A hle: Snění o propojeném světě

700-ti minutový dokument je historickým záznamem o proměnách nezávislé hudby v Číně. Film, mamutí a komplexní, ukazuje vývoj a konflikty, do nichž je v čínské společnosti zapojeno několik generací.

Snímek sestává z obrazů každodenního života amerických vojáků na základně v Afghánistánu, rozhovorů a roztřesených záběrů ruční kamery z pole. Kromě nepřikrášleného zobrazení devastujících účinků války odhaluje autor zákulisní scény z armádního života plného cynismu, šovinistického humoru i strachu a úzkosti. 

Vitalina Varela, pětapadesátiletá žena z Kapverd, přijíždí do Lisabonu, aby dala do pořádku záležitosti svého manžela, který se do Portugalska náhle přestěhoval před pětadvaceti lety a zemřel tři dny předtím, než se ho Vitalině podařilo zastihnout. Ponurý hypnotický mikrokosmos nyní již zaniklé městské čtvrti Fontainhas, jíž truchlící hrdinka proplouvá ve snaze zachytit to poslední, co jí po manželovi zbylo, je plný ztracených duší a vyprázdněných místností, které pohlcuje omračující tma. Obraznost Costova sugestivního portrétu kapverdské diaspory podtrhují statické kompozice i všudypřítomný šerosvit.   „Myslím, že chtěla setrvat v tom okamžiku, v onom truchlení. Procházela tím nejhorším, nejbolestivějším okamžikem svého života a já jí nabídl, že bychom společně mohli uspořádat, srovnat a odhalit její děsivé pocity a emoce – abychom to vše proměnili ve film.“ P. Costa  

Vřetena komentářů, fragmentů, vzorců válečné vřavy, bombardování, explozí a pohledy termovize na civilizační střet ve virtuální dimenzi audiovizuálních obrazů. Změť pohledů průmyslových kamer pozorovacích letounů, denních záznamů války i civilního provozu a lesních kontemplací. Naléhavý, intenzivní dokumentární esej o civilizačním prokletí bezstarostnosti, autorský komentář k únosu vlastní dcery a zneužívání dětí. Sova jako přicházející přízrak noci. Hypnotický, strnulý, zneklidňující pohled očí s chirurgicky přesným zacílením a nejasným významem. Mnohovýznamová férie pohledů posvěcující pošetilou moudrost a neprostupnost.

Konfrontační dialog mezi Wernerem Herzogem a posledním sovětským prezidentem je základem portrétu sestávajícího mimo jiné z řady archivních a ilustračních záběrů, na jejichž pozadí Herzogův hypnotický hlas reflektuje Gorbačovovu politickou dráhu, včetně éry perestrojky a glasnosti, až po její tragický konec.

Snímek o izraelsko-palestinském konfliktu, v němž autor nekompromisně kritizuje blokádu Gazy a snaží se v Izraelcích vyvolat pocit odpovědnosti za jejich činy. Za nástroj si zvolil předčítání tematicky souvisejících příběhů a poezie od spisovatelů, jako byli Albert Camus, Mahmoud Darwish, Yizhar Smilansky aj. 

V květnu 1968 zažila Francie svůj další revoluční moment. Studenti a dělníci vstoupili do generální stávky, zakládaly se akční výbory, diskutovalo se před továrnami, v ulicích se bojovalo. Z dobových záběrů se skládá epická freska události, kdy energie utopických ideálů pomohla zatřást společností.

Youtubeři mimo internet jsou vlastně také jenom lidé, alespoň tak nám je ukazuje snímek sledující po jeden rok pětici hvězd nového stylu. Nabízí vhled do rodinného zázemí, tvůrčí dílny i ideového podloží lidí, kteří jsou jedněmi z nejvlivnějších influencerů působících na současnou mladou generaci.

Konec 2. světové války znamenal pro politickou i ekonomickou historii Velké Británie epochální zlom. Světoznámý, angažovaný režisér nám přibližuje unikátní cestu střídmého britského socialismu prostřednictvím archivních záběrů, mluvících hlav pamětníků historických událostí a citací z dobových dokumentů. Celý Loachův film je mimo jiné naplněním požadavku, který vznáší jedna z pamětnic na konci snímku, když oslovuje své vrstevníky: „Běžte za mladými lidmi a začněte s nimi mluvit o tom, co bylo vizí roku 1945.“

Protagonista nového dokumentu Víta Klusáka Daliborek žije se svou matkou a jejím přítelem, má mizernou práci a natáčí extrémní youtubeová videa. A také se hlásí k neonacismu. Jeho portrét podává groteskní zprávu o ponížených a frustrovaných vrstvách společnosti, z nichž se rodí extremismus.

Dokument věnovaný osobnosti papeže Františka. První papež pocházející z Latinské Ameriky ve filmu představuje své mnohdy pokrokové názory na chudobu, smrt, církevní skandály a další společenská témata. Snímek se zároveň vrací k osobnosti Františka z Assisi, jehož jméno papež přijal.

Společně se svým otcem se mladý dokumentarista pokouší vžít do zkušeností své babičky, která přežila koncentrační tábor. Inscenované výjevy z deníku stírají hranici mezi svědectvím a konspirací a snaha o rekonstrukci událostí otevírá otázku, jestli tváří v tvář smrti může vůbec někdo zůstat hrdinou.