Jak si nepamatovat svá těla

synopse

Koláž z úryvků osvětových pořadů československé televize sedmdesátých a osmdesátých let, věnovaných umělému přerušení těhotenství, doprovází naléhavý voice-over, uvažující nad tím, co skutečně utváří dějiny potratů: představa sebe-vlastnictví a svobody, rozvoj lékařských technologií, státní reprodukční politika nebo logika trhu? Film skládá komplexní obraz reprodukčních dějin socialistického Československa, v němž se mediální reprezentace interrupce – tak odlišné od rétoriky obklopující feministické pro-choice hnutí v USA – propisují do intimní tělesné zkušenosti.

„Ovládáme naše těla. Těla ovládáme. Co je ‚my‘, když říkáme ‚naše‘? Sáhnout na kůži. Na vlastní kůži zjišťuji, že jsem tisíci jiných, ne vlastních kůží.“

biografie

Lucie Rosenfeldová (* 1986) je umělkyně a pedagožka působící v Praze. Ve své práci se věnuje tvorbě experimentálních dokumentů založených na uměleckém výzkumu. Prostřednictvím filmů tematizuje proměňující se vztahy mezi reprezentací a lidským tělem, otázky vtělené paměti a její vědecké i umělecké uchopitelnosti. Její díla byla uvedena na řadě
mezinárodních i domácích projekcí a výstav. V roce 2016 získala hlavní cenu Jiné vize na festivalu PAF Olomouc. Na MFDF Ji.hlava byly uvedeny její filmy Souběžné naděje (2015), Technologie sebedotýkání oka (2021, s Matějem Pavlíkem) a Dělohy a mozky (2022).

více o filmu

režie:	Lucie Rosenfeldová
producent:	Lucie Rosenfeldová

kontakt

Lucie Rosenfeldová
rosenfeldovalucie@gmail.com