Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Viva video, video viva
Viva video, video viva
Viva video, video viva
Viva video, video viva

Viva video, video viva

režie: Adéla Komrzý
originální název: Viva video, video viva
země: Česká republika
rok: 2018
délka filmu: 85 min.

synopse

Působivost analogového videa dnes spočívá především ve svérázné estetice rozpixelovaného obrazu s rastrovými chybami. Pro české výtvarníky, kteří koncem 80. let začali prozkoumávat možnosti videoartu, však toto médium představovalo cestu ke svobodě. Skrze portrét svého dědečka Radka Pilaře, jednoho z průkopníků českého videoartu, zkoumá režisérka vlastní dědictví naléhavé tvůrčí fascinace. Proces rekonstrukce výstavy Den videa z roku 1989 coby hlavní dějová linie filmu pak toto okouzlení uvádí do kontrastu s životem v upadající totalitě, tak odlišném od dobrodružství těch, kteří se rozhodli emigrovat a za nimiž se autorka také vydává, aby objevila zapomenutá díla, poznala jejich tvůrce a navázala přerušené vztahy. 

„‚Ty počítače, které tady se mnou jsou, mi tiše říkají, že chtějí, abych jim rozuměl, abych s nimi žil. Protože my s nimi budeme žít. Ale jsou to buď ďáblové, anebo to budou bozi.‘ Radek Pilař.“ A. Komrzý

biografie

Adéla Komrzý (1992) studovala dějiny umění na Karlově univerzitě v Praze, později přešla na katedru dokumentární tvorby FAMU. V roce 2018 byla vybrána k účasti na Berlinale Talents a účastnila se stáže na Filmuniversitäet Babelsberg Konrad Wolf. Na jihlavském festivalu byly dosud uvedeny její filmy Co tě nezabije, to tě obrní (2014), Český žurnál: Výchova k válce a Fiat voluntas tua (2016), Absence reciprocity zranitelnosti, ztrát i rizik (2017).

více o filmu

režie: Adéla Komrzý
producent: Vít Komrzý
scénář: Adéla Komrzý
kamera: Kryštof Hlůže, Jakub Halousek
střih: Šimon Hájek
hudba: Jan Hammer
zvuk: Jakub Jurásek

další filmy v sekci

Umanutá
Intimní portrét režisérky, která zasvětila život filmu a byla ochotna obětovat kultu tvorby tři manželství i mateřství. Drahomíra Vihanová jako umanutá šamanka obrazů svěřuje své vyznání od počátečních zatracení režimem za Zabitou neděli (1969) po veřejnou popravu Zprávy o putování studentů Petra a Jakuba (2002). Existenciální esej osciluje v rozporech a paradoxech, mezi dokumentem a hraným filmem, mezi vzýváním, zapomněním a kočkami.

Umanutá

Miroslav Janek
Česká republika / 2012 / 57 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Králové Šumavy
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví. „Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly

Králové Šumavy

Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Dva nula
22 pohledů na ty, kteří se dívají, nabízí český fotbalový dokument Pavla Abraháma. Na zápase Sparty se Slavií tvůrci natáčeli 22 kamerami spontánní reakce různých návštěvníků, fanoušků, turistů, intelektuálů i zaměstnanců ochranky. Experiment s českým národním sportem ukazuje fotbal jako hru, kolem které fotbaloví diváci rozvíjejí svébytnou škálu různorodých her.  

Dva nula

Pavel Abrahám
Česká republika / 2012 / 108 min.
sekce: Česká radost
Tělo mého těla
Experimentální film Violy Ježkové odpovídá spíš kategorii videoartu. Zprostředkovává určitý mentální prostor bezčasí na jehož okrajích se nalézá mateřské tělo. Obrazy a zvuky prvních měsíců po narození autorčiných dětí konstituují jeho vlastní nepravděpodobnou řeč. Prostor mezi mateřskou láskou a laktační psychózou prostupuje intimita a křehkost kontrastující s tuhostí neměnného času zaramovaného bílou zimní krajinou. Film tak vypráví o něčem nesmírně základním.  

Tělo mého těla

Viola Ježková
Česká republika / 2012 / 24 min.
sekce: Česká radost
Skokan
Petr Václav charakterizuje svůj film Skokan jako dokument s rysy pohádky. Fikční příběh o romském recidivistovi, který se vypraví hledat kariérní příležitosti na filmový festival v Cannes, je totiž natočený s důrazem na autenticitu. Do hlavní role obsadil Václav skutečného trestance Julia Oračka, kterého filmaři dostali z vězení na podmínku krátce před začátkem natáčení. Film natáčeli jen s hrubým scénářem, který se piloval přímo na place. Scény z Cannes vznikaly přímo v bezprostřední atmosféře festivalu. K pohádce se vrací závěr příběhu připomínající vysvobození zakleté princezny.„Většinu scén jsme natáčeli stylem improvizace, která využívala míst, do kterých jsme se dostali, a světelné atmosféry, která se naskýtala. Především jsem se snažil zachytit prožívání hlavního hrdiny.“ P. Václav

Skokan

Petr Václav
Česká republika, Francie / 2017 / 93 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
noimage
FilmRUSKO začal ve chvíli, kdy režisérovi zavolal venkovský učitel Tříska, že našel deník svého dědy, který byl v Rusku před téměř sto lety v zajetí a pak bojoval jako legionář. Film sleduje jeho cestu Transsibiřskou magistrálou, na níž si muzikant a amatérský filmař užívá náhodných setkání. Cestuje jako průzkumník-kinook, tedy v převlečení za kosmonauta a s videokamerou umístěnou na helmě.

