Štěpec

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Dokumentární film o lidech, kteří „už nemusí dělat, že tady nejsou", vznikl jako dar České televize Jedličkovu ústavu ke stému výročí od jeho založení. Během necelé hodiny sledujeme a prožíváme všední, úsměvné, směšné, trapné i extraordinérní situace několika postav, které mají jedno společné: ústav, kterému všichni přezdívají „Jedle". Co to je za instituci? Jak se za sto let své existence proměnila? Co dala a vzala lidem, kteří jí prošli? Mikropříběhy vrcholí svatbou a porodem. Většina postav je na vozíku, to jim ale nebrání v rozletu.

Neokázalý intelektuál Ivan M. Havel je příslušníkem jedné z nejvýznamnějších českých rodin 20. století. Pět let ho režisér Roman Vávra sledoval v osobních chvílích, při práci i společenském setkávání s kulturní elitou země. Svého hrdinu znovu přivedl na místa, která hrála v havlovských osudech určující roli. Výsledkem je bezprostřední a živelný dokument představující zázemí, vzestupy a pády pozoruhodného rodu Havlů pohledem jeho výrazného pokračovatele Ivana.

Snímek o klientech s kombinovaným postižením, kteří studují praktickou školu v Jedličkově ústavu. Jde o střední speciální školu připravující žáky všeobecným studiem a praxemi na běžný život. Směřují tedy k přechodu ze školy do jiného prostředí, k čemuž jim pomáhá tranzitní program, který je hlavním tématem filmu.

Žďárského vázání, lyžařská technika, bivakovací vak zvaný žďárák, hora na Antarktidě, chata v Alpách, muzeum i jména ulic – to je výčet věcí a míst, která nesou jméno Matyáše Žďárského. Rodáka od Třebíče a zakladatele alpského lyžování. Díky němu propadly kouzlu zasněžených strání nejprve masy Vídeňanů a po nich i nadšenci z celého světa.

Pět let před tím, než na Měsíc poprvé vkročil Neil Armstrong, začala společnost Pan Am prodávat letenky na Měsíc. Vesmírná horečka v té době zachvátila celý svět, včetně Ronalda Reagana. Celkem na 100 tisíc zájemců se zapsalo do Klubu prvních letů na Měsíc. Jaké byly jejich motivace odletět a co doufali, že tam najdou? Spolu s protagonisty z různých částí světa (USA, Rakousko, Česká republika) se snímek zamýšlí nad očekáváními, která se s komerčními lety na Měsíc pojila. 

Zanechat stopu. Napsat své jméno. Být vidět. Rychle zmizet. Hledat únik. Procestovat celý svět, jít proti předsudkům, být žena, dělat graffiti, nenechat se u toho chytit. Autobiografický film o životní cestě Sany a o dalších writerkách z patnácti měst světa žijících nebezpečný život a riskujících vše pro svoji kontroverzní vášeň – graffiti.

Fanouškovství a fandění je staré jako lidstvo samo. Není snad na světě člověka, který by někomu nebo něčemu nefandil. Zvláštním fenoménem je pak fandění sportovní, o němž ale bohužel slýcháváme převážně ve spojitosti s násilím na stadionech či v ulicích měst. Má ale také svou poetičtější podobu, která běžnému konzumentovi zpráv zůstává nezřídka utajena. 

Ukrajinský filmový režisér a sceénárista ruského původu Oleg Sencov se jako občanský aktivista jasně postavil proti anexi Krymu. Ruská bezpečnostní služba ho následně zatkla a obvinila mimo jiné z přípravy teroristických útoků. Předložené důkazy a průběh procesu vyvolaly vlnu pochybností a řadu mezinárodních protestů. Současné Rusko a mrazivá sonda do fungování jeho právního systému.

Monografický dokument sumarizující historický a současný význam díla Bohuslava Fuchse v tuzemsku i v zahraničí. Dokument představí vznik zcela unikátní tradice brněnského funkcionalismu prostřednictvím životních osudů jeho předního představitele, mezi jehož nejznámější stavby v Brně patří Zemanova kavárna či hotel Avion.

Jejich rodiče přijeli do ČSSR v srpnu 1968 s okupačními vojsky. Dnes se „milovické děti“ ocitají na opačných stranách fronty v rusko-ukrajinském konfliktu. Tito „bratři“ předurčení k „přátelství na věčné časy“ po sobě dnes střílejí. Jak vnímají naši zemi a současné Rusko děti někdejších důstojníků z Milovic? 

Tři příběhy o nejmladší generaci tzv. „digitálních domorodců“, pro které je internet nekonečným zdrojem zábavy a komunikace, ale i nových rizik. Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti.