Nedej se: Klimatičtí vězni

Dokument o záchraně antilopy Derbyho. Její přežití se více než patnáct let snaží zajistit také tým lidí z České republiky. Proč snahy o ochranu exotické fauny často vycházejí od obyvatel Západu než ze strany lidí, kteří s ohroženými druhy sdílejí životní prostor?

Malíř, dřevorytec, sazeč, tiskař, spisovatel a básník Josef Váchal patřil mezi nejosobitější umělce 20. století. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, v němž pozoruhodné místo zaujímá monumentální autorská kniha, jakýsi novodobý kodex věnovaný Váchalově veliké lásce – Šumavě. Josef Váchal, bytostný tulák a poutník, vydal v knize Šumava: umírající a romantická trvalé svědectví o prastaré tváři Šumavy, o její neopakovatelné mizející kráse. 

Mirka a Kuba se seznámili na technoparty, narodila se jim dcera a rozhodli se vzít. Svatbou začíná sedm let štěstí, lásky i bolestivých pádů. Mladá dvojice čelí odvěkým výzvám, ale také lákadlům a záludnostem života v současném Česku. Přichází stěhování za město, druhé dítě, hypotéka, krize. Dokáže rodina společně překonat největší překážku? Pomocí časosběrné metody zachycuje Hana Třeštíková ve svém režijním debutu soukromá dramata strhujícím způsobem. Navazuje tak na dílo své matky Heleny, která tento formát proslavila.

Pro tvorbu Pavla Brázdy je typická dokonalá řemeslná zručnost, svébytná grotesknost i černý humor. Pro jeho současná díla je kromě zjednodušení forem a pestrých barev charakteristické i to, že vznikají ve velkém množství jako digitální tisky. Portrét výrazného solitéra české výtvarné scény zaměřený na přesahy jeho díla do pop-artu, který byl natočen jako pocta k Brázdovým devadesátinám.

Málokterá osobnost české kultury ovlivnila svým všestranným talentem během šedesáti let své tvůrčí dráhy tolik generací. Divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, sběratel – to vše byl a stále je Jiří Suchý, jehož životní příběh zachytila Olga Sommerová.

Šestidílný horolezecký cestopis sleduje nejlepšího sportovního lezce světa při překonávání rekordů. Adam Ondra si vybírá známé i neznámé lokality v zemích bývalé Jugoslávie, ale cestuje i do Rumunska, Řecka a Albánie. Seznamuje se s místními stěnami i horolezci, kteří mu pomáhají s vytipováním těch nejextrémnějších, dosud neprozkoumaných skalních cest.

Velká cesta kolem světa končí! Poslední výprava uzavírá cesty žlutých trabantů v čele s cestovatelem Danem Přibáněm napříč kontinenty ve velkém stylu. Žlutý cirkus jede z Indie až domů. Překonává Himálaje, láme výškové rekordy a prchá před policií. Přestože jde mnohokrát do tuhého, mezinárodní česko-slovensko-polská posádka bojuje se všemi nástrahami s černým humorem a sebeironií.

Přilepit se k betonu. Svištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva“. Držitel osmnácti světových rekordů se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů.

Architekta Josefa Pleskota lze charakterizovat jako jednoho z nejznámějších a nejrespektovanějších českých architektů současnosti. Jako muže, který od devadesátých let minulého století sbírá ocenění a jehož stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách.

Film konfrontuje osudy dvou čerstvě narozených dětí, o které se jejich rodiče nemohli nebo nechtěli postarat.  Zatímco jedno je po porodu umístěno do rodiny přechodné pěstounky, druhé putuje do kojeneckého ústavu. Dokument zkoumá systém přerozdělování nechtěných novorozenců a zároveň se nevyhýbá vznášení kontroverzních otázek.

Obrazová dokumentární féerie, vyvolávající dávno zmizelou krajinu pražské periferie kolem Botiče. Předlohou pro konfrontaci s její dnešní podobou se stal nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce, fotografie Josefa Sudka a obrazy Kamila Lhotáka.