Epochální výlet pana Třísky do Ruska

Filip Remunda
Česká republika / 2010 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ztracený břeh
Film sleduje život skupiny rybářů a rekreantů, kteří v rámci komunitního snažení a přátelské spolupráce zvelebili břehy jinak opuštěných nádrží jihomoravského vodního díla Nové Mlýny, ať už pro účely rodinné dovolené, či poklidného lovení ryb. Kvůli byrokratickým machinacím jsou však nuceni své letní domovy zlikvidovat a navždy opustit místo plné nostalgie a vzpomínek. Nenápadná observační kamera otevírá obyčejné útrapy, nesnáze i radosti obyčejných lidí a s humorným nadhledem střídaným s melancholickou rozjímavostí líčí příběh o rozporu žité lidské zkušenosti a chladného státního aparátu.   „‚Je to škoda, jedna pěkná éra skončila…‘ Rybář Saša.“ J. Zykmund

Ztracený břeh

Jiří Zykmund
Česká republika / 2019 / 78 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)
Žánr dokumentárního portrétu pojala Kristýna Bartošová jako bitevní pole. Režisérka, jejíž rodina má kořeny v Bosně, totiž natáčela českého lékaře Rajka Dolečka, který se s velkým nasazením věnuje obhajobě srbského generála Ratka Mladiće obviněného z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. V bezprostředně působícím díle, natočeném ruční kamerou a způsobem, který nezastírá přítomnost tvůrců, režisérka zpočátku opatrně, avšak čím dál ostřeji konfrontuje Dolečka s jeho kontroverzními postoji. Zároveň se ale sama musí dokázat vyrovnat s neotřesitelností lékařova názoru.DETAIL„Chtěla jsem natočit portrét člověka, který popírá genocidu. Když jsem Dolečka poznala, myslela jsem, že bude snadné ho odsoudit. Není ale vždycky jednodušší odsoudit někoho, koho osobně neznáme?“

Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)

Kristýna Bartošová
Česká republika / 2015 / 72 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
noimage
FilmREVOLUCE je osobitou reflexí vnímání 17. listopadu 1989 českou veřejností. Filmová rekonstrukce tehdejších událostí vrcholí střetem demonstrantů a Veřejné bezpečnosti. Z někdejšího společenského vzepětí ale zůstal jen prázdný obraz. Pro komparzisty, kteří se natáčení účastní, je hra na revoluci vítanou atrakcí v době, kdy se svoboda stala dobrovolně nevyužívanou samozřejmostí.

The Making Of

Jan Foukal
Česká republika / 2011 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
The Sound is Innocent
V dokumentární eseji režisérka osobně provází dějinami elektronické a experimentální hudby od předválečných let po současnost. Dějištěm filmu je takřka mytický časoprostor, který slouží současně jako nahrávací studio i muzeum technologických artefaktů, umožňujících autorce hravé uchopení konceptu mluvících hlav. Zvukově a obrazově vrstevnatá výprava k počátkům snah o osvobození a konceptualizaci zvuku je současně rozpravou o podobách, možnostech a perspektivách akustického vztahování se ke světu, v níž se hlasy minulosti neustále překrývají se zvuky budoucnosti. „Hudební dokumenty obvykle staví pomník skladateli, kapele, subkultuře... Já jsem chtěla téma pojmout esejisticky a využít k tomu všechny dostupné prostředky, které film jako AV médium poskytuje." J. Ožvold

The Sound is Innocent

Johana Ožvold
Česká republika, Francie, Slovensko / 2019 / 68 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Návod k použití Jiřího Koláře
Dokumentární projekt, v němž se Roman Štětina vrací k tématu rozhlasu, vznikl ve spolupráci s rozhlasovým režisérem Miroslavem Buriánkem. Štětina se zde pokouší uchopit rozhlasovou režii jako svébytný, ale skrytý umělecký výkon. Dokumentuje průběh zpracování Kolářovy básnické sbírky Návod k upotřebení z konce 60. let, které Buriánek studuje se členy divadelní společnosti KLAS. Aniž by Štětina divákovi zpřístupnil finální nahrávku, nabízí mu jedinečnou příležitost sledovat tvůrčí proces, jímž vzniká rozhlasová adaptace. Do voice-overu navíc vstupují interpretační komentáře, které reagují na situaci ve studiu. „Mluvte, tvořte, sdělujte geometricky. Žádné patlavé příbrusy lyrična. Jen smutek a touha. A respektujte pravidlo pravého úhlu.“ (Miroslav Buriánek)

Návod k použití Jiřího Koláře

Roman Štětina, Miroslav Buriánek
Česká republika / 2016 / 130 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dobrý řidič Smetana
Experiment s angažovaným občanem, olomouckým „tykadlovým“ řidičem autobusu Romanem Smetanou, rozvinutý do podoby akčního dramatu o statečnosti a (švejkovské) vytrvalosti. Část televizního cyklu situačních dokumentů Český žurnál posloužila jako základ celovečerního filmu, zosobňujícího příkladnou vytrvalost v občanské neposlušnosti. Řidič Smetana jako úběžník vlastních postojů, soudních rozhodnutí a mediálního inženýrství postmoderní doby. Ivan Langer v poloze „obyčejného občana“ okradeného o patnáct minut času zvídavými filmaři zápasící s dialektickou lehkostí s jednoduchou otázkou: Můžete do kamery říct, že jste se nedopustil korupčního jednání?

Dobrý řidič Smetana

Filip Remunda, Vít Klusák
Česká republika / 2013 / 77 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt