Bez názvu

Observační snímek, který vyhrál velkou cenu na festivalu v Oberhausenu, je považován za manifest postsovětské generace dokumentaristů využívajících metodu pozorování. Snímek bez komentáře svou pohlcující obrazovou poetikou vtahuje diváka do života prostých lidí v historické části Vilniusu.

Twist-Twist  je snímek sestavený ze statických záběrů odrazů stěžňů, jež na mořské hladině tančí do rytmu hudby. Tento černobílý film se silně kontrastními obrazy, které nejsou podkresleny žádným dalším příběhem, či tématem, se od ostatních Verzottiho filmů liší jednoduchostí a hravostí. Natočen, vyvolán a sestříhán byl v jediném dni. Přestože je kvůli dojmu, který zanechává v divákovi, často srovnáván s  posledním autorovým klubovým filmem Fluorescences (1967), výrazně se od něj liší. Zatímco z filmu Twist-Twist je cítit svěží přístup začínajícího filmaře, ve snímku Fluorescences se odráží výsledek uměleckého i osobního vývoje autora, co se techniky i námětu filmu týče.

Performance vizuální umělkyně Kristín Helgy Ríkharðsdóttirové interpretuje pomocí tření kartáčku o zuby velikány klasické hudby. Na zubní kartáček zazní skladby Mozarta, Beethovena, Brahmse, Wagnera, ale také narozeninová píseň Happy Birthday.

Meditativní krajina litevské vesnice naplněná tichou modlitbou. Koruny stromů, střecha kostela nebo venkovská usedlost představují ztišené útočiště odolávající tlakům totalitního režimu.  Svým režijním debutem Stonys předznamenal svoji kinematografickou liturgii všednosti.

Prosluněné obrazy kolchozníků při sklizni se mísí s komentářem oslavujícím kolektivizaci a modernizaci venkova. Přesto se do ideologicky podbarveného snímku dostávají silně lyrické tóny mizejícího světa, stáří a samoty. Staří vesničané a polozbořená stavení symbolizují mizející vesnice, zakořeněnost a lásku k půdě.

Důmyslná alegorie hry na kočku a myš, v níž je mladá žena toulající se ulicemi Lublaně za doprovodu jazzové hudby kořistí a kamera v neustálém pohybu vytrvalým lovcem, ležela dlouhých padesát let ukryta pod postelí jednoho z dvojice autorů. Poprvé byl film veřejně promítán až na setkání slovinských amatérských filmařů.„Všechny mé filmy obsahují jisté sdělení. Nejdůležitější však pro mne vždy bylo zachycení ducha času.“ K. Godina

Básnivý portrét sochařů, kteří vytvářejí svá díla na hrnčířském kruhu z hlíny a dalších přírodních materiálů. Motiv kruhu prostupuje poetickými výjevy, v nichž jsou sochaři zachyceni při práci, s rodinou, v sepětí s přírodou a také v živých obrazech, kdy jsou do všedních prostředí instalováni jak tvůrci, tak jejich artefakty.

Rozlitá vývojka na filmovém materiálu způsobila vznik pohybujících se obrazových skvrn, které za doprovodu rytmických úderů na radiátor připomínají hmyzí roj. Navzdory autorovu záměru zparodovat avantgardní film však snímek vyhrál cenu za nejlepší experimentální film na Žánrovém filmovém festivalu v Záhřebu.

Strukturální a poetická variace na existenciální témata, jakými jsou život, smrt, úzkost, osamělost, pomíjivost či věčnost. Poetiku filmu tvoří kontemplativní potenciál, mozaikovitá struktura a repetitivní střihové vzorce záběrů, které sugerují plynutí času a pomíjivost lidské existence v pohledech na kamenité zdi, okna, lodě, střechy, městská panoramata, vlaky či hřbitov.

Hledání rovnováhy je němý experimentální videoartový projekt. Skala využívá siluetu ženského těla, kterým rámuje rychle se měnící barevnou výplň a pomocí proměnlivé rychlosti záběrů dosahuje svého osobitého stylu.

Režisér se objevuje jako hlavní protagonista filmu ve dvojí roli – v televizní obrazovce ve své mladé, a v natáčecím studiu ve své současné podobě. Zodpovídáním otázek, které sám sobě položil před více než třiceti lety, překonává časovou propast a pomocí dialogu se svým mladším já před publikem diskutuje způsob, jakým se formuje osobní identita.

V Prostorové deformaci Petr Skala rozvíjí principy abstraktního expresionismu a přenáší metodu akční malby na bezkamerový experimentální film. Speciálního prostorového efektu dosahuje využitím optické kopírky ve smyčkách a víceexpozicích kreseb, maleb a rytin škrábaných přímo na filmovou surovinu.