Štěpec

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Téměř celé své dětství vyrůstali v ústavu. Nemají domov, nemají rodinu, netuší, kde budou bydlet a jak si budou vydělávat. Lukáš chce být slavný hip hoper, Simona plánuje jít na operaci změny pohlaví, Jarda by chtěl mít velkou rodinu. Dokumentární film sleduje časosběrnou metodou příběhy tří mladých lidí, kteří opustili „děcák” a staví se na vlastní nohy. 

Stále častěji se jako o ideálu mluví o životě s minimální ekologickou stopou. Jak by ale takový život mohl vypadat? A je v současnosti vůbec možné, aby s ním člověk v moderní civilizaci obstál? Mira Ahimsa se o to pokouší už devět let. Žije bez peněz i výdobytků moderní civilizace, nestříhá si vlasy, vousy ani nehty, dokonce ani nerozdělává oheň.

Příběh chudé kambodžské dívky Jarky, která do dvanácti let neuměla ani číst, ani psát a žila v ponižujících podmínkách. Musela tvrdě pracovat, starat se o mladší sourozence, měla hlad a často byla i fyzicky týraná. Do jejího příběhu ale vstoupila Češka Tamara, kterou ve snu navštívil mrtvý bratranec s prosbou postarat se o jeho v Kambodži narozenou a do té doby utajenou dcerku.

Ačkoli je to na hraně zákona, čím dál více dětí se u nás narodí náhradním maminkám sloužícím pouze jako jakýsi inkubátor pro genetický materiál jiných párů. Lze ale porodit dítě, odevzdat ho někomu cizímu a kráčet dál životem, jako by se nic nestalo? Co když se takové dítě „nepovede“ nebo si pár rodičovství rozmyslí?

Filmový portrét tří sourozenců a společnosti, kterou stejně jako Hayata, Osamu a Tomia mnohé spojuje i rozděluje. Prolínání často protichůdných vizí trojice bratrů s historií jejich rodiny a s postoji dalších protagonistů filmu je konkrétním svědectvím toho, jak politickou situaci ovlivňují osobní i společenské zkušenosti. Film tak nejen naznačuje, proč se nacházíme v dnešní politické konstelaci, ale je rovněž zprávou o stavu současného společenského mínění, jak ve vztahu k jejich autoritám, tak i k občanům.

Kdysi největší a nejlepší automobilka v bývalém Sovětském svazu, dnes finanční katastrofa. Ostřílený švédský manažer, který má znovu přinést zlaté časy. Setkávají se ve městě Toljatti, hluboko v srdci Ruska. Každý se svou představou o budoucnosti, ze které nechce ustoupit. Švéd v žigulíku je příběh o velkých plánech a ještě větší absurditě.

První díl dokumentárního cyklu s průvodcem Danem Bártou o ohrožených druzích zvířat z různých částí planety a jejich přátelích, českých přírodovědcích, kteří se mnohdy tisíce kilometrů od domova zabývají jejich záchranou. Úvodní část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na několika ostrovech Bornea ochraňuje mořské želvy. Přestože tady existují i jiné chovné stanice, její hluboké znalosti života želv umožňují pomáhat mnohem efektivněji, přesněji.

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

Snad každý zná záběry ze zásahu proti demonstrantům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Jan Slezák, Milan Danišovič a Jiří Laňka se podíleli na potlačování demonstrace dne 17. listopadu 1989, byť každý v jiné míře. Jan Slezák byl velitelem roty Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a v době zákroku čekal v pohotovosti jako záloha. Milan Danišovič celému zásahu velel. Jiří Laňka byl řadovým příslušníkem speciální jednotky ministerstva vnitra, tzv. červených baretů.

Režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec dlouhá léta mapuje tuzemskou výtvarnou scénu, což zúročil mimo jiné v knize fotografií Orbis Artis. Na jejím základě vznikl pro Českou televizi stejnojmenný dokumentární seriál osobních filmových setkání s českými výtvarníky, kterých bychom si měli vážit a jejich dílo znát.