Oeconomia

Jordánsko je druhou nejsušší zemí na světě a vesnice v rozlehlé poušti Wadi Rum jsou závislé na vodovodní síti, která se nachází přímo pod jejich nohama. Zatímco jejich obyvatelé se potýkají s nedostatkem vody a očekávají slibovanou podporu od království, povolení k hlubinným vrtům mají pouze velké zemědělské podniky a přímořské město Aqaba, s nímž má jordánský král velkolepé plány. Ekografický dokument prostřednictvím rozhovorů i poetických záběrů na vyprahlou krajinu zachycuje složitý stav v zemi, jež spěje k vyčerpání cenného vodního zdroje, i konflikt mezi vládou a místní komunitou, jež se obává o budoucnost.   http://livingwaterfilm.com/

Dokumentární portrét věnovaný životu a dílu rakouského spisovatele Petera Handkeho (1942). Prostřednictvím rozhovorů, citací a archivních materiálů nahlíží Corinna Belzová do života a myšlení slavného umělce. Vytváří empatický a inspirativní film o vnímání reality a její přeměně v umělecké dílo a podněcuje otázku po tom, jak by měl člověk žít.

Film je výsledkem schůzek tanečnice a kameramana, kteří po pět dní, každé ráno a podvečer, zaznamenávali své improvizované interakce. Rytmus série experimentálních testů natočených na 16mm film udává nejenom pohyb tanečnice, ale i dynamický pohyb kamery, střih či hra se zrcadlovými odrazy tanečního sálu.

Dokument zaznamenává okamžik, kdy kolegyně Trishy Brownové (1936), choreografky, jež změnila podobu postmoderního tance, předávají své znalosti nové generaci tanečnic. Film odhaluje magický svět inovativního a okouzlujícího pohybu, který vyžaduje velkou dávku imaginace, koncentrace a procítění v sebemenší části těla.

Tento film má limit zhlédnutí 500. Na přelomu let 2017 a 2018 zahájili Greenpeace kampaň za vytvoření přírodní rezervace z 1,8 milionu čtverečních kilometrů Weddellova moře u pobřeží Antarktidy. Jedná se o jednu z nejchladnějších vodních ploch na Zemi, která zároveň patří i mezi nejzachovalejší biotopy vůbec. Právě sem se vydáváme spolu s Javierem a Carlosem Bardemovými, dvěma ambasadory iniciativy, abychom sledovali aktivity ekologů a vědců při snaze o záchranu unikátního přírodního bohatství a zároveň i nahlédli do živého dění aktivistické ekologické politiky v informační a postfaktické době, která musí využívat nové nástroje k dosažení masového povědomí a podpory.    

Thomas Piketty na více než šesti set stranách svého bestselleru Kapitál v 21. století zkoumá, proč jednostranná akumulace kapitálu vede k čím dál větším třídním nerovnostem a proměně demokracie v oligarchii. Režisér Justin Pemberton knihu bohatou na grafy, čísla a složité ekonomické pojmy proměnil ve svižnou audiovizuální přednášku, která za přispění předních ekonomických expertů vysvětluje historii komplikovaného vztahu mezi mocí a prosperitou. Vtahující kaleidoskopická koláž vtipně obnažuje slabiny kapitalismu a upozorňuje, co všechno můžeme ztratit, pokud se nám stávající vývoj nepodaří zvrátit.      „Když jsme film natáčeli, vnímal jsem kapitál jako divoké zvíře, které může napáchat velké škody, když jej necháte, aby následovalo své instinkty. Pokud jej ovšem dokážete zkrotit, může stejně tak posloužit dobrému účelu.“ J. Pemberton  

„Pocházím z temného místa, z Titovy Jugoslávie,“ uvádí Marina Abramović v úvodu filmu zachycujícího její dojemný návrat. Cesta do rodného Bělehradu, který srbská performerka po mnoha letech přijala za svůj domov, vede přes města, v nichž je prezentována její putovní výstava The Cleaner. Umělkyně vzpomíná na svůj komplikovaný vztah k vlasti, rodičům i vlastnímu tělu a rekapituluje, jak překračovala hranice mezi státy i mezi tvůrcem a publikem. Její tvorba neožívá jen na archivních záběrech, ale také ve vystoupeních mladých performerů, kteří jako její děti dál rozvíjejí „matčin“ odkaz.Diskuze s režisérem ke zhlédnutí ZDEZáznam z Q&A:

