24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Viva video, video viva
režie: Adéla Komrzý
originální název: Viva video, video viva
země: Česká republika
rok: 2018
délka filmu: 85 min.
synopse
Působivost analogového videa dnes spočívá především ve svérázné estetice rozpixelovaného obrazu s rastrovými chybami. Pro české výtvarníky, kteří koncem 80. let začali prozkoumávat možnosti videoartu, však toto médium představovalo cestu ke svobodě. Skrze portrét svého dědečka Radka Pilaře, jednoho z průkopníků českého videoartu, zkoumá režisérka vlastní dědictví naléhavé tvůrčí fascinace. Proces rekonstrukce výstavy Den videa z roku 1989 coby hlavní dějová linie filmu pak toto okouzlení uvádí do kontrastu s životem v upadající totalitě, tak odlišném od dobrodružství těch, kteří se rozhodli emigrovat a za nimiž se autorka také vydává, aby objevila zapomenutá díla, poznala jejich tvůrce a navázala přerušené vztahy.
„‚Ty počítače, které tady se mnou jsou, mi tiše říkají, že chtějí, abych jim rozuměl, abych s nimi žil. Protože my s nimi budeme žít. Ale jsou to buď ďáblové, anebo to budou bozi.‘ Radek Pilař.“ A. Komrzý
biografie
Adéla Komrzý (1992) studovala dějiny umění na Karlově univerzitě v Praze, později přešla na katedru dokumentární tvorby FAMU. V roce 2018 byla vybrána k účasti na Berlinale Talents a účastnila se stáže na Filmuniversitäet Babelsberg Konrad Wolf. Na jihlavském festivalu byly dosud uvedeny její filmy Co tě nezabije, to tě obrní (2014), Český žurnál: Výchova k válce a Fiat voluntas tua (2016), Absence reciprocity zranitelnosti, ztrát i rizik (2017).více o filmu
| režie: | Adéla Komrzý |
| producent: | Vít Komrzý |
| scénář: | Adéla Komrzý |
| kamera: | Kryštof Hlůže, Jakub Halousek |
| střih: | Šimon Hájek |
| hudba: | Jan Hammer |
| zvuk: | Jakub Jurásek |
další filmy v sekci
Film je reakcí na současnou vlnu posthumanistického uvažování způsobeného rozvojem technologií a umělé inteligence stejně jako klimatickou krizí. Lidský druh si začíná uvědomovat svou nedůležitost a pomíjivost a lidská identita se ocitá v krizi. Snímek FREM se pokouší tento pocit reflektovat a vytváří odlidštěný a odcizený pohled na krajinu a přírodu za hranicemi lidského vnímání skutečnosti. Kusé myšlenky a útržky dialogů, různorodá hudba přerušovaná ruchy a glitchy a zdánlivě zmatená, neukotvená kamera vytvářejí znepokojivou filozofickou úvahu nad limity antropocentrického myšlení.
„Natáčení tohoto filmu byla v každém ohledu extrémní zkušenost, a to nejen fyzická, protože jsme točili na Antarktidě. Musela jsem myslet nemyslitelné. Nechat za sebou vězení antropomorfismu. Přestat být člověkem.“ V. Čákanyová
FREM
Viera Čákanyová
Česká republika, Slovensko / 2019 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Sofistikovaný portrét trampingu skrze osobní optiku zároveň rekonstruuje i dekonstruuje mýtus českého snu o svobodě. Metaforická Amerika slouží jako prostor pro osobní projekce hlavních hrdinů i jako zástupný zmizelý ráj, jehož časová a prostorová neukotvenost tak trochu šejdrem odkazuje k neurčitému pocitu chybění. V líném pohybu mezi road movie, ryze romantickým filmem a observačním muzikálem se postupně ustalují otázky: Je to hra? Je to na vážno? Nejasná odpověď ale dokonale koresponduje s utopickým světem trampů, kam slova jako fikce a skutečnost vlastně vůbec nepatří. DETAIL:“Jó, jako, ale vy máte nějakou představu o Americe, co my nemáme…” “Ale vy tam máte country!” “Máme country, jo… Ale vaše country je jiný než naše country. Je to víc romantický, to ti řeknu…"
Amerika
Jan Foukal
Česká republika / 2015 / 70 min.
sekce: Česká radost
Dokumentaristka Petra Nesvačilová ohledává slavnou kauzu Berdychova gangu. V centru jejího zájmu stojí policistka Helena Kahnová, ovšem pouští se i do rozhovorů s dalšími zúčastněnými včetně obviněných a odsouzených. Vytváří tak mozaiku, která nevypovídá ani tak o kauze samé a jejím pozadí, ale spíše o lidech pohybujících se na hraně zákona, o jejich motivech a myšlení. Sama autorka se zaplétá do kontaktů s podsvětím a stává se jednou z aktérek filmu. Musí zvažovat, zda je bezpečné se s některými lidmi stýkat, a vede ji to k otázkám o podstatě zločinu nebo dobra a zla vůbec.„Myslela jsem, že natočím jen portrét o statečné policistce, ale nakonec jsem se ocitla v místech, kterých jsem se vždycky bála a znala je jen z filmu. V podsvětí. A teď koukám, že to podsvětí je kolem nás a někdy hodně blízko.“
Zákon Helena
Petra Nesvačilová
Česká republika / 2016 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Portrét Andreje Babiše, který je na jednu stranu kamerou Víta Klusáka přitahován, ale zároveň před ní uniká, se mění v paradoxní pokus zachytit prchavou osobnost bez ukotvení. Babišovský matrix se divákům mimoděk odhaluje právě v době komunálních voleb, kdy „politik proti svému přesvědčení“ vyráží s koblihami mezi voliče, aby je přesvědčil o svých dobrých úmyslech a vůli konat obecné blaho. Observační dokument nechává nazřít mechaniku Babišovy mocenské politiky prostřednictvím detailů podávaných rukou, letmo prohozených slov či vyskládaných produktů Kosteleckých uzenin.DETAIL:„Hlavní, co mě ve straně chybělo, byl program. Protože podle mého názoru nemůže program stát jenom na slově ‚prostě‘. A pak to, že jsem zjistil, že moji spolustraníci, že to je takový shluk arivistů, lidí bez politických ideálů…“
Český žurnál: Matrix AB
Vít Klusák
Česká republika / 2015 / 74 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jako vrcholný představitel Komunistické strany Československa býval Milouš Jakeš nejmocnějším mužem republiky. V současnosti je devadesátníkem, který stále vyvolává silné reakce ve společnosti. Režisér se vydává společně s Jakešem ve stopách jeho života. Od začátků v Baťových závodech až po konečné vyloučení ze strany. Snímek je proložený dobovými záběry potlačování demonstrací proti režimu a samotný bývalý tajemník je konfrontován s osobnostmi a dědici disentu. Dokumentární portrét ukazuje téměř asketického muže s pevným přesvědčením o správnosti minulého uspořádání státu, které vyhovovalo svou strohostí jeho povaze.„Sám jako kůl v plotě.“ P. Křemen
Milda
Pavel Křemen
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Telavivské centrální autobusové nádraží bývalo ještě nedávno největší na světě. Předimenzovaný prostor ale neslouží plně původnímu záměru – přivést sem zástupy lidí, kteří zmateni iluzivním designem interiéru podlehnou nákupní horečce. Z betonového monstra, které nepůjde ani snadno zbourat, se stala postupně schrána, zabydlovaná dočasně lidmi z okraje společnosti – uprchlíky, kriminálními živly, prostitutkami. Režisér snímku, stejně jako jeho hlavní hrdina, turistický průvodce Yonatan, se vyznávají v dokumentární ódě z fascinace jedním z divů světa zbytečnosti i mikrokosmem těch, kteří tu žijí.„Pro mě Central bus station není jenom divným místem, ale je také místem, kde si každý může najít kousek domova.“ T. Elšík
Central Bus Station
Tomáš Elšík
Česká republika / 2018 / 75 min.
sekce: Česká radost
Východoevropská premiéra
Žánr dokumentárního portrétu pojala Kristýna Bartošová jako bitevní pole. Režisérka, jejíž rodina má kořeny v Bosně, totiž natáčela českého lékaře Rajka Dolečka, který se s velkým nasazením věnuje obhajobě srbského generála Ratka Mladiće obviněného z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. V bezprostředně působícím díle, natočeném ruční kamerou a způsobem, který nezastírá přítomnost tvůrců, režisérka zpočátku opatrně, avšak čím dál ostřeji konfrontuje Dolečka s jeho kontroverzními postoji. Zároveň se ale sama musí dokázat vyrovnat s neotřesitelností lékařova názoru.DETAIL„Chtěla jsem natočit portrét člověka, který popírá genocidu. Když jsem Dolečka poznala, myslela jsem, že bude snadné ho odsoudit. Není ale vždycky jednodušší odsoudit někoho, koho osobně neznáme?“
Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)
Kristýna Bartošová
Česká republika / 2015 / 72 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Čtyřhodinový dokument, který je kompilátem stejnojmenného seriálu České televize, systematicky mapuje život ve vězení a jeho společenské souvislosti. Prostřednictvím lidských osudů, odehrávajících se na obou stranách mříží, zkoumá vězeňství jako něco, s čím jsme sice často mediálně konfrontováni, s čímž však většina z nás nemá žádnou osobní zkušenost. Na silných příbězích několika lidí v různých fázích výkonu trestu film představuje průřez současným systémem nápravné péče, ale také úvahy o vině, trestu, spravedlnosti a o tom, zda se člověk v soukolí represivního systému skutečně může napravit či změnit.„Uzamčený svět byl bezesporu nejdelší, nejnáročnější a nejvíce vyčerpávající projekt, do jakého jsem se kdy vrhnul. Nevím, kolik takových věcí může člověk v životě udělat, když přitom nešlape sebezáchovně na brzdu. Možná že jenom jednu...“ K. Žalud
Uzamčený svět
Karel Žalud
Česká republika / 2018 / 229 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
„Na světě je mnoho učení – karate, aikido, taiči, jóga. Ale žádné z nich neučí člověka očistě. Jedině kKalado.“ Tak praví hlavní hrdina snímku, performativní umělec Sai Kidžima. Kamera jej zachycuje, jak svými ozvláštňujícími pohyby prozkoumává hranice tělesných schopností, zatímco ve zvukové stopě zní jeho introspektivní komentář. Kalado slouží jako prostředek sebepoznání, zpochybnění zažitých představ o sobě samém a hledání identity dosud zastřené. Dokument vystihuje rituální povahu Kidžimových performancí, způsob, jakým nechává zakořeněná traumata rozplynout v očistném tvůrčím vzmachu. „Když jsem potkala Saie, zaujal mě především tím, že tančí a uklízí. Zajímalo mě, co je kalado. Když jsme dotočili, řekl: ‚Život je nepochopení. Nerozumět znamená chápat. To je kalado‘.“ T. Tara
Kalado
Tereza Tara
Česká republika / 2017 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Bezmála apokalyptický obraz oblasti doslova pohlcované těžebním průmyslem ukazuje dokument pozorující titulní severošvédské město, jehož část se propadá kvůli těžbě v nedalekém dole na železnou rudu. Vedení důlní společnosti se rozhodlo nezastavit výnosnou těžbu a obyvatele ohrožených čtvrtí přestěhovat. Režisérka z natáčení ve městě za polárním kruhem i přímo v důlním prostředí vytěžila uhrančivé filmové obrazy a na příkladu tří protagonistů, nyní žijících ve zvláštním mezičase, nápaditě otevírá témata přesidlování, tradice a vztahu k určitému místu.
„Dystopický příběh Kiruny je o vykořeněných lidech hledajících domov ve vykořeněném městě. Vypovídá přitom o odvrácené stránce celé vyspělé společnosti, ať už ve Švédsku, nebo v Čechách." G. Stocklassa
Kiruna – překrásný nový svět
Greta Stocklassa
Česká republika / 2019 / 87 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Dvacet jedna státníků odpovídá na otázku, jak vidí budoucnost České republiky. Anketní pásmo postavené na demokratickém principu rovnosti a svobody slova dává dotazovaným stejné podmínky a jejich odpovědi uvádí necenzurované a v plné délce. Syrový materiál však vypovídá více o přítomnosti než o budoucnosti, demaskuje veřejnou tvář poslanců a senátorů a ukazuje rétorické prostředky, které využívají k šíření politické moci. Svoboda je dvojsečná zbraň podle toho, v jakých rukou spočívá. To samé platí pro média coby nástroje propagandy i jejího podvracení.
„Film ukazuje lidi za mandáty a pokouší se o blízkost za podmínky, že přiblížit se musí oni. Do jaké míry je jiný půdorys veřejného setkání s politiky možný? Do jaké míry jsou možné jiné světy?“ T. Bernátková
Sóla pro poslance a senátory
Tereza Bernátková
Česká republika / 2018 / 34 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Filmová reportáž s prvky osobního deníku se zaměřuje na xenofobii v české společnosti a aktivizmus proti neonacistickým demonstracím, ale i na autorovu osobní zkušenost života v romské vyloučené lokalitě. Většinu scén natočil režisér sám vlastní kamerou a bezprostředně působící záběry prokládá voiceoverovými postřehy a komentáři. V několika málo scénách je přidaná nediegetická hudba, která má podpořit dramatický efekt. Svými přímočarými otázkami se snaží demaskovat rasistické argumenty nejen samotných účastníků protiromských pochodů, ale i mnoha běžných občanů. DETAIL:„Já bych tam hodila granát mezi ně.“ „Mezi koho?“ „Mezi cikány. Protože se rodijou jak myši.“ „Je potřeba je zabít?“ „Je. Víte, co měl zrobit Hitler? Židy nechat a cikány postřílet. Je jich moc.“
Češi proti Čechům
Tomáš Kratochvíl
Česká republika / 2015 / 88 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
