovaných na YouTube vyjadřuje deziluze z jejich současného státu. Když jsou všechny oficiální kanály pod dohledem restriktivních orgánů, tak je možné litanie směřované přímo k prezidentu Putinovi umisťovat pouze na internet. Z nich se skládá pozoruhodná found footage freska životů dnešních Rusů, často přežívajících v chudobě a bezradnosti na rubu oficiální propagandy.„Težko přesně odhadnout natočenou metřáž, ale je to asi 80-90 hodit živých nahrávek. Některá videa trvají méně než minutu, jiná se blížila až 10-20 minutám. Nakonec tu byly tisíce zpráv.“ A. GrjazevQ&A s režisérem filmu Stavební jáma Andreyem Gryazevem:
osobní program

Stavební jáma

Andrey Gryazev
Rusko / 2020 / 71 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Už nebude žádná noc
Drobné, z velké dálky pozorované siluety se ocitají ve středu mířidla. Jakkoliv rychle se pohybují, pohotovému vševidoucímu oku uniknout nedokážou. Stále jsou sledovány. Přes zdánlivou absenci lidského prvku nesledujeme záběry z animovaného filmu či počítačové hry, ale autentická videa z afghánských, iráckých a syrských misí amerických a francouzských vojáků. Siluety patří reálným lidem, které od smrti dělí jedno stisknutí spouště. Takto vypadá válčení v 21. století. V ohrožení se ocitá každý, kdo je vidět. Eléonore Weber využila dehumanizované obrazy umírání k mrazivé úvaze nad moderní podobou války.Q&A s režisérkou Eléonore Weber:  
osobní program

Už nebude žádná noc

Eléonore Weber
Francie / 2020 / 75 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Pohyby blízké hory
V opuštěném průmyslovém areálu na úpatí rakouských Alp pracuje a žije nigerijský mechanik, který rozebírá stará auta a jednotlivé díly prodává dál, především do východní Evropy a Afriky. Dokument jej soustředěně zachycuje během práce i při meditativních přestávkách na cigaretu s výhledem na horu Erzberg, kde se železná ruda těží už od dob starověkého Říma. Hrdinův izolovaný mikrokosmos je pozorován na samém okraji ekonomických aktivit, a přesto je neoddělitelně propojen s globálními hospodářskými vztahy v Evropě a Africe, vytěžováním zdrojů i ziskuchtivým vykořisťováním.

Pohyby blízké hory

Sebastian Brameshuber
Rakousko, Francie / 2019 / 85 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Irving Park
Irving Park je chicagská čtvrť, kde žije pod jednou střechou čtveřice hlavních představitelů filmu. Jejich soužití má ale poněkud neobvyklé uspořádání – všichni jsou to stárnoucí gayové, praktikující dominantně-submisivní vztahy. Časosběrně koncipovaný snímek vstupuje přímo do středu této nestandardní domácnosti a prostřednictvím zdánlivě prvoplánové provokativnosti, která je ale jen jim přirozenou všedností, k níž patří dlouhé rozhovory Pána a jeho nahých otroků, umožňuje prožít pocit rodinné vzájemnosti, neřešitelných krizí i každodenního přebývání. Jak přiznává jeden z účinkujících: všichni stejně žijeme v akceptovatelných vztazích nadvlády a poddajnosti.

Irving Park

Panagiotis Evangelidis
Řecko / 2019 / 117 min.
sekce: Souhvězdí
Středoevropská premiéra
Stěna stínů
Na východě Nepálu stojí posvátná sedmitisícová hora Jannu, jejíž vrchol je považován za sídlo bohů a démonů. Traduje se, že kdo ji zkusí pokořit, zaplatí za to životem. Pod horou leží víska, ve které bydlí Ngada Šerpa s rodinou. Jeden z nejspolehlivějších horských nosičů v oblasti se potýká s chudobou. Přesto by synovi chtěl zaplatit studium medicíny. Rozhodne se proto porušit tabu a doprovodit na Jannu horolezeckou expedici. Doufá, že k němu bohové budou milosrdní. Majestátní horské scenérie se stávají dějištěm dramatu člověka svádějícího boj s přírodními živly i vlastním náboženským přesvědčením.     „Lidé jsou často ovládáni emocemi, což je v horách ještě patrnější. Stáváme se tam tím, kým skutečně jsme. Všechno je černé a bílé. Mnoho odstínů šedé existuje pouze v nížinách.“ E. Kubarska      Q&A - Eliza Kubarska:
osobní program

