Umí zvířata přemýšlet?

Je kapacita lidského mozku vlivem informačního přehlcení již vyčerpána? Ptá se už na konci 60. let Sobolev poté, co skrytou kamerou zaznamenal výsledky přijímaček na vysokou školu. Režisér proslulý vírou v nekonečné možnosti lidstva vytváří participační dokument, v němž pod vedením profesorů z akademie věd zaznamenává šest experimentů s osobnostmi fenomenálních schopností. Vědeckou analýzou podstaty hypnózy, telepatie i tzv. kožního vidění ukazuje potenciální cesty rozšíření hranic lidského poznání.

V době rozkvětu kosmonautiky získal problém porozumění řeči jiných tvorů univerzální charakter. Odpověď na otázku, jsme-li schopni dešifrovat jazykový systém jiné civilizace, režisér hledá ve výzkumu komunikace nejstarších obyvatel planety. Ritualizované projevy základních instinktů mravenců, včel, ryb a ptáků pozorujeme z bezprostřední blízkosti, v přirozených podmínkách i inscenovaných laboratorních pokusech. Na tehdejší dobu unikátní záběry z říše zvířat Soboleva proslavily doma i v zahraničí.

Formálně i obsahově radikální zamyšlení nad poselstvím člověka na Zemi a nad zodpovědností lidstva za jeho další vývoj. Sobolevova filmová esej se odpoutala od předmětného světa a pomocí vynalézavých vizuálních technik hledá svou transcendentální tvář. V rámci sovětské kinematografie, tím spíš její dokumentární oblasti, představuje film ojedinělý apel k přemýšlení o budoucnosti ne z perspektivy jednotlivých států či ideologicky spřízněných teritorií, ale v rovině vývoje celé planety.

Kniha O. A. Feofanova o ideologické manipulaci v USA inspirovala poslední film Felixe Soboleva, při jehož problematických přípravách zemřel. Pronikavá sonda do reklamních mechanismů politických kampaní a způsobů ovlivňování společenského mínění je tvořena údernou montáží reklam, politických vystoupení a záznamů společenských nepokojů. Kontrapunktem k obrazu slouží korigující komentář vypravěče, který v intencích protiburžoazní rétoriky demonstruje fakt, že dávno žijeme v orwellovském světě.

Jedna fotografie a texty pohnutých dopisů podbarvené pásmem abstraktních obrazů vytváří  Sobolevův nejpozoruhodnější snímek. Portrét neznámého vojáka, publikovaný v pamětech maršála Žukova, vyvolal mohutnou odezvu čtenářů. V zarputilé tváři pokryté prachem mnozí poznali své syny, otce, bratry. Sobolev nechává prostřednictvím dopisů zachycenou tvář oživnout a v každém dalším umožňuje zakusit proměnu jejího vnímání. Pomocí přiblížení či zmnožení  jediné fotky dokáže promluvit o osudu celého národa.

Úspěšnému osvojení cizích jazyků obvykle brání psychologické bariéry. Skupina filologů SSSR rozpracovala revoluční metodiku zrychleného učení, která se opírá o pozitivní přístup, sugesci a učení ve formě hry. Během 24 seancí sledujeme postupný progres dvou skupin studentů, který je možné označit za první sovětskou psychologickou reality show. Učení jako nepřetržitá zábava prolamující komplexy je inspirativním příspěvkem nejen k tématu vzdělávání, ale i úvahou nad fungováním lidské psýchy.