Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Jak Bůh hledal Karla
Jak Bůh hledal Karla

Jak Bůh hledal Karla

režie: Vít Klusák, Filip Remunda
originální název: Jak Bůh hledal Karla
země: Česká republika, Polsko, Slovensko
rok: 2020
délka filmu: 97 min.

synopse

Režisér Karel Žalud s režiséry Vítem Klusákem a Filipem Remundou po několik let navštěvoval Polsko, aby lépe pochopil Poláky a jejich vztah k Bohu. Ve filmu se Žalud obrací na náhodné kolemjdoucí, jeptišky oslavující výročí křtu Polska, zástupce antisemitského rozhlasu Radio Maryja i kněze obviněného ze sexuálního obtěžování. Zatímco oni mají ve věcech víry jasno, tak filmař, který sám hledá duchovní oporu, je stále skeptičtější. Zdá se, že křesťanství v dnešním Polsku sice nabízí odpovědi, ale pouze na otázky odsouhlasené církví a konzervativní vládou.
 
 
„Je to taková road movie po středověké katolické krajině. V kostce je to dokumentární fotbalový zápas, přičemž jeden tým je nejateističtější národ v Evropě, což jsme my, a na druhé straně jsou Poláci, kteří jsou nejkatoličtější.“ V. Klusák

biografie

Filip Remunda (1973) a Vít Klusák (1980) založili v roce 2003 nezávislou produkční společnost Hypermarket Film, stojící mj. za sérií autorských dokumentů Český žurnál. Společně natočili společenskokritické dokumenty Český sen (2004), Český mír (2010) nebo Dobrý řidič Smetana (2013).

více o filmu

režie: Vít Klusák, Filip Remunda
producent: Jana Brožková, Zdeněk Holý
kamera: Martin Matiášek, Vít Klusák
střih: Hana Dvořáčková
hudba: Pavel Jan
zvuk: Michal Gábor, Mariusz Bielecki

další filmy v sekci

Batalives
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková

Batalives

Petr Babinec, Karolina Zalabáková
Česká republika / 2017 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Nezvěstný
Divadelní spolek Nature Theatre of Oklahoma se vydává na transatlantickou plavbu, jejímž hlavním cílem je natočit film o bývalém členovi souboru, který záhadně zmizel. Jejich tvůrčí experiment uvádí do chodu režim kontroly, jenž prostupuje všemi složkami lodi a je mnohoznačnější a nepostižitelnější než tradiční hierarchické formy moci. Esej navazující na Kafkovu Ameriku a Guattariho Projekt filmu podle Kafky žene filmovou řeč k bodu, v němž se rozkládá na vzájemně se proplétající gesta, afekty, pohledy, hlasy, zvuky či fragmenty příběhů, a naznačuje možný únik z mocenského programu do světa nejistoty, otevřenosti a změny.DETAIL:„Našel jsem místnost plnou monitorů, které kontrolovali vedoucí spolku Theatre... Byly tam záznamy toho, co se právě dělo, toho, co už se stalo, i toho, co se ještě nestalo. Nevědí prý ale, který je který.“

Nezvěstný

Silvia Maglioni, Graeme Thomson
Francie, Velká Británie, Itálie / 2015 / 117 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Honba za větrem
Čtvrť Getsemaní v kolumbijském městě Cartagena se v posledních letech proměnila z původně nebezpečné oblasti, kde se dařilo zločinu, v atraktivní turistické centrum. Snímek se nicméně pokouší zachytit odcházejícího ducha staré Getsemaní vtěleného do šedesátníka Gustava, jehož kamera sleduje na jeho nočních toulkách městem i při příležitostných úvahách, občas ovlivněných požitou dávkou, o Bohu, smrti, drogách a řádu přírody. Obraz kamery se po většinu času drží v těsně blízkosti Gustavova těla, pronásleduje ho v dlouhých sledovacích záběrech a zkoumá hru nočních světel a jeho kůže.DETAIL:„Náboženství je pro mě nejlepší cvičení. Pro mě je na náboženství nejlepší akt zpovědi. Díky ní ze sebe lidé vymetou všechno smetí. Je to jedna z největších úlev pro člověka, když se zbaví svého smetí.“

