Slunovrat

Masha Vlasova / Spojené státy, Finsko / 2024 / Evropská premiéra / 3 min.

synopse

Filmová báseň vznikla během Juhannusu, finských oslav nejdelšího dne v roce, pomocí techniky kyanotypie, kontaktního kopírovacího procesu, který díky světlocitlivým solím železa v kontaktu s UV zářením vytváří typicky modré obtisky předmětů. Prosvětlené tvary lístků, stonků, větviček a chmýří putují po filmovém materiálu se vzrůstající intenzitou, občas prostoupeny záblesky rozvíjejících se květů a dívky. Vizuální kompozici doprovází jemná zvuková stopa složená z hmyzích hlasů, šustění trávy a občasného cinkání.

„Během svého krátkého trvání se snímek Slunovrat stává stále více přeplněným složitými formami, z nichž některé vypadají více fotograficky než původní rayografy. To vyvolává mírné zmatení mezi postavou a pozadím, takže nedokážeme rozpoznat, co bylo na film původně fotograficky zaznamenáno.“ — Michael Sicinski

Zdroj citátu: In Rewiew Online.

biografie

Masha Vlasova je experimentální filmařka a dokumentaristka ruského původu, která působí jako pedagožka na Oxford College při Emory University v Georgii. Za snímky Her Type (2021), Un-Tidal (2022) a Solar Storm (2023) získala ocenění na mezinárodních experimentálních filmových festivalech. Jako teoretička přispěla například do sborníku Constructions of the Real (2023) kapitolou „Psychogeografická choreografie“, ve které se věnuje natáčení ruční kamerou.