28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

První filmy 24. Ji.hlavy

Čtyřiadvacátá Ji.hlava nabídne klasický i experimentální autorský dokument, tematické retrospektivy i řadu nesoutěžních programových sekcí.
 

Tilda Swinton a rychlý zánik lidstva
Zvláštní uvedení
Souhvězdí
Svědectví
Polské proudy
Konference Fascinace: Polsko
Fascinace: Zahrada
Odkrývání ženské kreativity
Zkouška sirén
Offscreen program

Tilda Swinton a rychlý zánik lidstva

V sekci Zvláštní uvedení, která cílí na výjimečné kinematografické události, bude letos k vidění první a zároveň i poslední film Islanďana Jóhannssona s názvem Last and First Man. Protože režisér před dvěma lety předčasně zemřel, snímek byl dokončen až po jeho smrti. Jde o filmovou „sci-fi báseň“, jejíž téma opisuje věta: „Naši astronomové učinili znepokojivý objev, který zvěstuje rychlý zánik lidstva.“ Východiskem jsou brutalistní památníky socialismu v ex-Jugoslávii, text britského filozofa a autora sci-fi Olafa Stapledona a Jóhannssonova hudba; filmem pak provází hlas skotské herečky Tildy Swinton, která před několika dny získala na festivalu v Benátkách cenu za přínos kinematografii.

Zvláštní uvedení

Last and First Men (Jóhann Jóhannsson, Island, 2019, česká premiéra)
Pětset plošin (Andrea Slováková, Česká republika, 2020, světová premiéra)

Souhvězdí

V sekci Souhvězdí, která vybírá to nejlepší ze světových festivalů za poslední rok, se mohou diváci těšit například na snímek Epicentro Rakušana Huberta Saupera. Ten vyhrál letos na festivalu Sundance Velkou cenu poroty za nejlepší světový dokumentární film. Dokument sleduje současný stav „ostrova svobody“, tedy komunistické Kuby. Sauper ve filmu navazuje na téma kolonialismu, kterému se věnuje dlouhodobě: Kubu kolonizovali Španělé, Američané a nakonec bohatí turisté ze Západu. „Jednou z věcí, které mě na Kubě obzvláště fascinuje, je fakt, že i když je tamější společnost izolovaná od okolního světa, je zároveň velmi vzdělaná. Kubánská reflexe současného světa je mimořádně zajímavá,“ říká Sauper. Podobné téma, jen v jiných kulisách, nabídnou Veselé Vánoce, I-wu, film srbského režiséra Mladena Kovaceviće. Snímek se soustředí na čínské město I-wu, kde funguje neskutečných šest set továren na vánoční ozdoby a lidé lavírují mezi vírou v komunismus a touhou po „čínském snu“: troše svobody, bohatství a lásky. Mezi americké studenty pak vezme diváky snímek Nedobytní režiséra Todda Chandlera. Na pozadí tradičních školních rituálů, jako jsou basketbalové zápasy nebo studentské průvody, zkoumá americký fenomén „školních střelců“ a to, jak proměnili americkou společnost.

Chodím (Jørgen Leth, originální název: I walk, Dánsko, 2019, Česká premiéra)
Epicentro (Hubert Sauper, Rakousko, Francie, USA, 2019, česká premiéra)
Veselé Vánoce, I-wu (Mladen Kovačević, originální název: Merry Christmas, Yiwu, Švédsko, Srbsko, Francie, Německo, Belgie, Katar, 2020, východoevropská premiéra)
Hledači lanýžů (Michael Dweck, originální název: The Truffle Hunters, Itálie, USA, Řecko, 2020, česká premiéra)
Stavební jáma (Andrey Gryazev, originální název: Kotlovan, Rusko, 2020, česká premiéra)
Nedobytní (Todd Chandler, originální název: Bulletproof, USA, 2020, česká premiéra)
Metamorfóza ptáků (Catarina Vasconcelos, originální název: The Metamorphosis of Birds, Portugalsko, 2020, česká premiéra)
Mikrokazeta – nejmenší kazeta, jakou jsem kdy viděl (Igor Bezinović, Ivana Pipal, originální název: Mikrokazeta – najmanja kazeta koju sam ikad vidio, Chorvatsko, Srbsko, 2020, česká premiéra)
První most (Laila Pakalnina, originální název: Pirmais tilts, Litva, 2020, česká premiéra)
Já a vůdce sekty – současná zpráva o banalitě zla (Atsushi Sakahara, originální název: Me and the Cult Leader – A Modern Report on the Banality of Evil, Japonsko, 2020, mezinárodní premiéra)
Stěna stínů (Eliza Kubarská, originální název: The Wall of Shadows, Německo, Polsko, 2020, evropská premiéra)

Svědectví

Neuvěřitelný příběh litevského námořníka Simase Kudirky pak nabídne soutěžní sekce Svědectví. Kudirkova loď se v čase studené války náhodně setkala na moři s americkou lodí. Námořník se vrhnul z paluby, aby se dostal na svobodu. Jenže americká strana Kudirku Rusům vrátila. Vzácné archivní záběry ve filmu Skok nasvětlují globální „napnelismy“ v sedmdesátých letech minulého století. Svědectví nabídne také intimní filmový portrét Mariny Abramović, srbské performerky a body-artistky, která sama sebe označuje za „babičku performativního umění“ a už čtyřicet let posouvá hranice uměleckého projevu. Snímek Návrat domů: Marina Abramović a její děti natočil její krajan Boris Miljković.

Skok (Giedre Zickyte, originální název: The Jump, Lotyšsko, Litva, Francie, 2020, česká premiéra)
Návrat domů: Marina Abramović a její děti (Boris Miljković, originální název: Povratak kući – Marina Abramović i njena deca, Srbsko, 2020, česká premiéra)

Polské proudy

Rovněž retrospektivní přehlídky jsou nabité. Po loňské erotice se letošní experimentální retrospektiva zaměří na zahrady. „Zahrada je totiž jedním z oblíbených motivů, metafor i vizuálních inspirací ve filmové avantgardě,“ říká k tématu dramaturgyně sekce Andrea Slováková. „I výběr si pohrává s rozličnými přístupy a způsoby zpřítomnění: od stop motion-animace Normana McLarena, přes nádherné struktury Kurta Krena, Takahiko Iimuru či Steiny Vasulka, po díla, kde se artefakty zahrady lepily přímo na filmový pás, jako třeba Biostruktura Alice Růžičkové.“ Letošní Fascinace nabídnou filmy z posledních sto dvaceti let a nebudou chybět ani pionýr filmové abstrakce Oskar Fischinger nebo americký avantgardista Stan Brakhage.

Diváci uvidí tradičně také jedinečnou přehlídku experimentální a undergroundové kinematografe z východní Evropy. Loni byla tématem Ukrajina, letos je pozornost zaměřena na Polsko. „Ji.hlava už šest let mapuje experimentální a undergroundovou tvorbu ze zemí takzvaného východního bloku. V Polsku byl silný proud filmového experimentování zejména od sedmdesátých let minulého století a významný vliv na tuto část filmové tvorby a přemýšlení měla filmová škola v Lodži,“ říká Slováková. Poláci si této fasety své kinematografie váží a důkladně ji zpracovali. „Ze zemí a regionů, které jsme takto zkoumali, je Polsko nejdál v mapování i péči o tento typ filmů,“ dodává dramaturgyně. Sekce představí známá režisérská jména, jako je například představitel polské nové vlny Jerzy Skolimowski, ale i dosud mezinárodně neobjevená díla.

Konference Fascinace: Polsko

My city (Moje Miasto), režie: Wojciech Has, 1950
There and Here (Tam i tu), režie: Andrzej Pawłowski, 1957
Article Zero (Paragraf Zero), režie: Wlodzimierz Borowik, 1957
The Musicians (Muzykanci), režie: Kazimierz Karabasz, 1960
My Street (Moja ulica), režie: Danuta Halladin, 1965
Pavement (Chodnik), režie: Ryszard Waśko, 1972
A Square (Kwadrat), režie: Zbigniew Rybczyński, 1972
ABC (Alfabet), režie: Janusz Polom, 1974
Video C (Video C), režie: Pawel Kwiek, 1975
A Cube of Sugar (Kostka cukru), režie: Jacek Blawut, 1986
Kineforms (Kineformy), režie: Andrzej Pawlowski, 1957
Somnambulists (Somnambulicy), režie: Mieczyslaw Waśkowski, 1957
Erotique (Erotique), režie: Jerzy Skolimovski, 1960
Sweet Rhythms (Slodkie rytmy), režie: Kazimierz Urbański, 1965
Systém I-VI (Uklad I-VI), režie: Ryszard Waśko, 1973
My Film (Mój Film), režie: Józef Robakowski, 1974
Text Door (Text Door), režie: Wojciech Bruszewski, 1974
Input output (Input output), režie: Wojciech Bruszewski, 1977
A New Book (Nowa ksiazka), režie: Zbigniew Rybczyński, 1975
Video A (Video A), režie: Pawel Kwiek, 1974
Exercises for Two Hands (Ćwiczenia na dwie rece), režie: Józef Robakowski, 1976
Working Women (Kobiety pracujace), režie: Piotr Szulkin, 1978

