Blízko i jinde

Fantastický epos. Nacionalistický konstrukt. Ideální pro vyfocení selfie. Počmáraná plátna patřící na skládku. Anachronismus. Transcendentální zážitek. S hravostí filmového média nás dokument provádí vážným světem umění, v němž dostává slovo teoretik, restaurátor, filozof i japonský fanoušek Muchy.

Skupina patnácti vědců odjíždí na Antarktidu, kde na výzkumné stanici stráví 13 měsíců, během nichž pozorují nebe z nejlepšího místa na naší planetě. Zářivé pláně sněhu, černé noci plné hvězd, ale také izolace, frustrace a touha utéct zpět do civilizace, o tom všem vypovídá filmový deník jednoho člena týmu.

Vandana Verma dennodenně cestuje po Marsu a pořizuje fotografie jeho povrchu. Neopouští při tom laboratoř NASA v kalifornské Pasadeně, odkud řídí mobilní robotické vozítko Curiosity. Pohlcující esejistický dokument se společně s ní a dalšími odborníky na vesmírný výzkum a média zamýšlí nad záběry z planety vzdálené desítky milionů kilometrů. Mars se tak stává ideálním místem pro průzkum našeho paradoxního vztahu k fotografii a úvahu nad tím, zda nám snímky z vesmíru, ale také z různých míst planety, zprostředkovávají realitu, nebo ve skutečnosti vytvářejí její alternativní verzi, k níž bychom měli přistupovat mnohem obezřetněji. „Obraznost související s planetou Mars odhalje mnohé o našem vztahu k obrazům i o samotné planetě. Cílem tohoto filmu je zhmotnit před námi spektrální kvalitu definice obrazu.“ M. Långström

Snímek Almost Nothing představuje zákulisí organizace pro jaderný výzkum CERN. Pomocí rozhovorů s teoretickými fyziky, techniky i dalšími zaměstnanci odhaluje každodenní chod organizace i místní jídelny, zároveň se probírají nejvýznamnější otázky o vesmíru, jimiž se věda v současnosti zabývá. 

Elektron se při Youngově experimentu chová jinak, pokud je pokus zaznamenáván. Axiomu z kvantové fyziky podřídila natáčení dokumentaristka usilující zachytit vědou nepostihnutelné projevy lidského vědomí ve fyzickém světě. A po cestě dospěla k otázce: Komunikuje vzájemně voda, když to lidé nevidí?

Camorra je italská zločinecká organizace, která působí v Neapoli, potažmo v celé Kampánii. Její rozmach, od počátečního drobného pašování až k mocným organizovaným klanům, které obchodují s drogami, zbraněmi i lidmi, ovlivnil i to, jak se vyvíjelo celé město a kraj. Střihový snímek využívá dobové filmové záběry, zpravodajské televizní reportáže, policejní fotografie a novinové titulky k vykreslení života tamějších obyvatel, praktik zločineckých bossů a celkové atmosféry ve městě. Tím podává výjimečnou, vyčerpávající filmovou zprávu o jedné z nejmocnějších organizací mafie.  „Film Camorra se odehrává v určitém historickém období, od konce 60. do začátku 90. let, nejen aby nedidaktickým způsobem zprostředkoval emoce a informace, ale použil minulost jako zrcadlo současnosti.“ F. Patierno     

Tisíce dětí dnes přicházejí na svět za účasti třetí strany v laboratorních podmínkách. Dokumentární analýza sleduje motivaci klientů reprodukčních klinik, ambice lékařů a nenasycený trh metod početí. Nad otevřenými tématy zůstává viset otázka, kde končí reprodukční svoboda jedince.

Filmový teoretik André Bazin toužil realizovat snímek zabývající se kostely francouzské provincie Saintonge. O několik desítek let později přichází Pierre Hébert s rekonstrukcí Bazinova snu pomocí dokumentárně-animovaného filmu, jenž je zároveň filozofickou úvahou o vztahu architektury a filmového média. 

Alain Badiou, narozený roku 1937 v Maroku, prokázal své výjimečné schopnosti v mnoha vědních oborech, ale proslul především jako filozof. Režisérské duo bratří Kalyanů natočilo o Badiouovi první celovečerní film, ve kterém sám filozof vypráví o své práci i osobním životě a představuje své myšlenky.

Film je esejistickou studií o možnostech propojování sportu a filmového média. Pomocí tradice francouzské filmové teorie a filozofie režisér analyzuje sportovní výkony americké tenisové legendy Johna McEnroe zachycené na 16mm filmu. Film nabízí kontemplaci nad vztahem trvání (durée), plynutí času a pohybu.  

Dominique Batraville, haitský básník, novinář i herec, sedí ve svém skromném příbytku a čte si. Po minutě si lehne a pokračuje ve čtení. Tento pozvolna vyprávěný, leč působivý dokument nám jeho osobu představí pomocí statických, často detailních záběrů, podložených jeho vlastními monology i citacemi jiných. 

Snímek na pomezí dokumentárního a hraného filmu je mnohovrstevnatým portrétem objevitele bitové jednotky Clauda Shannona, jehož vědecké práce položily základy IT a umělé inteligenci. V rozhovorech s osobnostmi vědecké komunity, v archivních záběrech a hraných scénách se vyjevuje životní a profesní příběh opomíjeného génia, jenž se kromě přelomových objevů věnoval rovněž podivným a neužitečným vynálezům, žonglování a podvádění v hazardních hrách. Shannonovy teorie a technologické principy navíc film zobrazuje didaktickými animacemi ve formě srozumitelné i laikům. „Claude Shannon by měl být příkladem pro všechny v jakékoli tvůrčí oblasti. Nikdy neztratil dětskou zvídavost. Ta někdy revolučním způsobem změnila svět; někdy ho rozpálila doběla.“ M. Levinson