Stěna stínů

Eliza Kubarska
Polsko, Německo, Švýcarsko / 2020 / 94 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Tenhle film je dárek
Citlivý portrét Daniela Spoerriho zavádí diváky nejen do pracovny všestranného umělce, ale také do jeho dětství stráveného v Rumunsku, kde se jeho otec stal obětí židovského pogromu. Kromě samotného Spoerriho k nim promlouvají i jeho asambláže, které dávají nový život různým objektům. Umocňují tak motiv znovuzrození, kolem něhož režisérka svůj osobně laděný film vystavěla. – Daniel Spoerri (1930) je švýcarský výtvarný umělec a spisovatel narozený v Rumunsku. Proslul svými tableaux pièges, v nichž skupiny předmětů nalezených v náhodných pozicích umisťuje na desky tak, aby výsledný objekt mohl být zavěšen jako obraz.

Tenhle film je dárek

Anja Salomonowitz
Rakousko / 2019 / 72 min.
sekce: Souhvězdí
Východoevropská premiéra
Martin Margiela: Svými vlastními slovy
Belgický módní návrhář je vypravěčem svého portrétu, který zachycuje jeho kariéru od osmdesátých let do současnosti v reportážních záběrech z přehlídek a prostřednictvím komentářů jeho blízkých spolupracovníků. Zásadní je ale on, jeho hlas a jeho participace na filmu. Margiela je známý svou uzavřeností, nenechává se fotit, neposkytuje rozhovory. Pokud se vyjadřuje, tak nikdy nemluví za sebe, ​​ale vždy jménem kolektivu. Snímek jeho přístup respektuje a dává mu hlas, a nikoli tvář, vidíme pouze jeho ruce, které jsou nástrojem jeho imaginace. „Má práce dokumentaristy je v mnoha ohledech velmi osobní a intimní, a čeho bych chtěl dosáhnout, je přenést tyto prvky nenápadně na diváky.“ R. Holzemer
osobní program

Martin Margiela: Svými vlastními slovy

Reiner Holzemer
Německo, Belgie / 2019 / 90 min.
sekce: Souhvězdí
Východoevropská premiéra
Metamorfóza ptáků
Catarině zemřela matka, když jí bylo 17 let. Jacinto přišel o tu svou také předčasně. Catarina je režisérkou filmu, Jacinto jejím otcem a společně v poetizovaném dialogu vyprávějí svou rodinnou historii, nesoucí se ve znamení vzdorování pomíjivosti času. Film kombinuje dokument s hranou tvorbou – příběh Beatriz a Henriqueho, toho, jak se do sebe zamilovali, měli svatbu a spolu šest dětí. Henrique jako námořník trávil spoustu času mimo domov, a tak se o děti starala většinou jeho manželka sama. A jejich nejstarší syn Jacinto už od malička snil, že se změní v ptáka... „Otázka metamorfózy je spojena s myšlenkou, jak se postava, která ve filmu ztvárňuje mého otce, promění ve mě.“ C.Vasconcelos
osobní program

Metamorfóza ptáků

Catarina Vasconcelos
Portugalsko / 2020 / 101 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Chodím
Autobiografický snímek deníkovou formou zachycuje melancholii všedních dní starého muže s bohatě prožitou minulostí a mnohými úspěchy, jehož už opouští životní elán. Jørgen Leth přežil ničivé zemětřesení na Haiti, ovšem od té doby mu neslouží nohy a každý krok je pro něj náročným úkonem. Cestuje na Laos s týmem filmařů a svými dospělými dětmi, kde s pomocí místních obyvatel plánuje projekt zachycující neposkvrněnost tamější přírody. Během jeho přípravy se vrací do minulosti a poeticky vypovídá o svých životních osudech s dotírající otázkou, zda je možné stále hledat krásu a štěstí, pokud si je člověk sotva schopen sám nazout boty.   „Myslím si, že štěstí, nebo to, co vypadá jako štěstí, najdeme v jednoduchém životě. V tom, co může vypadat až jako podvod.“ Chodím (00:58:50–00:59:01)  
osobní program

Chodím

Jørgen Leth
Dánsko / 2019 / 90 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt