Miloš Šejn – Potokem, stromem a kamenem

Bosákové hody byla akce privátního charakteru uspořádaná v bytě manželů Němcových v Ječné ulici. Iniciátorem byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem.

Julius Varga byl ateista náhle stižený strašnou, absurdní chorobou. Po dvě desetiletí se pak, upoután na lůžko a uvězněný v nepohyblivém, znetvořeném těle, vydával na vnitřní duchovní cestu za poznáním a přijetím Krista. V normalizačním Československu, pod neustálým dohledem StB, kolem sebe vytvořil společenství mladých lidí, kterým se stal průvodcem a učitelem ve věcech života a smrti.

Autorské čtení Egona Bondyho v hospodě Klukovicích, listopad 1974. Bondy čte Invalidní sourozence, Ságlova kamera zabírá převážně tváře zúčastněných, asi v polovině filmu přichází improvizovaný akustický koncert členů Plastic People a atmosféra se proměňuje v rozjetý večírek, včetně Bondyho tanečních kreací.

Privátní koncert Plastic People ve zkušebně v dnes již neexistujícím domě č. 1 na rohu Dělnické a Argentinské ulice v Praze. Ságl zde i díky stísněnému prostoru zaznamenává události z extrémní blízkosti s použitím pro něj typického přímého ručního světla. Točí v detailních záběrech, často na hraně ostrosti se stále přítomným světelným kuželem a snad i díky tomu se jedná o jeden z nejautentičtějších dokumentů této doby.

Hudební dramaturg a kurátor Pavel Klusák představí abstraktní a experimentální filmy jako vhled do radikalizace pojmu „hudební video“. Noise, hudba dronů a prodlev, zvukové koláže, terénní nahrávky, hlubinná elektronika, improvizovaná interakce, posttechnologický svět: experimentální hudba jako inspirace a provokace pro současné vizuální tvůrce. Matthew Revert a Vanessa Rossetto, Franck Vigroux a Mika Vainio, Jon Rafman a Oneohtrix Point Never a další spolupráce.---Dílnu vede Pavel Klusák

Mezi miliony obětí totality v SSSR bylo v letech 1917–1960 i 25 tisíc Čechů a československých občanů. Jim je věnován třídílný dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu, který vzniká v České televizi ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Jeho tvůrci poodhalí, co dokumentu předcházelo: expedice k opuštěným táborům na Sibiři (v rámci sdružení Gulag.cz) a roky výzkumu převážně v ukrajinských archivech. Kromě ukázek z filmu předvedou další způsoby prezentace tématu, mj. virtuální muzeum Gulag Online.---Dílnu vede Štěpán Černoušek a Marta Nováková---Čechoslováci v GulaguVýtvarník: Anna KrtičkováDramaturgie: Lucie Králová Téma: Štěpán Černoušek

Portrét mladé venkovské učitelky prvního stupně základní školy téměř bez komentáře ukazuje houževnatost ženy, která musí den co den do své práce absolvovat náročnou cestu na lyžích přes závěje sněhu. Záběry jejích všedních úkonů autor propojuje do poetických kompozic s lyrikou pohledů na krajinu. „Sýkorova témata oscilují okolo drobných lidí, kteří se ocitli v sociálně či psychologicky extrémní situaci. Své hrdiny si pokaždé lidsky zamiloval.“ Rudolf Urc

Prváckou dílnu katedry dokumentu na pražské FAMU vede Vít Klusák, který spolu se studenty představí koncept semináře i filmy, které z něj ve školním roce 2015/16 vzešly. Každý z pěti studentů uvede dva své filmy, které putovaly ke klauzurám, ale také filmová cvičení, která běžně nejsou mimo školu k vidění. V letošní várce se diváci dozvědí, co se skrývá za pojmy „norníci a ťapiny“, že hledání partnera lze pojmout filmově vytříbeným jazykem, a také uvidí reportáž od soudu, u kterého vítězí bezohledný individualismus jako dekadentní úchylka ze vznešeného ideálu svobody…Diskuze vítána!---Dílnu vede: Vít Klusák Studenti: Jindřich Andrš, Lenka Benešová, Matouš Bičák, Eliška Cílková, Zora Čápová

Cestovatel a režisér Dan Přibáň křižuje svět se svou posádkou ve žlutých trabantech a podává neotřelé informace z různých koutů světa. Jeho poslední cesta nás zavede mimo jiné do Číny, o které bude jeho dílna. Řeč bude o absurditách, které pro pozorovatele z venku vypadají komicky, avšak pro běžné obyvatele jsou realitou. 

V záznamu z červencového koncertu Plastic People ve Skále u Humpolce Ságl zachycuje téměř apokalyptický rozměr vystoupení Plastiků. Snímá tanečníky ve velkých expresivních detailech s přímým ručním osvětlením a doplňuje klidnějšími záběry soustředění hrajících hudebníků. Stejně jako v jeho ostatních filmech se jedná o čistý kamerový střih. Film obsahuje veškerý, chronologicky natočený materiál, což vypovídá o Ságlově nebývale intuitivní a soustředěné práci s kamerou. Koncert se odehrál nedaleko Humpolce, kde na začátku 70. let Plastic People pracovali jako dřevorubci.

Konec osmdesátých let. Petr Mička a Jirka Imlauf, kamarádi z pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Do sametové revoluce zbývají jen dva roky. Co mohla v takové chvíli způsobit náhodná účast dvou přátel na nepovolené demonstraci? A co náhodný pohled do Cibulkových seznamů o dvacet let později?

Nebe je vznikající celovečerní dokument Tomáše Etzlera, který vypráví příběh Číny 21. století prostřednictvím sirotčince v malé severočínské vesnici. Sirotčinec, který byl založen a provozován katolickými jeptiškami, formálně v Číně nelegálními, pojme přes 100 dětí. Všichni trpí mentálním nebo fyzickým postižením. Film přímo a nepřímo řeší některá z největších témat moderní Číny: politika jednoho dítěte, lidská práva, nedostatek svobody náboženského vyznání, korupce nebo zhoršení lidských hodnot v komunistickém režimu, je ale také příběhem o lásce.