Honba za větrem

Juan Camilo Olmos Feris
Kolumbie / 2014 / 61 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
jinak, Molussie
Industriální kolosy, louky a moře, práce strojů a lidí. Statické pohledy na krajinu více či méně poznamenanou člověkem doprovází zpěv ptáků, ruch dálnice, štěkot psů, bouře a déšť. Osm alegorických příběhů předčítaných z románové fikce Guntera Anderse na pozadí krajiny, měnící se v kontrastu tónů základních barev a černé, spoluvytváří snový obraz totalitárního státu Molussie – dobové reakce na sílící nacismus, která neztratila nic na své aktuálnosti.  

jinak, Molussie

Nicolas Rey
Francie / 2011 / 78 min.
sekce: Opus Bonum
Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova
Na případové studii privatizace barrandovských filmových ateliérů pojednává dokument o přechodu k tržnímu hospodářství po sametové revoluci. Tehdejší důležití aktéři (V. Marhoul, L. Helge, J. Knoflíček, M. Ondříček, J. Šustr, P. Pithart, T. Ježek) popisují příběh jejich odstátnění na pozadí požadavků popřevratové doby (film mj. připomíná pražskou návštěvu Miltona Friedmana). Film uvozuje citát Karla Jasperse o smyslu viny v rozměru sebepoznání a uzavírá jej úvaha o vlastnictví coby umění spravovat hmotné statky.  

Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova

Martin Kohout
Česká republika / 2012 / 60 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
noimage
FilmAFRIKA zachycuje malá dobrodružství dvou starších mužů ze středu Evropy v zambijské vesnici. Jsou si vědomi ceny práce, jejíž smysl měří významem své pomoci vesničanům, kteří se svými životy ale nejsou nespokojení. Černá a bílá mentalita do sebe jemně, vtipně i dojemně narážejí ve filmu složeném ze situací kolem opravy zdroje a rozvodů elektrické energie.

Pod sluncem tma

Martin Mareček
Česká republika / 2011 / 81 min.
sekce: Česká radost
Ukradený stát
Natáčení dokumentu o novém typu společenského zřízení, v němž tradiční státní struktury nahrazuje mafie s oligarchií, nabralo nový směr po zavraždění novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Autorka se prostřednictvím mnoha rozhovorů – s právníky, blogery, novináři, bezpečnostními experty a bývalými agenty zpravodajských služeb – soustřeďuje na rozkrytí spletence aktérů ovlivňujících současný veřejný prostor na Slovensku. Investigativní snímek o zemi třicet let po pádu komunistického režimu předkládá zdrcující fakta o nejasných stycích mezi bývalými důstojníky zpravodajské služby a zájmovými skupinami a o problémech a hrozbách, jimž musí čelit novináři a občané. „Vražda novinára nastolila viac otázok, než kto je vrah. Tragédia nasvietila obraz spoločenských inštitúcii v ich skutočnosti a vytvorila krátke okno, kedy bolo možné zachytiť to aj na kameru.“ Z. Piussi

Ukradený stát

Zuzana Piussi
Slovensko, Česká republika / 2019 / 79 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Fonja
Deset mladistvých delikventů z největšího převýchovného zařízení na Madagaskaru se zapojilo do čtyřměsíčního workshopu, v němž se učili pracovat s filmovou kamerou, stříhat, vytvářet jednoduché filmové triky a vyprávět vlastní příběhy. Kamera se pro ně stala nástrojem k novému uchopení reality, umožňujícímu jim vyjádřit se svobodně navzdory izolaci, ve které žijí. Film podává upřímné svědectví o životě v přísně hierarchizované uzavřené komunitě tak, jak jej vnímají sami mladí filmaři, kteří dostali příležitost nejen objevit a rozvinout svůj kreativní potenciál, ale také navázat nová přátelství.  „Chci oslovit diváky a šířit velkého ducha a kreativitu této silné skupiny slibných mladých filmařů z věznice Antanimora na Madagaskaru, inspirovat a vytvořit mimo jiné.“ L. Zacher    

