Karel Thein: Filmový esej a próza obrazů

Mladá vězeňkyně, která se chce vymanit z osudu, k němuž ji předurčil matčin nezájem, vzpomíná na dětství a důvody, proč utekla z domova. Vyprávění doprovázejí básně, které začala skládat, když jí do věznice nepřicházely dopisy od blízkých. Portrét se tak noří do vnitřních prožitků psychicky zraněné dívky.„Režiséru Sýkorovi ‚zpověď‘ postavy, představující mnohorozměrný a působivý individuální portrét, splývá s autorským postojem v díle, které má dobrou filmařinu, náladu a atmosféru.“ Pavel Branko

Prváckou dílnu katedry dokumentu na pražské FAMU vede Vít Klusák, který spolu se studenty představí koncept semináře i filmy, které z něj ve školním roce 2015/16 vzešly. Každý z pěti studentů uvede dva své filmy, které putovaly ke klauzurám, ale také filmová cvičení, která běžně nejsou mimo školu k vidění. V letošní várce se diváci dozvědí, co se skrývá za pojmy „norníci a ťapiny“, že hledání partnera lze pojmout filmově vytříbeným jazykem, a také uvidí reportáž od soudu, u kterého vítězí bezohledný individualismus jako dekadentní úchylka ze vznešeného ideálu svobody…Diskuze vítána!---Dílnu vede: Vít Klusák Studenti: Jindřich Andrš, Lenka Benešová, Matouš Bičák, Eliška Cílková, Zora Čápová

Bosákové hody byla akce privátního charakteru uspořádaná v bytě manželů Němcových v Ječné ulici. Iniciátorem byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem.

V záznamu z červencového koncertu Plastic People ve Skále u Humpolce Ságl zachycuje téměř apokalyptický rozměr vystoupení Plastiků. Snímá tanečníky ve velkých expresivních detailech s přímým ručním osvětlením a doplňuje klidnějšími záběry soustředění hrajících hudebníků. Stejně jako v jeho ostatních filmech se jedná o čistý kamerový střih. Film obsahuje veškerý, chronologicky natočený materiál, což vypovídá o Ságlově nebývale intuitivní a soustředěné práci s kamerou. Koncert se odehrál nedaleko Humpolce, kde na začátku 70. let Plastic People pracovali jako dřevorubci.

Absolventský film indického studenta katedry dokumentární tvorby se zaměřuje na problém rasismu v Československu. Konkrétní příběh lásky i nenávisti, předsudků i dobré vůle je ve filmu rozšířen o další zážitky cizinců v Česku. Vedle výpovědí protagonistů je film provázen komentářem Antonína Navrátila.

Vizuálně vytříbený film o odlévání zvonů je zároveň meditací o rytmu a čase, hmotě i možnostech filmového vyprávění. Vědomě navazuje na odkaz Jiřího Lehovce.

Investigativní dokument, v němž hraje hlavní roli mluvené slovo. Zatímco plátno zůstává černé, posloucháme rozhovor mezi úředníky a filmaři, kteří chtějí natočit snímek o plicních chorobách v Sečuánu. Záznam obnažuje typickou strategii cenzury, postupující od falešné vlídnosti až k otevřeným výhrůžkám.

Jak se před revolucí žilo lidem s odlišnou sexuální orientací? Museli své zaměření tajit? Byli nějak postihováni? Své příběhy vypráví bývalá reprezentantka ve stolním tenisu Jana Kociánová, státní úředník František Bloudek a absolventka FAMU Libuše Jarcovjáková, autorka unikátní série fotografií z legendárního pražského T-clubu.

Jaká jsou ideová východiska založení samostatného studijního oboru dokumentární tvorby na FAMU? V čem spočívala nezastupitelnost a specifičnost dokumentárního přístupu k filmu? Jak se měla tato specifika odrazit ve výuce a odlišit se od tvorby publicistické? Na tyto otázky se pokusí odpovědět dokumentaristka Viola Ježková. Dílnu doplní ukázkami studentských filmových cvičení. Uvítá též podněty účastníků a diskuzi k tématu.

Natáčení dokumentárních filmů je pro zahraniční studenty FAMU patrně ještě větší výzvou nežli pro mnohé tuzemské. O to intenzivnější pohled na jevy vycházející z místní reality přinášejí jejich nejlepší díla, která můžete vidět v tomto výběru.---Dílnu vede: Vít JanečekPředstavené filmy:Living Inbetween, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2016, 10´What Is Behind the Canvas?, dir. Haukur Hallsson, Czech Republic 2016, 12'Vernissage of Martin Fryč, dir. Ana Aleksovka, Czech Republic 2015, 13'Sarah’s Manifesto, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2015, 12'Atte, dir. Zachary Slouka, Czech Republic 2015, 9'It’s Possible that Everything is Possible, dir. Galina Stepanova, Czech Republic 2016, 13'Sassicaia, dir. Ívar Erik Yeoman, Czech Republic 2015, 11'

Filmová anketa druhého ročníku katedry dokumentární tvorby zkoumá rozpory, které vyvstanou v momentě, kdy se žena chce věnovat studiu, případně akademické dráze, a zároveň se touží dobře starat o děti a rodinu. Záběry vyjevují úsilí studentek, jejichž mimoobrazové výpovědi se mísí s dobovým komentářem.

Jan Ságl (*1942) je považován za dvorního fotografa undergroundu 60. a 70. let. Je však i autorem celkem dvanácti dokumentárních a autorských filmů z let 1971–1974. V té době k fotoaparátu přibíral i kameru Super-8 a zachycoval s ní výjevy ze života v podzemí, koncerty, happeningy i všední události. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, proniká objektivem a ručním reflektorem do bezprostřední blízkosti aktérů událostí a strhujícím způsobem tak zachycuje atmosféru undergroundové kultury. ---Filmy jsou uvedeny v obnovené premiéře na základě digitálního rekonstrukce provedené v letech 2015–2016 v Centru audiovizuálních studií FAMU. The films being shown represent the premiere of digitally remastered copies made in 2015–2016 at FAMU’s Center for Audiovisual Studies.