Klitoris, jehož hlavní úlohou je ženská rozkoš, byl moderní medicínou až do nedávné doby ignorován. Zatímco tělo ženy bylo odjakživa považováno za erotický symbol, ženská sexuální touha byla vždy upozaďována, či přímo tabuizována. Bioložka Stacey Dutton, queer aktivistka Coriama, designérka Ti Chang či umělkyně Sophia Wallace poukazují na to, jak kulturní, politické a náboženské normy řízené patriarchální společností přiměly ženy vlastní touhu potlačovat. Každá z nich se po svém snaží demytizovat ustálené vnímání ženské sexuality a ukončit tak falickou dominanci. Protože bez rovnosti rozkoše nemůže existovat rovnoprávná společnost.     „Film Dilema touhy spojuje vědomí klitorální skutečnosti – PRAVDU – s posílením postavení žen, k němuž nepatří jen sexuální uspokojení.“ M. FinitzoZáznam Q&A s režisérkou Mariou Finitzo:

Experimentální metrický film vrství pohledy na český automobilový, chemický a těžký průmysl od roku 2009 do současnosti a konceptuálně je propojuje s estetickými proměnami obrazu. Hospodářská krize a fáze oživení se projevují různou ostrostí, barevností, sytostí, kontrastem, či intenzitou jasu.

Jedním z občanů Sovětského svazu, kteří věřili, že je na Západě čeká lepší budoucnost, byl litevský námořník Simas Kudirka. Ten se v listopadu 1970 rozhodl využít setkání sovětské rybářské lodi s hlídkovým člunem americké pobřežní stráže a jedním skokem nad ledovou vodou překonal třímetrovou vzdálenost mezi oběma loděmi. Jeho smělý pokus o získání politického azylu se stal impulzem ke společenskému pozdvižení i důležitému politickému dialogu mezi oběma velmocemi. Dramatická rekonstrukce kuriózního incidentu zároveň ukazuje, jak radikálně se od studené války proměnil postoj americké vlády k uprchlíkům.Q&A s režisérkou Giedrė Žickytė:

Osmého listopadu 2018 stačila jedna jiskra, aby na západním svahu pohoří Sierra Nevada vypukl jeden z nejničivějších požárů kalifornské historie. Ohnivé peklo po sobě zanechalo 85 obětí a více než 60 tisíc hektarů spálené země. Popelem lehlo také město Paradise. Přeživší obyvatelé se v emotivním dokumentu oscarového režiséra Rona Howarda vracejí na místo zkázy, aby společně překonali trauma ze ztráty domova a čelili nejisté budoucnosti. Společně s nimi během jednoho roku zakoušíme beznaděj tváří v tvář nezkrotnému živlu i naději, sílící společně s odhodláním začít nanovo a obnovit ztracený ráj.      „Víte, vlastně nikdy jsem takovou naprostou spoušť nezažil. Už ta sama o sobě byla pro nervový systém šok. A pak začít rozhovory s lidmi, kteří, jak víte, ztratili půdu pod nohama, vidět, co jim zbylo… Stal se z toho náš příběh. Také o tom chtěli mluvit. Chtěli se o ty záběry podělit. Chtěli, aby lidé pochopili, že až uvidíme, jak dělají pozoruhodná rozhodnutí a podnikají kroky k tomu, aby se vlastně pokusili znovu vybudovat svůj život a tuhle komunitu, neměli bychom zapomínat na jejich hrůznou zkušenost z nedávné minulosti.“ R. Howard


Od června do listopadu 2019 natáčel uznávaný čínský režisér Zhou Bing protesty obyvatel Hongkongu proti extradičnímu zákonu a svůj film pojal jako monumentální pohled na historicky přelomový okamžik dosud „svobodného“ Hongkongu. Díky použití různých dokumentárních materiálů z protestů a četných záběrů z dronů se mu podařilo vytvořit profesionálně kvalitní a střihově dobře zkomponovanou mozaiku názorů sedmi různých lidí, které navzdory tomu, že jejich subjektivní pravdy mohou rozmělňovat podstatu boje proti diktatuře z ČLR, ukazují význam tohoto urputného a pro demokraty (dočasně) vítězného boje. "Během tří měsíců jsme točili sedm lidí z Hongkongu. K protagonistům patřili protestující v první linii, záchranář, taxikář, majitel místní čajovny, policista, okresní zastupitel a mladá dívka, která se účastnila voleb. Žijí ve stejném městě, ale mají různý životní styl a různé hodnoty. Jejich příběh jsem se snažil zachytit klidně a z objektivního úhlu pohledu, přímo filmově." Z. Bing