Všechny slzy

Alain Badiou, narozený roku 1937 v Maroku, prokázal své výjimečné schopnosti v mnoha vědních oborech, ale proslul především jako filozof. Režisérské duo bratří Kalyanů natočilo o Badiouovi první celovečerní film, ve kterém sám filozof vypráví o své práci i osobním životě a představuje své myšlenky.

Elektron se při Youngově experimentu chová jinak, pokud je pokus zaznamenáván. Axiomu z kvantové fyziky podřídila natáčení dokumentaristka usilující zachytit vědou nepostihnutelné projevy lidského vědomí ve fyzickém světě. A po cestě dospěla k otázce: Komunikuje vzájemně voda, když to lidé nevidí?

Tisíce dětí dnes přicházejí na svět za účasti třetí strany v laboratorních podmínkách. Dokumentární analýza sleduje motivaci klientů reprodukčních klinik, ambice lékařů a nenasycený trh metod početí. Nad otevřenými tématy zůstává viset otázka, kde končí reprodukční svoboda jedince.

Snímek Almost Nothing představuje zákulisí organizace pro jaderný výzkum CERN. Pomocí rozhovorů s teoretickými fyziky, techniky i dalšími zaměstnanci odhaluje každodenní chod organizace i místní jídelny, zároveň se probírají nejvýznamnější otázky o vesmíru, jimiž se věda v současnosti zabývá. 

Snímek na pomezí dokumentárního a hraného filmu je mnohovrstevnatým portrétem objevitele bitové jednotky Clauda Shannona, jehož vědecké práce položily základy IT a umělé inteligenci. V rozhovorech s osobnostmi vědecké komunity, v archivních záběrech a hraných scénách se vyjevuje životní a profesní příběh opomíjeného génia, jenž se kromě přelomových objevů věnoval rovněž podivným a neužitečným vynálezům, žonglování a podvádění v hazardních hrách. Shannonovy teorie a technologické principy navíc film zobrazuje didaktickými animacemi ve formě srozumitelné i laikům. „Claude Shannon by měl být příkladem pro všechny v jakékoli tvůrčí oblasti. Nikdy neztratil dětskou zvídavost. Ta někdy revolučním způsobem změnila svět; někdy ho rozpálila doběla.“ M. Levinson 

Narůstající rychlost života v moderní společnosti ústí mimo jiné ve zvýšený výskyt panických záchvatů a úzkostných poruch. Skladba detailů vytržených z běhu věcí doplněná komentáři bezprostředně zasažených obětí demonstruje různé projevy vychýleného vnímání a vyvozuje z nich znepokojivé závěry.

Hlasem Samuela L. Jacksona doprovázená audiovizuální ilustrace rukopisu, který význačný americký spisovatel a aktivista James Baldwin nikdy nedopsal. Strhující historie boje Afroameričanů proti bílé nadřazenosti podávaná z perspektivy nevěřícího údivu, že se něco takového vůbec dělo a stále ještě děje.

Film je esejistickou studií o možnostech propojování sportu a filmového média. Pomocí tradice francouzské filmové teorie a filozofie režisér analyzuje sportovní výkony americké tenisové legendy Johna McEnroe zachycené na 16mm filmu. Film nabízí kontemplaci nad vztahem trvání (durée), plynutí času a pohybu.  

Camorra je italská zločinecká organizace, která působí v Neapoli, potažmo v celé Kampánii. Její rozmach, od počátečního drobného pašování až k mocným organizovaným klanům, které obchodují s drogami, zbraněmi i lidmi, ovlivnil i to, jak se vyvíjelo celé město a kraj. Střihový snímek využívá dobové filmové záběry, zpravodajské televizní reportáže, policejní fotografie a novinové titulky k vykreslení života tamějších obyvatel, praktik zločineckých bossů a celkové atmosféry ve městě. Tím podává výjimečnou, vyčerpávající filmovou zprávu o jedné z nejmocnějších organizací mafie.  „Film Camorra se odehrává v určitém historickém období, od konce 60. do začátku 90. let, nejen aby nedidaktickým způsobem zprostředkoval emoce a informace, ale použil minulost jako zrcadlo současnosti.“ F. Patierno     

Utopickou budoucnost jako cizí území nám ve vložených hraných pasážích ukazuje dokument věnovaný ekonomickým, společenským a politickým hlediskům možného příštího vývoje. Šest osobností z různých sfér kultury a společnosti tu v promluvách reflektuje budoucnost jako otázku času, člověka i světa.

Fantastický epos. Nacionalistický konstrukt. Ideální pro vyfocení selfie. Počmáraná plátna patřící na skládku. Anachronismus. Transcendentální zážitek. S hravostí filmového média nás dokument provádí vážným světem umění, v němž dostává slovo teoretik, restaurátor, filozof i japonský fanoušek Muchy.

Cinecittà, město filmu na Tiberu, dalo Mussolinimu na 300 filmů a lidem nové nebe hvězd. Dokument kombinující historická fakta s inscenovanými výpověďmi hereckých ikon vykresluje obraz italské továrny na sny nejen jako produktu propagandy a kapitálu, ale odhaluje také vztah mezi fašismem a Hollywoodem.