Solar Projection

Filmová esej staví publikum přímo do ohniska rekonstrukce historické bitvy. Střet stovek vojáků v dobových kostýmech ústící v imitaci organizovaného násilí osciluje mezi hrou, divadlem, spartakiádou a land artem. Zmnožené projekce vytvářejí pocit válečné vřavy, umocněné citáty protiválečného dramatu Karla Čapka Matka.

Skrz performance v postindustriální krajině mostecké pánve se autor vypořádává s následky čerpání přírodních zdrojů. Živé obrazy, v nichž inscenuje symbolické pohřby zdevastované krajiny, která paradoxně oplývá podivnou nepřirozenou krásou, jsou kritickým komentářem zacházení s životním prostředím.

Mona Lisa pro roboty. Série pohyblivých obrazů vznikla na bázi binárních operací z autorského softwaru Revolver, který je obdobou obrazových syntetizátorů, kde se textové instrukce proměňují ve vizuální data. Zvuková stopa byla vytvořena recyklací obrazových bodů a převodem barevných hodnot do zvukových vln.

Úryvky televizního rozhovoru s Eugènem Ionescem v adaptaci jeho absurdní povídky Fotografie plukovníka, které vévodí motiv bazénu ukrývajícího těla utopenců. Obrazová hříčka je kompilací technik animace, videa, 3D grafiky a textu, který dodává zdánlivě nahodilým výjevům částečné obrysy.

Melancholická metafora zobrazuje transportní řetězec a logistické konstrukce futuristického vzhledu v temném sterilním prostředí. Světélkující stroje a vozidla sloužící člověku žijí svým životem až do posledního momentu, kdy se rozpadnou v kusy materiálu, z něhož byly stvořeny.  

Schody vedoucí odnikud nikam, úzké šachty, mosty, žebříky, z nichž ve snech padáme. Řetězec rozrastrovaných fotografií míst napodobuje proces snění a materializuje tím podvědomé procesy. Do nejniternější oblasti našeho bytí se vkrádají děsivě neznámé obrazy z archivu kolektivní paměti.

Fascinace: Exprmntl.cz - Mimo soutěžSpolečným jmenovatelem představených videí je motiv terapeutického či relaxačního cvičení, jehož cílem je uvolnění duševního i tělesného napětí. Ve všech těchto pracích je ovšem možné zároveň sledovat kritický osten, který je vybroušen frustracemi člověka v dnešním světě – ať už se týkají politiky, mezilidského soužití nebo pracovních tlaků. Přenesením vybraných videí z galerijního kontextu do prostředí kina dochází k proměně diváckého zážitku: Divák je se snímky konfrontován naléhavěji, i u něj dochází k budování napětí a uvolnění a potažmo vcítění do sledovaného.Pásmo vzniklo ve spolupráci se Společností Jindřicha Chalupeckého. Kurátorsky připravila Tereza Jindrová (Společnost Jindřicha Chalupeckého) jako součást výzkumu k připravované výstavě Healing, věnující se tématu zdraví v současném umění.Prezentovaná díla:Migra jóga / Migra YogaČeská republika, 2012, 10 min.Režie: Markéta MagidováPrvotní promluva / Primal SpeechSpojené státy americké, 2016, 12min.Režie: Liz Magic LaserNěkdy se cítí skoro šťastně / Sometimes They Almost Feel HappyČeská republika, 2015, 9 min.Režie: Barbora KleinhamplováSpolečně 2017 / Together 2017Spojené království, 2017, 10 min.Režie: Lucy Beech & Edward ThomassonDvě minuty / Two MinutesČeská republika, 2016, 6 min.Režie: Jakub Jansa

Fascinace: Exprmntl.cz - Mimo soutěžMálo známé Super 8mm filmy Stanislava Hory (1959) z 80. let představují u nás nepříliš frekventovanou polohu výtvarného filmu. Se zázemím v sochařství pojímá Hora film spíše jako výtvarný materiál – animuje jeho prostřednictvím vznik soch, kreslí přes něj, škrábe, atakuje povrch nebo jej využívá jako jedno z médií výtvarného happeningu. Je pro něj nástrojem rozšíření jeho výtvarné praxe do jiné formy, způsobem zachycení vizuálních procesů nebo svého druhu sochařským objektem. Filmy jsou uvedeny v obnovené premiéře v digitálně rekonstruované podobě.Kurátor programu a autor textů: Martin Blažíček (CAS FAMU)Digitální rekonstrukce filmů: Lukáš Janičík, Emiliya VereshchaginaMastering zvuku: Sara PinheirováFilmy Stanislava Hory byly zrekonstruovány v Centru audiovizuálních studií FAMU na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj AMU.Projekce:BabraeČeskoslovensko, 1980, 6 min.Černý hadice / Black HoseČeskoslovensko, 1982, 3 min.Dobře posazená figura / Well-Positioned ModelČeskoslovensko, 1987, 3 min.Oko / EyeČeskoslovensko, 1987, 1 min.Pavouk / SpiderČeskoslovensko, 1987, 4 min.Kameny / StonesČeskoslovensko, 1987, 4 min.Fragment II – West BerlinCzechoslovakia, 1989, 6 min.FILČeská republika, 2016, 5 min.

Civilizace na rozcestí: Vědeckotechnická revoluce a budoucnost socialismu v naučných filmech 60. let   Projekce předchází výstavě Sebeuvědomění vědy: Vědeckotechnická revoluce a limity emancipace, která proběhne od prosince 2018 v pražských galeriích Display a FUTURA. Výstava se zabývá působením interdisciplinárního výzkumného týmu, který měl v šedesátých letech dvacátého století pod vedením filozofa Radovana Richty předložit vizi „nového československého modelu socialismu”. Vzestup kybernetiky a automatizace měl pomoci vytvořit humánnější socialistickou společnost osvobozenou od manuální práce, stejně jako od mnoha dosavadních ideologických autorit a šablon. Výstava, kterou připravuje tým historiků, kurátorů a umělců, stopuje křehkou hranici, která odděluje emancipační potenciál vědy a technologie od jejich využití při ustavování a udržování technokratické moci nebo autoritářských režimů. Cílem je rekonstrukce interdisciplinárního dialogu 60. let, který v současnosti nabyl znovu na svém významu, zejména v souvislosti s tématy automatizace, společnost bez práce nebo klimatické změny.    Projekce je výstupem z projektu „Ztvárněte budoucnost! Koncept vědeckotechnické revoluce“ v rámci programu „Strategie AV21: Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“ (Akademie věd České republiky, 2018). Partnerem projektu je Národní filmový archiv.  

Krátký animovaný film představuje každodenní životní cyklus v rychlosti dvanácti okének za vteřinu. Autor pracuje s reálnými objekty, které běžně používáme, nebo bez povšimnutí přecházíme, a na základě jejich textur a vzorů, vzorků a symbolů, které na nich nachází, pak dosahuje výsledné vizuální kontinuity.

Experimentální filmová koláž využívající postupy dokumentárního, hraného a animovaného filmu. Prolínající se stopy mizejícího dětství a hanáckého folkloru autorka zaznamenává na 16mm filmový materiál, a konzervuje tak vybrané motivy, které pozvolna, avšak nenávratně opouštějí naši současnost.

Autorská esej inspirovaná románem Kurta Vonneguta Mechanické piano (1952). Pomocí strojového učení na úrovni hlubokého čtení zpracovává obrazové a zvukové záznamy, které jsou přetvořeny, přeskládány a poté procházejí algoritmem spoluvytvořeným umělou inteligencí, jenž sekvence rekonstruuje a uskupuje do časové posloupnosti.