Fascinace

Bassimu Al-Shakerovi bylo devatenáct, když do jeho kadeřnického salónu v roce 2007 zavítala skupina příslušníků Mahdího milic. Chtěli nový sestřih. Když ovšem spatřili rozpracovaný obraz Venuše, akt je natolik pohoršil, že mladíka zmlátili, násilím ostříhali a vytáhli na ulici. Film šokující incident rekonstruuje formou osobního svědectví a vlastnoručních kreseb.„Ten strach ve mně stále žije, i když s vámi sdílím tento film.“

Krátký autobiografický dokument spojuje telefonní monology, záběry z kamery na palubní desce auta a fotodokumentaci ze sociálních sítí do niterného a unikátního vhledu do života začínající umělkyně v Bagdádu, který se nevyhnutelně protíná s politickým neklidem. Munaf mapuje svoji cestu od snahy vytvářet současné umění v limitujícím prostředí, přes vpád ISIS do země a emigraci do Turecka až po napadení Ukrajiny, kam emigrovali její rodiče.„My umělci vždy dostáváme výhružky smrtí, výhružky násilí. Vadíme jim, nenávidí nás a vidí nás jako jednoduchý cíl. To je téma, o kterém lidé nemluví, protože je to každodenní záležitost. Někoho zabijí a druhý den musíte jít do práce, jako by se nic nestalo.“ — Sarah Munaf---Zdroj citátu: Journey Inside the City 2:35-3:03

Na začátku občanské války v roce 1936 byla část španělského území nějaký čas pod nadvládou anarchistů*ek. Pozapomenutá historická událost se nám připomíná pomocí 3D animací skenů pobořených vesnic a rozpohybovaných fotografií podporovatelů*ek anarchismu, jimž „vdechl život“ software Deep Nostalgia.„Anarchie směřuje k nezřízenému řádu a vzájemné pomoci. Anarchismus klade důraz na soucit, laskavost, rozum a rovnost. Paleta příznivců anarchie se rozpíná od Mahátma Gándhího po Bertranda Russella či od Helen Kellerové po Franze Kafku.“

Šestiúhelník jako dokonalý tvar objevující se v přírodě i architektuře a zároveň metafora historických procesů a koloniálního útlaku. Tato filmová esej zkoumá šestiúhelník z mnoha hledisek a pomocí archivních záznamů i původních záběrů vytváří provokativní paralely mezi zdánlivě nesouvisejícími fenomény.„Narodit se ve znamení šestiúhelníku / to není to nejlepší, co v těchto dnech děláme.“

Nevšední konceptuální dokument v sobě spojuje fascinaci houbami i moderními audiovizuálními technologiemi. S pomocí metody fotogrametrie ze stovek obrazů seskládané 3D modely dokumentují zrání čtyř podomácku pěstovaných druhů hub, jejich neuvěřitelně rychlý růst, ale také až sošné a výtvarné kvality.„Kromě bezprostřední zkušenosti s lidmi, místy a věcmi kolem nás se často uchylujeme k různým formám masmédií, jež nám mají napomáhat prodchnout naše místo v širším světě významem.“---Zdroj citátu: https://culturedays.ca/en/events/db229d38-e4ec-4d3b-beb6-f3f60c63f3d8

Performance Boram Soh je inspirována povídkou Modří tygři od Jorge Luise Borgese. Stejně jako argentinský spisovatel zkoumá vztah mezi kořistí a lovcem, zvířetem a člověkem. Dobovou loveckou praxi stopuje v deseti zastaveních napříč dějinami imperialismu, aby ji s pomocí vlastního těla vždy proměnila ve výmluvný geometrický obrazec. „Výzkum Soh klade vedle sebe zdánlivě neslučitelné: mechaniku hmoty a abstraktní koncepty světla a tmy, života a smrti, oběti a obnovy. Interpretuje jednotlivé výklady a znakové systémy a překládá je do jazyka hieroglyfů.” (Amanda Sarroff)---Zdroj citátu: https://en.sohboram.com/the-geometry-of-the-hunter

Experimentální snímek představuje kaleidoskopickou a psychedelickou kompozici digitálně upravených obrazů tematizujících především přírodu, lidské tělo a stroje. Silberstein se inspiruje videohrami a teorií kybernetiky, výsledkem čehož je futuristická meditace. Sci-fi atmosféru doplňuje elektronická hudba Łukazse Szałankiewicze.„V Silbersteinových dílech je obrazová chyba nebo závada vždy reprezentativní, je to jakási fantasmagorická přítomnost, evokující duchovní, politické, intimní, lidské: je to činnost lidstva v jeho nejkritičtější podobě, zapojená do války, konfliktu, aktů odporu, ale také do intimního, něžného vztahu k přírodě.“ (José Sarmiento-Hinojosa)---Zdroj citátu:Found Footage Magazine no. 6, březen 2020

Meditativní snímek funguje jako vizuální vyrovnávání se s prožitým traumatem a historií násilí. Skrze jednoduchý narativ se přesouváme ze šťastného dětství plného her v přírodě k paralyzujícímu prožitku strachu v dospělosti. Kombinace 16mm filmu s digitálními záběry přitom vyvolává vnitřní nesoulad.„Klíčovou otázkou v její práci je, jak se vizuálně vypořádat s násilím takovým způsobem, aby hojilo koloniální rány, místo aby je reprezentovalo.“---Zdroj citátu:https://anabravoperez.com/About

Poslední z příspěvků do pětidílného cyklu Krávy je pozoruhodnou ukázkou umění fotovideografie. Fotografie, které se po pixelech v čase proměňují jedna v druhou, před nás kladou zneklidňující otázky po našem vztahu ke zvířatům: Jsou jen objektem konzumace?, hmotou, s níž se odcizeně nakládá?, nebo…? „Jsme opravdu tak zoufale masožraví, nebo je veganství možnou budoucností lidstva? Budeme někdy natolik soucitní, abychom se vzdali našeho zvířecího smyslu a uspokojili náš apetit bez zabíjení?“---Zdroj citátu:http://franetjim.free.fr/vaches.html

Experimentální snímek v sobě spojuje to nejlepší z tradice strukturálního filmu a městských symfonií. Rušná křižovatka je přímo nepřeberným zdrojem záběrů skládaných do rytmického celku s vlastní strukturou i významem. Oslava kinematografie na svém nejvlastnějším území zachycených obrazů a zvuků!„Často používám výjevy z přírody a v mých filmech jde ve své podstatě spíše o formu, strukturu, čas a vzorce než o obsah a přímý smysl.“ (Richard Tuohy)---Zdroj citátu: http://www.nanolab.com.au/artist%20statement.htm

Videoesej je manifestem přeživších. Dává zaznít hlasům těch, kteří jsou často osamocení, spojuje je a oslavuje. Autor*ka snímku je přesvědčen*a, že právě jejich zkušenosti a schopnosti dokáží lidstvo dovést k utopické společnosti. Trnitá cesta, jejíž součástí jsou bolestné procesy jako vyrovnání se s traumatem, hojení a sebepřijetí, připraví půdu světu, v němž bude panovat empatie, sebereflexe a queer láska.„Tohle je manifest. Pro všechny zbloudilé a pošahané duše, přeživší traumat, pestrobarevné osobnosti a lidi, co se nebojí milovat svět. Je to hold naší kreativitě, našemu důvtipu, našim schopnostem přežít, naší šikovnosti zvládat krize…“

Billy Roisz a Dieter Kovacic si ve svém sci-fi kladou otázku, zda jednou budeme schopni komunikace napříč časem a prostorem. Inspirováni dorozumívacími postupy hlavonožců, experimentují s předáváním významů, které místo slov využívá světel, barev, feromonů, zvuků nebo pohybů a vyžaduje, abychom signály stejně jako chobotnice přijímali celým tělem.

Mike Hoolboom ve své eseji o fosilním kapitalismu a vysoké ceně za levnou energii oživuje New York z počátku minulého století. Restaurované záběry rušného městského provozu doprovází svým rozbíhavým zamyšlením nad městy stavěnými primárně pro auta, ne pro lidi. Zvlášť ne pro ty méně privilegované.„Automobily připomínají důležité muže, kteří hovoří s jinými důležitými muži.“

Imerzivní, barvitý obraz experimentálního snímku rakouské autorky Tiny Frank nás vtahuje do nitra záře zhasínající žárovky. Doprovází jej nekompromisní zvukový podkres evokující elektrický výboj. Ten se stal také součástí digitálního alba Get This, které je poctou skladateli elektronických děl Peterovi Rehbergovi.„Tina Frank, blízká spolupracovnice Petera Rehberga, který zemřel v roce 2021, pokračovala v iii, jejich společném projektu z roku 1996, společně s pliii. Audiostopa je dílem General Magic, Rehbergových spolupracovníků. Jde o zdrojový akustický materiál, který je složen z vysokofrekvenčních zvuků vydávaných LED lampou, zkoumání vnitřního života předmětu každodenní potřeby připomíná legendární projekt Fridge Tracks, jenž vznikl ve spolupráci s Rehbergem a v němž se za hudbu vydával bručivý zvuk lednic.“ (Shilla Strelka)---Zdroj citátu: https://www.sixpackfilm.com/en/catalogue/2770/

Nezvyklá dokumentární pixilace je vytvořena ze snímků objevených v kubánských soudních archivech. Pozornost slídivých bezpečnostních složek komunistického režimu nebyla v minulosti upřena jen na osoby stojící proti režimu, ale hlídala aktivity všech nonkonformistů*ek, vyděděnců*kyň a disidentů*ek.„Snímky uložené v kubánských soudních archivech skrývají nejžárlivěji střežené tajemství ostrova: alternativní dějiny, k nimž patří také nonkonformisté, vyděděnci a disidenti.“---Zdroj citátu:https://now-after.org/eng/seichas.php?y=1

Více než 30 % brazilského biomu Pantanal bylo mezi lety 2018 až 2021 kvůli bezohlednému agropodnikání poznamenáno požáry. Experimentální film Felippe Mussela je tvořen zvukovým spektrogramem těchto ohňů, z něhož postupně vyvstává úryvek ekvádorské ústavy, přiznávající přírodě stejná práva jako lidem.„Příroda má právo na obnovu.“

Experimentální film směřuje naši pozornost od abstraktních obrazů akcentujících přítomnost filmové matérie, přes rytmicky střižené úryvky textu a barevné útvary až k výjevům ukazujícím všední život. Společně se symfonickým hudebním podkresem tvoří ucelenou kompozici, která by pro někoho mohla být vzpomínkou, pro jiného snem, pro dalšího realitou.„Romantická báseň “Erotessa” (eng. Parting) finského národního umělce Eina Leina (1878–1926) inspirovala  před 15ti lety skladatele Kimmo Kuitunena ke složení moderní hudební kompozice pro pěvecký sbor. … V jeho vizuální, impresionistické básni můžeme nalézt touhu městského člověka po přírodě, napětí i hypnotickou atmosféru hudební předlohy.“---Zdroj citátu:https://www.ses.fi/catalogue/film/parting/

Analogový snímek mapuje naše vnímání okolního prostředí a to, jak se k němu vztahujeme prostřednictvím odlišných perspektiv a vlivem různorodých změn. Vnímáme město – jakožto prostor, který nám byl důvěrně známý – stejně, když se na něj s odstupem času díváme z okna letadla nebo když ho pozorujeme skrze roztřesený obraz 8mm filmu?„Když staré památky nahradí nová výstavba, zmizí představa o domově? Město má rychlost, které už jako člověk nestačím. Mohla bych se jím jenom dál toulat a loudat a snažit se po svém zachytit dozvuky naší paměti.“---Zdroj citátu:https://www.instagram.com/p/CeKxNOSPOyX/?hl=cs

Expresionistická černobílá filmová báseň připomíná avantgardní experimenty počátku minulého století a využívá silných kontrastů světla a tmy. Za doprovodu ambientního hluku představuje dystopický svět, v němž se známé předměty mění v abstraktní obrazy a ponechávají pozorující v znepokojivé nejistotě.„Namísto slov a vět nechává moje série fotografických snímků a sekvencí vzniknout poezii, jež je vizuální a imaginární.“ (Telemach Wiesinger)---Zdroj citátu:https://mubi.com/cast/telemach-wiesinger

Druhá část ze série Kyperské koláže načrtává historii středomořského ostrova jako konflikt dvou jeho matek – Afrodity a Panny Marie. Animace a koláže prostupují found footage záběry turecké invaze na Kypr v roce 1974 a vyjevují skutečnost, že konflikty současnosti mají zcela zřejmé kořeny v minulosti.„Dvě kyperské matky, bohyně lásky Afrodita a Panna Marie, Ježíšova matka, se pouští do křížku. Která z nich dobude ostrov? Zatímco Afrodita lidi spojuje, Marie je rozděluje. Historie kontra náboženství.“---Zdroj citátu: https://www.cypriotcollage.com/ashes-of-venus

V přesně neurčené totalitární zemi je zadržen uprchlík. Po více než 100 dnech utrpení ve vězení jej propustí a dvojice šmelinářů ho pak vyveze ze země. Film složený z popisu skutečných událostí a stylizovaných inscenovaných záběrů se přesmýká do zobecňující zkušenosti útlaku ze strany státu na nevinných.„Prison with Songbirds je dokumentárně-hraný hybridní film, v němž se střetává sen s noční můrou a digitální formát s celuloidovým pásem.“---Zdroj citátu: https://ewanmacbeth.com/Prison-with-Songbirds-2022

Charles Darwin svou poslední esej věnoval životu žížal. Annu Marziano text inspiroval k bezeslovné koláži šestnáctimilimetrových záběrů, vyzdvihující podobnost mezi uměleckou tvorbou a neúnavnou činností tvorů kypřících půdu a rozkládajících organický odpad. Stejně jako se rozpadá a znovu ožívá samotný film. „Mám velmi blízko k otevřené formě koláže. Když uvažuju o filmu během jeho příprav [...], přemýšlím o něm jako o dynamické koláži, o věrném hnutí mysli v jeho střetu-protnutí s realitou.“ (Anna Marziano)---Zdroj citátu: https://annamarziano.com/About

V této filmové eseji se mluvící hlavy amerického televizního zpravodajství 70. let vrací na dnešní obrazovky, aby diváctvo varovaly před zánikem lidstva a světa, jak jej známe. Snímek tak vytváří most mezi záběry minulosti a děsivou vizí budoucnosti a přes své poetické kouzlo vyzývá k okamžité akci.„Symbolismus nezachrání potápějící se loď.“

Lze pomocí zvuku cestovat v čase a prožít tak osudy jiných lidí? Příběh zvukaře zkoumajícího nahrávky z válečných konfliktů minulosti transportuje pozorující doprostřed válečného běsnění a zpřítomní tak hrůzy minulosti. Snímek zároveň představuje filozofické zamyšlení nad rolí zvuku v našem světě.„Zvuk nikdy neumírá. Neustále kolem nás zní, navždy.“

V kapitalistické společnosti světlo nezhasíná a práce nepolevuje. Očekává se, že budeme nepřetržitě bdělí a výkonní. Náš spánkový režim je narušený a na sny, třeba o sociální změně, nezbývá čas. Polosnová vizuální poéma o nedostatku spánku a jeho dopadu na lidské tělo a vnímání je inspirována autorčinou osobní zkušeností s nespavostí. „Dokud bude nezbytnost součástí společenského snění, snění zůstane společenskou nezbytností.” (Guy Debord)