Co dokáže lež

Témata související s postavením mužů a žen se v české společnosti řeší na mnoha úrovních, v míře a intenzitě dříve naprosto nevídané. Spolu s aktuální medializací vzniklo hned několik spolků a organizací, které se svou činností snaží téma přinést širší veřejnosti. Tato uskupení naráží na negativní přijetí společnosti mnohem častěji než politici se svými kontroverzními výroky. Film se snaží rozvířit stojaté vody stereotypního smýšlení skrze dokumentaci „spanilých jízd“ členek a členů feministických spolků.

Cestovatel Dan Přibáň a jeho netradiční posádka na dosud nejnáročnější expedici, tentokrát napříč Austrálií přes Východní Timor, Indonésii, Malajsii a Thajsko. Posádky žlutých dvoutaktů vyrazily na půlroční dobrodružnou výpravu, která prověří kromě zručnosti i mezilidské vztahy a sílu přátelství v extrémních zátěžových podmínkách.

Rádi cestují a rádi fotí. Jak ale pracovat s fotoaparátem profesionálně, aby snímky z cest skutečně stály za to? Jan Šmíd, který nás Budapeští provází, požádal o rady kamaráda, fotoreportéra Jana Šibíka. V maďarském hlavním městě prozkoumají secesní kavárny, ale také módní bary a noční kluby, které vyrůstají na nádvořích starých opuštěných městských domů.

Film spojuje osobní příběh známého herce Jana Potměšila s dějinnými událostmi roku 1989. Na vznik a průběh sametové revoluce měli velký vliv studenti a herci. Demonstrovali, stávkovali, ale hlavně se pokoušeli informovat i vzdálené regiony o tom, co se děje. Jeden z nich, Jan Potměšil, za tuto činnost zaplatil vysokou cenu – při návratu ze setkání s ostravskými horníky se vyboural v autě. Ostatní vyvázli bez úhony, on doživotně ochrnul. Silou vůle a pozitivním přístupem k životu se mu podařilo vrátit se nejen do běžného života, ale také ke své profesi. 

Snímek je životním portrétem jednoho z předních českých režisérů Miloše Formana. Forman jako tvůrce, filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem, jako člověk, jako charismatický dobrodruh, který se nebojí pochybovat sám o sobě. Dokument od režisérské dvojice Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny sumarizuje Formanovu životní cestu, na níž se prolíná přízeň a rány osudu, osobní nalézání i tápání. Je koláží často neviděných soukromých i oficiálních archivů i autobiografického vzpomínání, které namluvil režisérův syn Petr Forman.  

Ve svých šestatřiceti letech získal Jakub Hrůša v Brně Cenu Charlese Mackerrase za přínos k interpretaci Janáčkova díla. A to jenom pár metrů od místa, kde vznikla Janáčkova Věc Makropulos. Přesně za měsíc od předání ocenění stane Jakub Hrůša před orchestrem Vídeňské státní opery, aby zde jako debutant řídil nové uvedení tohoto díla. Dokument o jednom z nejobtížnějších úkolů v kariéře mladého dirigenta.

Antilopa Derbyho západní – největší antilopa světa žijící v senegalské savaně – je na pokraji vyhynutí. Její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů. Tým inženýrky Karolíny Brandlové dokázal něco nevídaného: v rezervaci Bandia, pár kilometrů od hlavního města, rozmnožil díky pečlivě řízenému chovu, za pomoci senegalských ochránců přírody a provozovatelů tamního safari, tuto antilopu z pouhých šesti zvířat na stádo čítající několik desítek jedinců. Druhý díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety.

Žďárského vázání, lyžařská technika, bivakovací vak zvaný žďárák, hora na Antarktidě, chata v Alpách, muzeum i jména ulic – to je výčet věcí a míst, která nesou jméno Matyáše Žďárského. Rodáka od Třebíče a zakladatele alpského lyžování. Díky němu propadly kouzlu zasněžených strání nejprve masy Vídeňanů a po nich i nadšenci z celého světa.

Dokument o architektu Martinu Rajnišovi, „enfant terrible“ české architektury, který se odmítá smiřovat se současným stavem nejen ve svém oboru, ale i ve společnosti jako celku. Je „zlobivým dítětem“ stejně jako francouzský architekt L´Enfant, který ve službách Thomase Jeffersona navrhoval město Washington. Spolupráce s ním byla tak vyčerpávající, že se jeho jméno pro takovéto „zlobivce“ užívá podnes. V současnosti však už toto označení často vnímáme spíš jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. Snímek zachycuje jeho inspirativní postoje i proces tvorby – jak v ateliéru v Praze, tak i na chalupě na Maxově v Jizerských horách.

Jeden z našich nejlepších filmových hudebních skladatelů bývá často označován za génia filmové hudby. Nebál se žádných experimentů a nadčasovost jeho tvorby potvrzuje, že hudbu Zdeňka Lišky užasle objevuje svět i generace, která ho nezažila.

Česká televize natočila po patnácti letech pokračování úspěšného cyklu Infiltrace. Tentokrát se autoři zaměřili na psychosomatickou léčbu po česku. Řada pacientů je nespokojená se zdravotnickou péčí, s nedostatkem empatie a času mnoha lékařů. Spousta z nich se pak rozhodne pro „alternativní“ léčbu. Pokud ale „alternativní“ léčbu provozují lékaři a psychologové, jsou pak svými akademickými tituly odpovědní v nelékařských zařízeních stejně jako ti v ordinacích a nemocnicích? Dokument odhaluje skandální léčebné praktiky jednoho pražského zařízení, které se podařilo natočit v průběhu jednoho roku skrytou kamerou.

Jen málokdo ví, že tragické gesto Jana Palacha a Jana Zajíce sebeupálením následoval začátkem dubna 1969 i jihlavský občan Evžen Plocek. Jaký smysl měl jeho čin tehdy a jaké poselství v něm čteme dnes? Dokumentární film o smyslu lidské oběti a o komunisty dlouho utajované události, o níž se dodnes téměř nemluví.