Fonja

Ravo Henintsoa Andrianatoandro, Lovatiana Desire Santatra, Sitraka Hermann Ramanamokatra, Jean Chrisostome Rakotondrabe, Erick Edwin Andrianamelona, Elani Eric Rakotondrasoa, Todisoa Niaina Sylvano Randrialalaina, Sitrakaniaina Raharisoa, Adriano Raharison Nantenaina, Alpha Adrimamy Fenotoky, Lina Zacher
Madagaskar, Německo / 2019 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
K oblakům vzhlížíme
Melancholicky laděný portrét milovníka tuningové subkultury, který, pokud právě nesedí za volantem svého DIY vytuněného, postupně se rozpadajícího vozu, klopýtá životem odnikud nikam. Film sleduje pustou krajinu vztahů, jež hlavního hrdinu obklopuje, a dává ji do souvislosti s pustotou severních Čech, ve kterých se jeho příběh odehrává. Obě prázdnoty přitom dokáže alespoň na několik okamžiků zaplnit řev motoru – a není divu, že pro Ráďu tyto zvuky představují rajskou hudbu. Vyhraněněně observační forma snímku nezabraňuje režisérovi promlouvat jazykem plným metafor, které provokují diváky k zamyšlení právě tam, kde by to nejméně čekali: na parkovišti uprostřed burácejícího tuningového srazu.DETAIL:„Já nespím ve stanu nikdy. Protože na tuning srazu, když spíš ve stanu, tak ti to ráno zbouraj. Když jsem byl v tom klubu, tak mi zbořili stan a nacpali mi brambůrky do vejfuku. To mě nasralo docela.“

K oblakům vzhlížíme

Martin Dušek
Česká republika / 2014 / 65 min.
sekce: Česká radost
Gottland
Polský novinář Mariusz Szczygieł popisuje Českou republiku, o které napsal knihu Gottland, jako zemi hororu, smutku a grotesky, kterou by nevymyslel ani Kafka. Na motivy některých z jeho povídek natočila pětice českých dokumentaristů film, jenž experimentuje s hranicí dokumentu a inscenovaných scén. Petr Hátle například rekonstruuje archivní rozhovor Otakara Vávry a Lídy Baarové, Viera Čákanyová v některých scénách využívá animaci, Lukáš Kokeš vytváří analogii mezi pohybem kamery a běžícím pásem. Tvůrci tak přinášejí originální a kritický pohled na naše moderní dějiny.DETAIL:„Kdy se ten pás zastaví? To nevím, nemůže se zastavit. Každý se chce mít líp a líp, chce víc a víc věcí, takže musí do toho i víc investovat. Z toho už nejde vyskočit. Je to takový mraveniště.“

Gottland

Klára Tasovská, Rozálie Kohoutová, Viera Čákanyová, Lukáš Kokeš, Petr Hátle
Česká republika, Slovensko, Polsko / 2014 / 100 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Rodinné záležitosti / něco z videodeníků
Spíš než o rodinný portrét se režisér Jakub Wagner pokouší o rodinnou inventuru. Se snahou o věcnost maskující potlačované rozhořčení popisuje režisérův otec tristní stav zanedbaného sídla, kde autorova umělecky založená rodina žila po několik generací. Záznam prohlídky se prolíná s archivními záběry, od home videí přes dokument ČT až po ukázky z režisérovy dvanáct let staré bakalářské práce věnované jeho dědovi. Audiovizuální záznamy – stejně jako objekty poházené po rodinné vile – působí jako neurčité artefakty, jimž je třeba stále znovu vtiskávat punc osobní minulosti.DETAIL:„Zde se vyskytuje mramorová socha mé matky, socha Ladislava Čerycha, je umístěna na zemi za dveřmi. Knihovna je obklopena plastikami Jana Wágnera, které do secesního interiéru jsou zcela nevhodné.“

Rodinné záležitosti / něco z videodeníků

Jakub Wagner
Česká republika / 2014 / 62 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dvakrát do stejné řeky
Jako road movie popisuje svůj dokument dvojice filmařů, která se vydala po stopách skotského objevitele Johna McGregora, jenž v roce 1869 podnikl cestu podél řeky Jordán. Zatímco McGregor zde hledal duchovní obrodu, dokumentaristé pátrají v rozhovorech a náhodných setkáních po vztahu Izraelců ke své domovině.Hérakleitova věta o jinakosti stejné řeky se u Jordánu může vztahovat i k různým pohledům, jež se na ni dívají. Podle tvůrců se o Palestině ve filmu nikdy nemluví, přesto filmem protéká jako spodní proud.

Dvakrát do stejné řeky

Effi Weiss, Amir Borenstein
Belgie / 2013 / 110 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt