Blízko i jinde

Vandana Verma dennodenně cestuje po Marsu a pořizuje fotografie jeho povrchu. Neopouští při tom laboratoř NASA v kalifornské Pasadeně, odkud řídí mobilní robotické vozítko Curiosity. Pohlcující esejistický dokument se společně s ní a dalšími odborníky na vesmírný výzkum a média zamýšlí nad záběry z planety vzdálené desítky milionů kilometrů. Mars se tak stává ideálním místem pro průzkum našeho paradoxního vztahu k fotografii a úvahu nad tím, zda nám snímky z vesmíru, ale také z různých míst planety, zprostředkovávají realitu, nebo ve skutečnosti vytvářejí její alternativní verzi, k níž bychom měli přistupovat mnohem obezřetněji. „Obraznost související s planetou Mars odhalje mnohé o našem vztahu k obrazům i o samotné planetě. Cílem tohoto filmu je zhmotnit před námi spektrální kvalitu definice obrazu.“ M. Långström

Cinecittà, město filmu na Tiberu, dalo Mussolinimu na 300 filmů a lidem nové nebe hvězd. Dokument kombinující historická fakta s inscenovanými výpověďmi hereckých ikon vykresluje obraz italské továrny na sny nejen jako produktu propagandy a kapitálu, ale odhaluje také vztah mezi fašismem a Hollywoodem.

Filmový teoretik André Bazin toužil realizovat snímek zabývající se kostely francouzské provincie Saintonge. O několik desítek let později přichází Pierre Hébert s rekonstrukcí Bazinova snu pomocí dokumentárně-animovaného filmu, jenž je zároveň filozofickou úvahou o vztahu architektury a filmového média. 

Film je esejistickou studií o možnostech propojování sportu a filmového média. Pomocí tradice francouzské filmové teorie a filozofie režisér analyzuje sportovní výkony americké tenisové legendy Johna McEnroe zachycené na 16mm filmu. Film nabízí kontemplaci nad vztahem trvání (durée), plynutí času a pohybu.  

Vybavena starodávným mikroskopem, vynalezeným v 17. století obchodníkem s textiliemi Antonim Van Leeuwenhoekem, podniká autorka cestu rodným Bruselem a zkoumá vše, co jí přijde pod ruku. Dlouhá série subjektivních makrodetailů roztodivných tvarů je provázena citáty z Van Leeuwenhoekových dopisů.

Narůstající rychlost života v moderní společnosti ústí mimo jiné ve zvýšený výskyt panických záchvatů a úzkostných poruch. Skladba detailů vytržených z běhu věcí doplněná komentáři bezprostředně zasažených obětí demonstruje různé projevy vychýleného vnímání a vyvozuje z nich znepokojivé závěry.

Snímek na pomezí dokumentárního a hraného filmu je mnohovrstevnatým portrétem objevitele bitové jednotky Clauda Shannona, jehož vědecké práce položily základy IT a umělé inteligenci. V rozhovorech s osobnostmi vědecké komunity, v archivních záběrech a hraných scénách se vyjevuje životní a profesní příběh opomíjeného génia, jenž se kromě přelomových objevů věnoval rovněž podivným a neužitečným vynálezům, žonglování a podvádění v hazardních hrách. Shannonovy teorie a technologické principy navíc film zobrazuje didaktickými animacemi ve formě srozumitelné i laikům. „Claude Shannon by měl být příkladem pro všechny v jakékoli tvůrčí oblasti. Nikdy neztratil dětskou zvídavost. Ta někdy revolučním způsobem změnila svět; někdy ho rozpálila doběla.“ M. Levinson 

Snímek Almost Nothing představuje zákulisí organizace pro jaderný výzkum CERN. Pomocí rozhovorů s teoretickými fyziky, techniky i dalšími zaměstnanci odhaluje každodenní chod organizace i místní jídelny, zároveň se probírají nejvýznamnější otázky o vesmíru, jimiž se věda v současnosti zabývá. 

Dominique Batraville, haitský básník, novinář i herec, sedí ve svém skromném příbytku a čte si. Po minutě si lehne a pokračuje ve čtení. Tento pozvolna vyprávěný, leč působivý dokument nám jeho osobu představí pomocí statických, často detailních záběrů, podložených jeho vlastními monology i citacemi jiných. 

Elektron se při Youngově experimentu chová jinak, pokud je pokus zaznamenáván. Axiomu z kvantové fyziky podřídila natáčení dokumentaristka usilující zachytit vědou nepostihnutelné projevy lidského vědomí ve fyzickém světě. A po cestě dospěla k otázce: Komunikuje vzájemně voda, když to lidé nevidí?

Fantastický epos. Nacionalistický konstrukt. Ideální pro vyfocení selfie. Počmáraná plátna patřící na skládku. Anachronismus. Transcendentální zážitek. S hravostí filmového média nás dokument provádí vážným světem umění, v němž dostává slovo teoretik, restaurátor, filozof i japonský fanoušek Muchy.

Tématem filmu je integrace strojů do běžného života. Na jedné straně jsou roboti velmi užiteční, na straně druhé často nahrazují lidi v zaměstnání, ba je dokonce mohou ohrožovat na životě. Snímek je montáží rozhovorů s pracujícími a různými specialisty a záběrů z míst, kde se již běžně roboti využívají.