Žižka nikdy z boje neutíkal a neutíkal ani nejznámější šumavský cukrář Karel Sedlecký, dědic rodinné tradice, který přežil nucené narukování v Třetí říši, kolektivizaci i vězení v šedesátých letech. Příběh cukrářského mistra, díky němuž výroba v Sušicích přerostla národní význam, ukazuje, jak komunistický režim pronásledoval své vlastní talenty.

(Trans)formace. Z dítěte, z ženy na muže. Stojíš na hranici, máš pochyby, kdo by je neměl. A ve světě ti chybí způsob, jakým by ses s tím vyrovnal, když jsi queer. Pokusíš se ho najít a zjistíš, že už jsi možná dávno dospěl. Poprvé se na svoje dětství díváš seshora, jednou nohou pořád v něm. Tento film vznikl v rámci workshopu My Street Films 2025 pod lektorským vedením Mariky Pecháčkové.Tento film bude uvedený v online edici MFDF Ji.hlava.

Pokrok nás žene vpřed. Ale kam to vlastně je? Trojice sehrála zásadní roli při stvoření světa, formuje dialektiku vývoje a ozývá se i v našem váhání – ano, ne, nevím. Tři postavy, nesoucí tuto trojici postojů, chodí světem a hledá směr.

Čtvrtého dubna 2025, třicet osm minut před polednem, zbavil korejský ústavní soud prezidenta Yoon Suk Yeola úřadu. Černobílé záběry rozřezané do svislých vzorců a rotujících terčů zachycují okamžik vyhlášení rozsudku a vibrující atmosféru ulic hlavního města Soul. Obraz roztažený v čase do geometrických struktur doprovází noisová stopa kolektivního afektu.

Získání oficiálních dokumentů představuje pro migranty a migrantky vytoužený symbol svobody a bezpečí. Jak se ale zorientovat v administrativním labyrintu, kde i špatně oříznutá fotografie může znamenat zamítnutí žádosti? V kulisách Athén snímek zkoumá vztah mezi identitou, rasou a evropskou byrokracií. „Uvažuji jako ty. Přemýšlím jako ty.“

Materialaktion č. 15 vídeňského akcionisty Otto Muehla se v Krenově svižné střihové kompozici proměňuje v groteskní obraz vánočních orgií soustředěných kolem slavnostního stolu. Hlavní chod tvoří povadlé genitálie s vejcem natvrdo a řiť zalitá bešamelem. Kritický pohled na vánoční přejídání se potkává s důrazem na vylučování jako přirozenou součást biologického řetězce konzumace potravy. Rytmické střídání šokujících kompozic vánoční tabule, ač bez doprovodného zvuku, jako by samo vyzývalo k pobrukování koledy.„Stejně jako většina jeho filmů je i tento extrémně úsporný, trvá pouhé tři minuty, což je asi maximum, které je divák schopen akceptovat. (Není divu, že Kren měl velké potíže najít laboratoře, které by takový materiál vyvolaly.)“ — Gary Morris, „‚Sorry! It Had to Be Done!‘ Radical Actioner Kurt Kren“, Bright Lights Film Journal, 1999Zdroj citace: https://brightlightsfilm.com/sorry-done-radical-actioner-kurt-kren/

Zatímco se na Kubu řítí mohutný hurikán a společnost kolem nich se hroutí, kovboj a jeho klisna truchlí nad ztrátou jejího mrtvě narozeného hříběte. Zatímco se stádo rozprchává do divokého křoví a obloha se ztemňuje zuřivostí, oni se drží křehkého rytmu péče a rutiny. Ve spánku se bouře a smutek slévají dohromady, kde násilí přírody odráží rozpadající se svět a tlačí je k nejisté, roztříštěné budoucnosti.

Když vaření přestane být jen o receptech a stane se dramatem. Jak se zrodil fenomén cooking show? Proč nás baví sledovat kuchařské souboje a emoce za plotnou? Přednáška Matěje Šámala poodhalí vývoj, dramaturgii i zákulisí natáčení formátů typu Hell’s Kitchen Česko.

„O této zemi jsme věděli jen to, že je uprostřed Evropy a že nemá ráda muslimy,“ vzpomíná Amira na první kontakt s Českou republikou. V roce 2015 se po útěku z válkou zmítané Sýrie právě tato země stala pro ni a jejích šest dětí novým domovem. Časosběrný dokument po dobu 10 let sleduje, jak se rodina Alhariri navzdory odlišné víře, kultuře a tradicím integruje v českém prostředí. Zatímco Amira se stává kulturní kotvou rodiny, její manžel Abdul tvrdě pracuje v malém kebabovém podniku. Nejstarší syn Kenan je poznamenaný válečnými prožitky a těžko si hledá nové hodnoty. Jeho mladší bratr Montaser má ve svých zděděných hodnotách naopak jasno. Syn Adnan a dcera Zaina od první třídy perfektně zapadají mezi české spolužáky, nejmladší děti Hamud a Kamar mají na svou cestu ještě čas. Amira ví, co život v Evropě nabízí, ale nepřestává věřit v návrat do rodné vlasti. „Co znamená pro Mohameda Mekka, to je pro Čecha tahle hora Říp.“ — citace z filmu

Amnion – plodový obal chránící zárodek života – se ve filmu stává metaforou intimního prostoru, v němž lze sdílet bolest a hledat cestu k uzdravení. Citlivý portrét tří žen, jejichž život poznamenala stejná zkušenost náhlého odloučení, je od počátku nesen meditativní zvukovou stopou, která formuje prostředí, v němž se osobní zkušenost stává vyslovitelnou. Rituální gesta – kroje, společné vaření, objetí – vytvářejí ochranný obal, jenž dovoluje bolest nejen vyjádřit a sdílet, ale i proměnit.„Skutečné uzdravování jednoduše znamená otevřít se pravdě svého života.“ — doprovodný materiál k filmu

Když se režisérka a etnoložka Hana Nováková setkala s losem, změnilo jí to život. A nebyla první. Prastarým totemovým zvířetem, jedním z největších savců severní polokoule, jsou již po staletí fascinováni lidé napříč kontinenty a kulturami. Zatímco dříve si jej chtěli podmanit, dnes mu spíš naslouchají. Režisérčina filmová odysea je výsledkem několikaletého pátrání po losím tajemství. Vede z českých lesů přes ruskou domestikační stanici až na území původních obyvatel Kanady. Koláž příběhů, vyprávěných z osobní, spirituální i vědecké perspektivy, ukazuje losa jako průvodce mezi světy, symbol rovnováhy a obnovy a možnou odpověď na otázku, jak můžeme uzdravit náš vztah k přírodě.„Natáčení živočichů napříč planetou je věc neobyčejně výpravná – a to tím spíš, jde-li člověku o ‚procesový film‘, tedy o rozehrané pozorování dějů, u nichž často tak úplně nevíme, jak skončí, byť je jisté, že jejich rozbuškou bylo právě natáčení.“ — Hana NovákováZdroj citátu: Dok.revue

André Ricciardi je idiot, protože nešel na naplánovanou kolonoskopii. Kdyby to udělal, neumíral by teď na rakovinu tlustého střeva. Svou chybu ale bere s nadhledem. Stejně jako všechno ostatní. Ani dokument, v němž se s předčasným koncem vyrovnává, není srdceryvnou oslavou křehkosti života, ale divokou přehlídkou neuctivých vtipů, absurdních anekdot a nápadité stop-motion animace. Excentrický reklamní agent přistupuje ke smrti se zvědavostí dítěte a odvahou dospělého. André je totiž možná idiot, ale taky každým svým činem zpřítomňuje myšlenku, že neexistuje jediný správný způsob, jak čelit zlomovým životním událostem. „Tento film je pro každého, kdo má konečník.“ — Tony Benna