Ubrzanje

Významný film, který předznamenává ukrajinskou poetickou školu, vznikl jako absolventská práce na umělecké škole, ale diplomová komise ho nařkla z přílišného formalismu a nepřijala jej. Panoramatická observace přelidněné pláže je prologem k lyrické studii pohybů ve zkoumavých záběrech tváří a těl muže, ženy a dítěte, slunce a moře.

Performativní miniatura s vystoupením autorů, studentů Polytechnického institutu v Charkově, kteří dokumentují svoji pouliční klauniádu, s níž vstupují do veřejného prostoru. Svou bezprostředností a hravostí jako by nevědomky předznamenali blížící se konec komunistického režimu.

Clapper je krátký dokument s rychlým střihem kombinující záznamy politických protestů z období před druhou světovou válkou a po ní. Je považován za jeden z prvních polských „found footage“ snímků. Jako soundtrack ke scénám plným chaosu zní v pozadí píseň „Summertime“ v podání Janis Joplin.

Filmový záznam performance uměleckého hnutí OHO, které do projektu zapojilo i obyvatele Lublaně, přirovnává mrknutí lidského oka k fungování objektů (např. semaforů či světlometů). Vytváří tak dojem, že slovinská metropole je žijící bytostí, která interaguje s člověkem a na mrkání mu stejným způsobem odpovídá prostřednictvím zdánlivě neživých objektů.

Dokumentární črta je v koláži obrazů sídlišť a polí, univerzity či zábavy mládeže a inscenovaných výjevů společensky kritickou úvahou, která s humorem a nadsázkou využívá komentáře s dikcí připomínající oslavné dobové dokumenty. Film se promítal na několika zahraničních festivalech, ale v Sovětském svazu byl zakázaný.

Technika rozdělené obrazovky jako jedna z možností práce s médiem videa dominuje dvouminutovému filmu, jehož provedení přesvědčivě mate divákovy smysly. Záběry na hráče stolního tenisu ze tří různých uhlů pohledu se stávají prostorovými paradoxy navazujícími na sebe tak, aby vytvářely kontinuální zápas v reálném čase.

Krátký experimentální film rané tvorby jednoho z průkopníků českého videoartu Radka Pilaře kombinuje černobílé amatérské záběry performance básníka Václava Fischera s barevnými obrazci, které autor ručně domaloval na vyvolaný filmový pás. Abstraktní tvary hravě interagují s pohyby zachycených osob.

Autorka kombinací záběru postupného prostřihování punčochy přetažené přes svoji hlavu a televizního vysílání konfrontuje sociální stereotypy a propagandu v Titově Jugoslávii s osobní identitou. Společně s úryvky televizního archivu přibývají další vystřižené otvory až do chvíle, kdy je tvář protagonistky odhalena.

Propast mezi mikrosvětem lidí a makropohledem času všehomíra ukazuje asociativní montáž, která využívá rytmus a tempo jako významotvorný prvek. Na pozadí plynutí a zastavení v přírodě se freneticky hemží lidské mraveniště, které pulzuje v cyklu probuzení a usínání, zrodu a smrti, úsvitu a soumraku.

Informácia o rukách a ľuďoch je krátký experimentální černobílý film zachycující ruce na stole, které zkoumají okolí a interagují s jiným párem rukou naproti u stolu.

Poetické zpodobnění práce muže z přímořského města v Abcházii, který pečuje o přilehlé lesy a stráně. Rozlehlé kopčité pastviny, hory, zvířata a řeky jsou prostředím krajinné lyriky i symbolistních výjevů, kdy muž v noci vysvobodí vlka chyceného do pasti nebo čistí koryto potoka.