Terezínští hrobaři

Rádi cestují a rádi fotí. Jak ale pracovat s fotoaparátem profesionálně, aby snímky z cest skutečně stály za to? Jan Šmíd, který nás Budapeští provází, požádal o rady kamaráda, fotoreportéra Jana Šibíka. V maďarském hlavním městě prozkoumají secesní kavárny, ale také módní bary a noční kluby, které vyrůstají na nádvořích starých opuštěných městských domů.

Ukrajinský filmový režisér a sceénárista ruského původu Oleg Sencov se jako občanský aktivista jasně postavil proti anexi Krymu. Ruská bezpečnostní služba ho následně zatkla a obvinila mimo jiné z přípravy teroristických útoků. Předložené důkazy a průběh procesu vyvolaly vlnu pochybností a řadu mezinárodních protestů. Současné Rusko a mrazivá sonda do fungování jeho právního systému.

Všichni známe tituly Až přijde kocour, Démanty noci, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci nebo Adéla ještě nevečeřela. Málokdo však ví, že na jejich úspěchu má klíčový podíl kameraman Jaroslav Kučera. Filmový portrét jednoho z nejnadanějších filmařů 20. století, který měl podstatný podíl na vzniku a formování československé nové vlny, která přispěla k obrodě světové kinematografie a proslulosti československého filmu v zahraničí.

Je možné žít po boku člověka, který věří něčemu jinému než vy? A jaká úskalí a obohacení takové soužití přináší? Nový dokumentární seriál o lidech, kteří dokazují, že jinakost nemusí jen rozdělovat. Diváci jihlavského festivalu budou mít možnost zhlédnout třetí epizodu tohoto cyklu

V roce 1978 byla Ieva Lesinska obyčejnou vysokoškolskou studentkou, která žila se svou matkou v tehdy ještě sovětském Lotyšsku. Její otec pracoval oficiálně jako překladatel v OSN v New Yorku, byl však zároveň zaměstnancem KGB. Když Ieva získala povolení otce v USA navštívit, sdělil jí, že se chystá společně se svou druhou ženou „přeběhnout“. Ieva se rozhodla s otcem zůstat. Nová rodina se oficiálně stala východoněmeckými emigranty s novými identitami: Petr a Linda Dornovi s dcerou Evelyn. Dnes se Ieva pokouší v celovečerním dokumentu rozkrýt neuvěřitelný život a podivnou smrt svého otce, agenta KGB, který přeběhl k CIA.

S polskými sousedy toho máme společného víc, než se může zdát. Blízká historie, podobné osudy statečných a Karel Kryl. Paralelní životopis písničkáře Karla Kryla a režisérky Krystyny Krauze, která se narodila v polském městečku Oliva. Krylova píseň „Varhany v Olivě“ se o pár let později stane neoficiální hymnou polské Solidarity.

Cesta Petra Zusky za vrcholným tancem a choreografií vedla od Pražského komorního baletu přes Balet Národního divadla, Mnichovský balet, Les Grands Ballets Canadiens až na místo šéfa Baletu Národního divadla, kde působil patnáct let až do roku 2017. Dokument ukazuje průřez jeho prací během posledního roku v čele Baletu Národního divadla.

Skutečný příběh o nepravděpodobné lásce ženy středních let ze středostavovské rodiny a sňatkového podvodníka. Do jejich vztahu z nejméně pravděpodobného směru vstoupí nebezpečí smrti a současně naděje v podobě narození dítěte. Začít znovu je vnímavým psychologickým portrétem ženy, jejího partnera a dalších nejbližších, a zároveň strhujícím svědectvím boje o život a jeho smysl.

Po úspěšném, na MFDF Ji.hlava oceněném, dokumentárním seriálu Uzamčený svět se režisér Karel Žalud ještě jednou vrací do prostředí vězení. Nyní v něm sleduje příběh Dana Laufa, mladého dozorce působícího v malé věznici v Teplicích, který odjíždí od své těhotné ženy na 30 dní na výpomoc do velké věznice ve Stráži pod Ralskem. Na jeho osobním příběhu se ukazuje nejen vězeňské prostředí a specifické nároky Laufova povolání, ale také problémy současného českého vězeňství.

Charitativní projekt Kola pro Afriku funguje v České republice od roku 2012. Jeho posláním je umožnit africkým dětem cestu ke vzdělání. Je založen na principech dárcovství, dobrovolnictví, spolupráce a vlastní iniciativy lidí. Zajímavým paradoxem je, že se na něm podílejí také lidé z okraje společnosti (vězni, bezdomovci), kteří tak dostávají „druhou šanci“, a projekt samotný tím získává, kromě humanitárního rozměru, také rozměr ekologický v podobě tzv. ekologie duše. To vše odkrývá dokument na pozadí cesty konkrétního kola darovaného českou holčičkou její gambijské vrstevnici. 

Film se zabývá jednou z doposud opomíjených kapitol našich novodobých dějin. Takzvaná „ozbrojená pěst dělnické třídy“ vznikla na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a pod vedením Ústřední rady odborů působila již od května roku 1945. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 na základě rozkazů KSČ postupně Lidové milice zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou. Jejich nasazení při protirežimních shromážděních v roce 1969 si vyžádalo oběti na lidských životech. Brutálně si počínaly také při pražských demonstracích v letech 1988 a 1989.

Druhá republika měla relativně krátký život. Těch několik měsíců ale bylo jedním z nejdramatičtějších a nejzásadnějších období naší historie vůbec. V Mnichově se v roce 1938 zhroutily všechny ideály a hodnoty, na kterých stálo Československo. Česká společnost přestala věřit v demokracii, začala obdivovat autoritářské fašistické vlády, z obsazeného pohraničí do vnitrozemí prchaly statisíce uprchlíků, které ale nikdo nechtěl přijímat, začala se uplatňovat tisková cenzura, v Češích se probudil agresivní antisemitismus. A k tomu tlak nacistického Německa, Polska, Maďarska a separatistické snahy Slovenska.