Co dokáže lež

V pátek se seznámili, v neděli měli svatbu. Před hněvem rodičů museli utéct z domova, a tak se na líbánky vydali raději k lidožroutům. Ti je připravili o iluze, o kameru a málem i o život. Tam, kde by se jiní vzdali, nasadili američtí filmaři Martin a Osa Johnsonovi život, aby odvyprávěli svědectví o mizející divočině. Jejich příběh je autentickým otiskem doby, kdy samotné filmování v Africe bylo nebezpečnější než šelmy a malárie. Jejich práce fascinovala širokou veřejnost, ale i osobnosti jako Ernesta Hemingwaye, Charlieho Chaplina nebo britskou královskou rodinu. Naše doba na ně ale zapomněla…

Koronakrize v České republice z úplně jiného pohledu, než ji známe z médií. Nečekaný, vizuálně zajímavý a originální pohled na to, jak nás změnila epidemie, karanténa a stav nouze. Uslyšíme názory a uvidíme unikátní záběry, které byly pořízeny celou „armádou“ kameramanů, vyslaných autorem tzv. do terénu během karantény, aby pořídili jedinečný a historicky cenný materiál, jak naše republika žila v týdnech nouzového stavu.Film můžete zhlédnou ZDE.

Je možné žít po boku člověka, který věří něčemu jinému než vy? A jaká úskalí a obohacení takové soužití přináší? Nový dokumentární seriál o lidech, kteří dokazují, že jinakost nemusí jen rozdělovat. Diváci jihlavského festivalu budou mít možnost zhlédnout třetí epizodu tohoto cyklu

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Jaký je vztah samostatného Česka a Slovenska k Evropské unii? Existuje „společná budoucnost"? Hudebně názorová koláž. Pohádková show. Návrat ztraceného pokladu. Federální dokuduet renomovaného českého hudebníka a režiséra Petra Marka. Věštkyně čte rudými nehty budoucnost obou národů z karet plných symboliky – v Česku se lépe létá, Slováci mají blíže ke zřídlu.

Co se přihodí, když se obyvatelé vsi stanou součástí umělecké expozice? Příběh zdánlivě obyčejné vesnice, která se díky nápadům výtvarnice Kateřiny Šedé přetváří v živé umělecké dílo.

Současná kůrovcová kalamita ohromných rozměrů to ukazuje jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Nelegální vysazování lesa je trend, který lidé zabývající se ochranou přírody a krajiny sledují několik posledních let. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její přitažlivost pro návštěvníky. 

Ve svých šestatřiceti letech získal Jakub Hrůša v Brně Cenu Charlese Mackerrase za přínos k interpretaci Janáčkova díla. A to jenom pár metrů od místa, kde vznikla Janáčkova Věc Makropulos. Přesně za měsíc od předání ocenění stane Jakub Hrůša před orchestrem Vídeňské státní opery, aby zde jako debutant řídil nové uvedení tohoto díla. Dokument o jednom z nejobtížnějších úkolů v kariéře mladého dirigenta.

Dokumentární film o lidech, kteří „už nemusí dělat, že tady nejsou", vznikl jako dar České televize Jedličkovu ústavu ke stému výročí od jeho založení. Během necelé hodiny sledujeme a prožíváme všední, úsměvné, směšné, trapné i extraordinérní situace několika postav, které mají jedno společné: ústav, kterému všichni přezdívají „Jedle". Co to je za instituci? Jak se za sto let své existence proměnila? Co dala a vzala lidem, kteří jí prošli? Mikropříběhy vrcholí svatbou a porodem. Většina postav je na vozíku, to jim ale nebrání v rozletu.

Probouzí se v nich síly, které neumíme ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají, ani proč na ně má takový vliv Měsíc. Žijí mezi námi a prožívají každodenní peklo na Zemi – rodiny a děti s diagnózou nejtěžšího autismu. Této formě autismu se odborně říká „nízkofunkční“. Patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. Ti, kteří jím trpí, mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Dokument zachycuje situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. 

Míla a Kamil nemohli mít vlastní děti, tak si jich postupně osm osvojili nebo přijali do pěstounské péče. Velkou zkouškou pro celou rodinu jsou problémy dcery Petry, trpící autismem. Dokumentární cyklus zachycuje v šesti dílech šest různých cest, na nichž se setkávají rodiče s opuštěnými a zraněnými dětmi, které k nim přicházejí z kojeneckých ústavů, dětských domovů anebo od pěstounů na přechodnou dobu.