Dokument ČT

Pokrok nás žene vpřed. Ale kam to vlastně je? Trojice sehrála zásadní roli při stvoření světa, formuje dialektiku vývoje a ozývá se i v našem váhání – ano, ne, nevím. Tři postavy, nesoucí tuto trojici postojů, chodí světem a hledá směr.

Vít Bělohradský je kameraman, režisér a producent, který od roku 1995 pracuje jako hlavní kameraman České televize (spolupracuje však také s komerčními stanicemi). Na svém kontě má cca 1600 natočených pořadů z oblasti dokumentární, vzdělávací, zábavné i hrané tvorby. Stál u zrodu generačního cyklu Paskvil, řadu let spolupracoval s Petrem Vachlerem na pořadu Kinobox a organizování Českých lvů. V oblasti hrané tvorby se podílel na vzniku několika seriálů, televizního snímku Herbert v ringu (2009) nebo filmu Největší z Čechů (2010).

Tři muži, kteří podstoupili vazektomii, komentují své důvody k zákroku. Mnoho dětí, pohodlná antikoncepce i rozhodnutí o životě bez dětí. Jde o důvody ryze lidské, i když pro někoho kontroverzní. Téma dobrovolné mužské neplodnosti je v české společnosti stále tabu, vazektomie je u nás legální teprve 11 let, ale zákroků každý rok přibývá. Androlog Lukáš Bittner, biolog Stanislav Komárek a gynekoložka Helena Máslová mají na téma různé názory. Máme se bát, že se muži stanou dobrovolně neplodní, nebo jde o moderní metodu antikoncepce, která nenechává tuto zátěž jen na ženách?

Látka, která zachraňuje životy a zároveň je ničí. Jak fentanyl funguje v lékařství a komu pomáhá od bolesti? A jak vypadají osudy těch, kteří se stali oběťmi této silné a návykové drogy?

Dokumentární romance dvou mladých lidí s hendikepem, kteří se pokoušejí postavit na vlastní nohy... Ondra i Lucka to v životě nemají snadné, oba mají mentální hendikep, který je limituje v možnostech najít si samostatné anebo společné bydlení. Zároveň ale stejně jako většina lidí v jejich věku přirozeně touží vypadnout z rodného hnízda, žít si po svém bez rodičovského dohledu a mít vztah. Organizace Rytmus nabízí možnost vyzkoušet si všechny tyto tužby formou tréninkového bytu. Podaří se Lucce a Ondrovi vyjít si navzájem vstříc ve společném bytě? Dokáží jejich rodiče přijmout fakt, že jejich hendikepované dítě je vlastně dospělé? A vydrží jejich vztah každodenní soužití? Dokument vyrobila Česká televize ve spolupráci s organizací Rytmus – od klienta k občanovi, z.ú.

Silný a inspirující celovečerní dokument popisuje neuvěřitelnou „japonskou cestu“ olympijského vítěze judisty Lukáše Krpálka na pozadí neznámého příběhu a zpovědi jeho největšího soupeře. Jemný rváč je film pro každého, kdo hledá inspiraci v příbězích o síle vůle a překonávání překážek. Je to film, který ukazuje, že pravá síla nepochází z velikosti svalů a síly šlach, ale hlavně z nastavení myšlení.

Co pomáhá teenagerům s vážnými psychickými problémy vrátit se do normálního života? Mozaika příběhů dětí a rodičů se zkušeností s hospitalizací v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany ukazuje způsoby léčby, díky kterým se děti můžou vrátit k plnohodnotnému životu i po tak vážných problémech, jako jsou deprese, sebevražedné sklony, sebepoškozování nebo porucha příjmu potravy.

Posádka nadšenců se vydává v monoxylu, plavidlu vydlabaném z kmene stromu, na cestu napříč Egejským mořem. Jde jim o to ověřit, jak mohli první zemědělci před 9 000 lety přicestovat z Malé Asie do Evropy. Dokument odhaluje nová fakta o dávné evropské historii.

Už nikdy válku, ponížení a nespravedlnost! Budování poválečného Československa v letech 1945–1948 v mozaice unikátních deníkových zápisků a dosud neuveřejněných rodinných filmů... Vývoj, kterým po skončení druhé světové války Československo procházelo, byl překotný a nabitý velkými událostmi. Nejprve nastalo nelítostné účtování se zrádci a kolaboranty. Na občany německé národnosti byl uplatněn princip kolektivní viny a téměř všichni byli násilně vystěhováni mimo hranice ČSR. Změny nastaly také v hospodářství, které zakoušelo první vlnu znárodňování. Mezi politickými stranami hráli hlavní roli komunisté, jelikož mnohým připadali jako garance toho, že se už nikdy nebudou opakovat problémy první republiky a hrůzy protektorátu. Své dominantní postavení potvrdili ve volbách v květnu 1946. Klement Gottwald a komunisté dostali zelenou. A co na to občané ČSR?

Generaci X se také říká Husákovy děti. Narodily se mezi lety 1965–1980 v tuhém socialistickém režimu, ale v dospělosti už zažívají svobodu se vším, co přináší i bere. Jejich zkušenost s všeprostupující propagandou, cenzurou a nesvobodou z nich činí spíše rezervované pesimisty. Ve svobodných poměrech 90. let zažívají vesměs euforii z nabyté svobody, ale představy jednotlivců o tom, co přijde a kam by se měl svět po pádu železné opony ubírat, se liší. Stejná zkušenost se tak paradoxně stává něčím, co je spojuje i rozděluje.

Zetkaři přišli na svět v letech 1996–2012. Vyrůstají ve světě zásadních změn a krizí. Celosvětová finanční krize, klimatická krize, geopolitické krize, terorismus, blízkost války, to vše přináší změnu paradigmatu a generace Z to silně vnímá a chce měnit svět k lepšímu. Je citlivější, ale o to silnější zodpovědnost za budoucí svět vnímají. Žijí online a v rychlém tempu přijímají a vstřebávají nové poznatky. Kriticky nahlížejí na staré pořádky a jejich neměnnost nepovažují za dogma. O to ostřeji narážejí na generaci svých rodičů a prarodičů. Ti jejich svět nedokážou vždy přijmout, proměnil se mnohem rychleji než v předchozích dekádách, což vede k větším konfliktům. Někteří starší mladým posměšně říkají sněhové vločky a mladí jim to vracejí nálepkou boomeři.

Po stovkách let se díky Zoo Praha vrací domů do Kazachstánu poslední druh divokého koně, kůň Převalského. V červnu 2024 odstartovala dvě armádní letadla se speciálním nákladem na palubě. Sedm koní Převalského míří přes Istanbul a Baku na staré opuštěné letiště Arkalyk ve středním Kazachstánu. Tak začíná návrat divokých koní do Zlaté stepi, která byla původně jejich domovem.

Otevřená zpověď režisérky přináší neobvykle upřímný pohled na náhradní rodičovství. Odkrývá nelehkou cestu, kterou s přijatou dcerou procházely, a spolu s dalšími náhradními rodiči hledá odpovědi, které by jí pomohly pochopit náhlé odloučení na prahu dceřiny dospělosti. Snaží se vyrovnat s pocity bezmoci, vlastního selhání i nekonečné lásky. Film je ale zejména příběhem všech dětí, které se potýkají s následky opuštění a otřesení základních jistot v samých počátcích jejich života. Nesou si zátěž, kterou si nezvolily a jež přesahuje veškeré dětské síly. Právě náhradní rodiče jsou těmi, kdo jim mohou pomoci ji nést. Otevřená sonda do tématu náhradního rodičovství nic neskrývá a jde na dřeň, přesto ukazuje především sílu pouta bezpodmínečné rodičovské lásky bez ohledu na to, zda jej nazveme náhradní nebo pokrevní.

Rekonstrukci legendární Hrabalovy chaty v Kersku sledoval režisér Jakub Motejzík už loni a proměnu starého stavení v moderní hausmuseum se všemi drobnými detaily a vzpomínkami na slavného spisovatele ukázal v malém dokumentu Hrabalova chata. Rok 2024, v němž by se Bohumil Hrabal dožil 110 let, provázelo kromě této množství dalších velkých akcí mapujících život a tvorbu oblíbeného i zatracovaného spisovatele. Hlavním impulsem k hodinovému filmu byl nález autentických nahrávek Bohumila Hrabala ze setkávání na evangelické faře v Libici nad Cidlinou v letech 1981 až 1984 a nahrávek ze setkání se studenty z Aše, kteří za Bohumilem Hrabalem jezdili v osmdesátých letech na jeho chatu v Kersku.

Středoškolský profesor a vášnivý historik Unai Eguía se společně s Antónem Gandariasem vydává napříč Evropou, aby zjistili více o osudu Antónova strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Pátrání, které je přivede z Baskicka až do Prahy, odhalí příběh někdejšího ředitele krematoria v pražských Strašnicích Františka Suchého a jeho syna. Těm se s nasazením vlastního života podařilo uchovat jména a popel více než 2 200 obětí nacistického režimu, které byly v krematoriu zpopelněny. Mezi nimi nachází Španělé i ztracené ostatky svých předků, po nichž byly před osmdesáti lety ve frankistickém Španělsku pečlivě zahlazeny všechny stopy. Dokumentární film odhalující tajemství strastiplné cesty hrdinů deportovaných do koncentračního tábora Hradištko u Prahy doplňují působivé animace.

Česká kotlina neměla ženu v čele státu od vlády Marie Terezie a obecně je žen v politice poskrovnu. Společnost je stále vnímá jinak, zejména ve veřejném a politickém působení. Jak to ovlivňuje schvalování zákonů a proč jsou ženy potřeba? V epizodě uvidíme příběhy dvou žen, které se rozhodly ženská práva prosazovat v reálné politice. Milada Horáková se během první republiky neúspěšně snažila změnit zákon o rovnovážném vztahu mužů a žen v manželství, Johanna Nejedlová svými aktivitami pomohla ke schválení nové definice znásilnění. Na jaké potíže narážejí ženy v aktivní politice?

Dlouhou dobu bývaly ženy především objekty mužské touhy a inspirace. Umělecká díla hojně zobrazovala zejména nahá ženská těla. Ale musí být žena nahá, aby byla opravdu vidět? Jak ženy svým uměním mění zažitý pohled na ženské tělo? Radikální postoj reprezentovala výrazná filmová osobnost, žena, která se dokázala svou razancí prosadit v mužském světě, filmová režisérka Věra Chytilová. A její dnešní následovnice rostou jako houby po dešti. Umělkyně Marie Lukáčová skrze filmy, kresby i rapové songy podrývá dnešní stereotypy týkající se (nejen) ženských těl.

Mezi mladými lidmi narůstá počet úzkostí, depresí a sebevražd. Rodiče jsou často bezradní a neví, kde hledat pomoc. Odborníků na duševní zdraví dětí a dospívajících je totiž v Česku nedostatek a čekací lhůty jsou i několik měsíců. S psychickými potížemi se potýkají i hrdinové a hrdinky tohoto dokumentu. Dvacátníci Karolína, Jakub, Kristýna a Michael nabízejí otevřený a upřímný vhled do toho, jaké to je prožívat duševní krizi. Zároveň ale spolu se svými rodinami a blízkými přibližují, co jim pomohlo a doteď pomáhá vést plnohodnotný život.

Film režiséra Mira Rema volně rozvíjí motiv stejnojmenné knihy Aleše Palána a Jana Šíbíka o šumavských samotářích. Průvodci filmu jsou dvojčata František a Ondřej Klišíkovi – věčné děti žijící v magickém světě se svými domácími zvířaty. Společně sdílejí každý den, každou rutinu, každou myšlenku. Navenek působí jako zrcadla jeden druhého, uvnitř jsou však dvě naprosto odlišné duše. Roky neoddělitelného soužití jim začínají přerůstat přes hlavu. Franta sní o úniku, o létání, o světě za zdmi, které ho svazují. Ondra zůstává zakořeněný v tom, co dobře zná. Je vůbec možné uniknout, když celý svět nosí vaši vlastní tvář?

Proč česká justice postihuje přísnými tresty samopěstitele konopí? Jsou tyto tresty přiměřené a spravedlivé, nebo nastal čas k jejich revizi? ... Česká vězení praskají ve švech.

Kdo se stará o ohrožené děti v Táboře? Zatímco rodiče čelí sociálním problémům, děti tráví čas na mobilu a na ulici… Dějiště hraného seriálu Ratolesti dokumentárním pohledem režiséra I. Bystřičana.

Lucie vychovává trans dceru a organizuje podpůrnou skupinu pro další rodiny trans dospívajících. Co potřebují v této situaci děti, co jejich rodiče a co má dělat škola? Nový dokumentární film navazuje na hraný seriál Ratolesti.

Je pro ukrajinskou matku těžší dostat práci v oboru, anebo najít dětem školu? Dokument Natálie Císařovské sleduje válečné uprchlice Marii, Ludu a Olgu v jejich úsilí o integraci v Česku.

Robert Sedláček navštěvuje s filmovým štábem sídliště Chanov. Potkává se s učiteli základní školy, s místními žáky i s raperskou celebritou, která je jejich vzorem. Zjišťuje, jak se Chanov změnil i to, jak se proměnily sny o jiném lepším životě nejmladších chanovských obyvatel. Filmem hledá odpověď, kdo nebo co je šancí pro chanovské děti, aby neopakovaly životní cestu svých rodičů.

Portrét Joy Adamsonové, pozoruhodné ženy, autorky bestselleru o osudech lvice Elsy a průkopnice v ochraně divokých zvířat, která se narodila v Opavě právě před 115 lety. Dokument pracuje s dosud unikátními, nově objevenými záběry z jejího života.

Trabanty objely svět, teď plují žáby! Cestovatel Dan Přibáň se po šesti letech vrací do kin – tentokrát v obojživelném vozidle LuAZ 967 přezdívaném žlutá žába, které nejen jede, ale i plave! Spolu s ním vyráží na divokou cestu česko-slovenská parta bláznivých dobrodruhů včetně nezničitelného Marka Slobodníka na plovoucí motocyklové tříkolce. Cíl? 18 000 kilometrů z Prahy až do Ulánbátaru. Prostředky? Ojeté, nebezpečné a legrační stroje. Výzvy? Nástrahy exotických zemí, bizarní režimy, mizející řeky, kvetoucí pouště i nekonečné pláně, kde nejsou cesty – jen směry. A Mongolsko – země modrého nebe. Nejméně osídlená země světa. Země, která láme srdce i plní sny. Ve finále, pod dunami pouště Gobi, dojatí chlapi zjišťují, že to fakt stálo za to a že zázraky se dějí… Ale někdy úplně jinak, než čekali.