Fascinace: Zahrada

Kinematographische Studien an Impatiens, Vicia, Tulipa, Mimosa und Desmodium (Kinematographische Studien an Impatiens, Vicia, Tulipa, Mimosa und Desmodium), režie: Wilhelm Pfeffer, Německo, 1900
Poem 8 (Poem 8), režie: Emlen Etting, USA, 1932
Neighbours (Neighbours), režie: Norman MacLaren, Kanada, 1952
Mothlight (Mothlight), režie: Stan Brakhage, USA, 1963
Easyout (Easyout), režie: Pat O’Neill, USA, 1971
There is a garden in my head (There is a garden in my head), režie: Jacques Verbeek, Karin Wiertz, Nizozemsko, 1987
Our Garden (Naše zahrádka), režie: Martin Čihák, Jan Daňhel, Česká republika, 1993
Lilium (Lilium), režie: Karø Goldt, Rakousko, 2002
Wax Experiments (Wax Experiments), režie: Oscar Fischinger, Německo, 1921-26
Bloeiende bloemen en plantenbewegingen (Bloeiende bloemen en plantenbewegingen), režie: J.C. Mol, Nizozemsko, 1932
3/60 Trees in autumn (3/60: Bäume im Herbst), režie: Kurt Kren, Rakousko, 1960
Carol (Carol), režie: Ed Emshwiller, USA, 1970
Selected Treecuts (Selected Treecuts), režie: Steina Vasulka, USA, 1980
Ma: Space/Time in the Garden of Ryoan-Ji (Ma: Space/Time in the Garden of Ryoan-Ji), režie: Takahiko Iimura, Japonsko, 1989
Biostructures (Biostruktury), režie: Alice Růžičková, Česká republika, 1998
Dendromité (Dendromité), režie: Karine Bonneval, Francie, 2017

Odkrývání ženské kreativity

Tradičně nebude chybět ani sekce hudebních filmů. A letos má jasný leitmotiv: jsou to snímky o ženských hrdinkách natočené ženskými filmařkami. „Prostě to tak vyšlo,“ říká kurátor sekce Zkouška sirén Pavel Klusák. „Evidentně žijeme v éře silného odkrývání ženské kreativity. Té dnešní i přehlížené z minula.“ Sisters with Transistors jsou skvělou lekcí o zásadních ženách ve vývoji elektronické hudby. Strhující portrét Lydia Lunch: The War Is Never Over ukazuje úzkou vazbu radikální tvorby na utopické společenské změny.

Kurátor hudebních filmů a událostí Pavel Klusák připravil pro Ji.hlavu také seminář Gotťák s raritními audiovizuálními svědectvími z kariéry největší hvězdy někdejšího Československa.

Zkouška sirén

Lydia Lunch – Válka nikdy neskončila (Beth B., originální název: Lydia Lunch – The War Is Never Over, USA, 2019, východoevropská premiéra)
Sestry s tranzistory (Lisa Rovner, Sisters With Transistors, Velká Británie, 2020, česká premiéra)

Offscreen program

Také doprovodný hudební program představuje letos několik komunit, které potvrzují, že kreativita (i bez zpěvu) má mnohdy kolektivní povahu. Vystoupí například PIO čili Pražský improvizační orchestr a v původním programu SoniXpace, kurátorovaném Michalem Ratajem, se představí trio Hornscape, Ivan Boreš, Michal Nejtek, Jan Trojan a Michal Wróblewski. Novou vlnu autorské hudby a sound-artu reprezentují Veronika Svobodová a Julie Lupačová. Dále uvádíme poslechovou diskotéku filmaře a myslitele Karla Vachka, jehož komentované pouštění představuje jedinečnou konfrontaci s Vachkovými hodnotami, vkusem a „teorií hmoty“.

Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Creative Europe Media
GEMO
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt
Dafilms